Andaluský pes

Líbí se mi představa, jak lidé na tohle šli do kina, a hned v první scéně na ně vystartovalo rozříznuté oko. V té době to muselo být neskutečné. On je to dost silný zážitek i v současné době. Film "Andaluský pes" mi nepřijde až tak nepochopitelný, spíše mám pocit, že tohle je takový asociační surrealismus, kde se to, co je v hlavě, objevuje i v realitě a tím to přestává dávat smysl. Tím je to krásné. Scéna s ženou, která se nenechá svést mužovým chtíčem, je toho krásným důkazem. Na svou dobu neskutečně odvážný film, u něhož jsem rád, že nezůstal někde zapomenut nebo ztracen. (25.04.2014)

hey, já vim, co si asi u mého hodnocení většina lidí pomyslí, ale já to prostě absolutně nepobral... veškerá "groteskní stylizace" tohoto surrealistického dílka byla mému chápání utajena a jeho absolutní bizarnost mě zanechala tápajícího ve smyslu jeho natočení... ač možná klenot surrealismu, pro mě jen naprostá haluz, kterou si svůj šálek čaje neosladím... když sečtu ťaflý očko a trikově vydařený mravence, vyjde mi 20% a rychle ruce pryč! (15.10.2008)

Surrealismus, ehm... Těžko ho uchopit a ještě hůře pochopit... Snová (nelogická) realita připadá každému člověku jiná, mezi měsícem, břitvou, okem, Dálím, mravenci v hrsti a můrami na stromě létají volné asociace, v každé osobě vzbuzují jiné dojmy. Potřebovala bych to vidět alespoň ještě jednou, zatím jsem se dopracovala k pocitu nevolnosti. (23.09.2008)

Surrealismus měl podle mě zůstat hezky na malířském plátně a ne se cpát do filmu, to, co funguje perfektně v jednom médiu nemusí fungovat v jiném. Nemám nejmenší tušení, co tím chtěl básník říct... Nejspíš nic a to je ten problém. Na Dalího obrazy se moc ráda podívám a líbí se mi, Dalího filmový počin hodnotím tak vysoko zejména za odvahu a snivost. Tenhle šílený zhmotněný sen je sledem naprosto nesouvisejících scének a zřejmě má v divákovi "jen" navozovat různé pocity - zhnusení, strach, extázi, ... (což se mu i povedlo). Nicméně není to můj šálek kávy, jednoduše nepochopím, PROČ být za každou cenu iracionální, co to komu přinese, jak to koho obohatí? (10.12.2009)

Slavný, zakazovaný, opovrhovaný, přezíraný...surrealistický ( skoro možná více dadaistický, dadaismus surrealismu předcházel a byl více hravý, stavěl na nesmyslu, provokaci, šoku, ale surrealismus vycházel především ze snu a podvědomí, tak dobře, více je surrealistický...) film dvou Španělů. Větší výtvarný podíl má Dalí, jehož halucinační sny celému snímku dominují. A k rozříznutému oku poznamenává - lidé lhostejně sledují zabíjení druhých např. ve válečných dokumentech, avšak obyčejné rozříznutí oka je naprosto šokuje a vyvede z míry - nevydrží se dívat... Svědčí to o stavu zkaženosti civilizace. A prosím, to oko bylo telecí.... Jako lakmusový papírek film vskutku obstál - při prvních filmových projekcích diváci halasně křičeli, protestovali, vrhali na plátno vajíčka, odpadky, utíkali z kina....a film byl zakázán. (07.08.2010)