Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Klasická dojička série, na kterou už všichni zapomněli a tvůrci se ji snaží oživit tím nejlacinějším způsobem a tím je prequel. Sledujeme tak všechny staré postavy v mladých tělech v naprosto rutinní, nudné a lacině vypadající slátanině, která může zaujmout snad jen publikum mezi 12-15 lety, které si připadá moc cool na sledování Harryho Pottera. Mrzí mě, že se talent Francise Lawrence, utopil v téhle teen bažině. 30% (26.01.2024)

Ty tři hvězdice to prostě nepřekoná. Člověk si už nemůže dát dohromady, kdo je kdo. Obzvlášť když je to před prvníma hrama. A tak jenom sleduje příběh. A ptá se, kde tvůrci sebrali toho Blytha. Hrozně nesympatickej blb. Ve filmu se moc nebojuje, ale zase se alespoň kamera nemusí pořád otáčet ke zdi, a střihač nemá tolik práce. Je pravda, že ty dvě hodiny utekly poměrně rychle. A to je asi tak všechno. Když se zamyslím, úplná zbytečnost. Jak natočení tohodle, tak i to, že jsem na to koukal. 50%. (03.03.2024)

Taxem se mylně domníval, že s příchodem plošně degenerativních Supergejů alespoň tyto přitroublé mladodospělácké pičočalamády konečně vychcípaly na mozkové dysfunkce. Tak ne! Otylá bába Kolinsová pořád neumětelsky popisuje hajzlpapíry nejprimitivnějšími kolovrátkovými braky pro náctileté retardéry, Franta Lórenc pořád ještě nechce na pracák a pořád se i najde nějaký ten nevkusný oligofrenik, který ten audiovizuální zvratkocirkus zacáluje v blahoslaveném domnění, že mu to dnes již dospělí retardéři, co si u toho před deseti lety kompulzivně ocumlávali palce, z vypatlané nostalgie učiní rentadebilním. Kdepak, milý investore, vrozené cerebrální poruchy již dávno nahradily abscesy volných konců mích, tihle jadrní vjetci už dnes spolu s celou degenerací Z sviští a vžžžumají v korektních všepastelových homopelerínkách v utopisticko demagogické snaze sp(r)asit svět a na záchranu hrstky šeredných pubescentních bukvolidí před fašokomunistickým establišmentem ti sere čivava! Ještěže je bába Kolinsová tak děsně „kreativní“ a dokázala „vymyslet“ úplně novou a tolik neotřelou vyfikundaci. V desetkrát omleté a do sucha vyždímané pásové šabloně „ukrutně trpící juvenilové – hangrgejs – láska – vítězství – odchod k zapadajícímu slunci za zvuků famfár“ už o sebe totiž s výrazem opruzeného poštěváku netře otylými stehny velká všespasitelka Ketnys ve snaze zachránit nějakého vypleštěného homosexuála před osudem horším než zmrd, nýbrž mimořádně slizký a prkenný bukanýr ve snaze zachránit z toho martýria tvůrčí bezradnosti veskrze nesympatickou až odpornou pičinku na pěst. A hádejte, kdo vyhrál, kam kráčeli a co jim k tomu hrálo? Ne, kecám, konec je tentokrát navíc naprostá lobotomie! Ovšem oceňuji zcela trefný název! Nejeden seksuálně dezorientovaný rozštěp si u toho dozajista smutně, avšak lačně pomačká ptáka či přeleští hada. (11.04.2024)

Zpočátku 1* chaos, ve kterém se těžko člověk vyzná. Nějací studenti nějaké školy vedené poťouchlým zhuleným Tyrionem Lannisterem bojující o stipendium. Kraje a splátci jsou jasní, ale jejich představení prakticky není, jsou do toho montovaná jména mentorů. Pár jich zemře nějakým teroristickým výbuchem. Do toho nějaká duševně chorá černoška se zálibou v akváriích plných hadů, chechtající se, každé oko jiné barvy, asi prezidentka. No všechny hlavní postavy jakoby divné, zblázněné, chaotické, ulítlé, postavy umírají jen tak divokým tempem ještě před arénou... No prakticky to vystihuje dnešní svět plný cvoků, hybridních válek, dezinformací a transgenderu, bez jasného ukotvení, kdy lidi neví, co je pravda a kde fyzikální zákony neplatí (protiinflační investice během inflace paradoxně ztratily na hodnotě nejvíc, hodnota zlata poprvé v historii spadla, my jako výrobci a vývozci elektřiny ji máme nejdražší...)... No a pak se to rozjede, dává to hlavu a patu, 10. hladové hry, district 12 a skvělé ukončení... Takže 2* navíc na celkové 3*... Btw. ta černoška je gamemaker... (14.04.2024)

Zřejmě unikát. Málokdo si totiž po filmové sérii, která obecně vzato měla kvalitně sestupnou tendenci, dovolí po několika letech do tohoto světa opět vrátit formou prequelu. A ten natáhnout takřka na tři hodiny čistého času. Výsledek je ale překvapivě dobrý. Asi je velká výhoda Francis Lawrence. Přesně totiž věděl, co natočit a jaké mantinely filmu nastavit. Délka je totiž ve výsledku problém nejmenší. Celé to má super atmosféru, pracuje to hodně s detailem a všímavý divák co má sérii Hunger Games nakoukanou a v oblibě, tu narazí na celou řadu zajímavých narážek. Ke konci to sice trošku ztrácí dech a zbytečně se to komplikuje, ale finální scéna adekvátně překvapí. Takže ve výsledku dobrý. Spíš hlavně pro nadšence série, než pro diváka neznalého, ale proč ne. Když to tvůrcům někdo finančně odklepl… (22.04.2024)