Bouchači a bouchačky

Krimikomedie? Možná. Především film, jenž si tropí nehoráznou legraci snad ze 42 žánrových klišé v hollywoodském vesmíru. Místy je opravdu hodně vtipný. Místy se jeho meta-humor obrací sám proti sobě a vyznívá do prázdna. Tudíž základní otázka po smyslu veškerého hemžení zůstává... Přesto slušný počin. Na jedno podívání (2,4*). (19.09.2012)

Není to úplně nejlepší krimikomedie, jakou jsem viděl, ale rozhodně je hodně dobrá. A občas jsem měl chuť řvát s hlavním hrdinou: "kde to k čertu jsme? Co je tak skvělýho pro společnost na tom, že osmiletej kluk zastřelil zloděje?" Případně něco podobnýho. Zabaví, občas rozesměje, občas "napne" (trošku víc zaujme). Co víc může člověk chtít? (16.01.2006)

Velmi zábavná i dojemná komedie! Skvělé vedlejší postavičky (dva scénárističtí "bratři", parťák, co se bojí toho že je gay, nebo puntíčkářský otec-domovník) doplňují ústřední pár, kterému to opravdu sekne, spousta gagů,prostě velmi povedená záležitost. Akorát nechápu, kde zase český distributor vyhrabal tak dementní název. (09.03.2007)

Asi najnormálnejší a najdiváckejší DiCillov film. Mix čiernohumornej komédie, drámy a trochu aj thrilleru. Najviac sa mi páči práve romantická línia medzi smoliarskym policajtom Learym a sexy chiropraktičkou Hurleyovou. V žiadnom inom filme sa mi Hurleyová nepáčila, ale tu je skvelá. No a zaujmú aj vedľajšie postavičky a línie. Zmätený Learyho parťák Buscemi, ktorý zisťuje, že je asi gay. Párik scenáristov, ktorý evidentne odkazuje na Tarantina a jeho Reservoir Dogs. Snáď len tá detektívna línia s dcérou, ktorá si najme zabijákov na otca je trochu WTF. Ale nakoniec všetky línie do seba pekne zapadnú a na konci ma vždy mrzí, že film nie je dlhší. S tými sympatickými postavami by som kľudne rád strávil aj viac času. 7/10. (12.01.2020)

To, že je tohle DiCillův zatím nejslabší snímek, nijak výrazně nesnižuje mou spokojenost s ním. I když je namístě si přiznat, že na Toma je výsledek překvapivě roztržitý, odměřený a zdaleka ne tak úderný jako jiná jeho díla. Naštěstí je to stále vcelku svěží, zábavné a zapamatováníhodné. I když aura kolem DiCilla jakožto pravověrného nezávisláka je nejspíš nadobro ztracena. Ocenil bych, kdyby se opět vydal tam, kde jeho hrdiny netrápí společenská prestiž (jakkoliv je na ni nahlíženo z kritického úhlu), tam, kde se můžou bezstarostně poflakovat, házet po sobě rajčata nebo řešit, jak konečně natočit ten zpropadený záběr. (20.11.2010)