Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Důvěryhodnost příběhů o odporu utlačovaného lidu lze vždycky určit dle toho, jak onen prekariát je vykreslen. V tomto případě je to spontánně na country tančící dav mladých krásných, umouněných lidí (jakože tvrdě pracují rukama), co pijí moonshine ze zavařovaček. Případně si můžeme jít odpočinout do chudého bytu o jedenácti pokojích a čtyřicetimetrovém lobby, ve kterém se tři nájemníci ale musí dělit o jednu sušenku, protože jsou na dně. Jojo, rozhodně za tímhle filmem stojí tým lidí, kteří si s chudobou, útlakem a těžkou prací užili svoje. Mimoto ale tento prequel i tematicky přesluhuje myšlenku o opresi skrze spektákl, která ještě mohla být aktuální před nějakými patnácti lety, kdy byly obscénní reality show tématem dne, ale v době, kdy je pozornost lidí rozfragmentovaná mezi algoritmicky individualizovaný obsah, působí nějaká dystopická vize zlého ošklivého státu, držící lid svorně přikovaný k obrazovkám u nějakých gladiátorských her, jako dědeček automobil. Na všechno ostatní je tady pak ohavný bezpohlavní vzhled celého filmu, stereotypní charakterizace naprosto úmorného množství postav či dialogy, které nikdy nejdou mimo přímý děj, takže nemůžeme mít pocit, že se v tom světě mimo něj něco skutečně odehrává. Výsledkem je regulérně jeden z nejdelších filmů na světě. (14.02.2024)

Ačkoliv se mi nějaké díly Hunger Games líbily (hlavně dvojka) a Francise Lawrence stále považuji za kvalitního režiséra, od prequelu jsem nečekal vůbec nic a absolutně se děsil 157 minutové stopáže. Což ačkoliv stále je moc, k mému velkému překvapení jsem se nenudil, příběh mě docela zajímal a i akce docela stála za to, což je dobrý příslib k chystanému Constantine 2 od stejného režiséra. Rachel Zegler můžu všude, takže to byla celkem jistota, ale příjemně mě překvapil i představit hlavní role, kterého rád uvidím i v dalších rolích. A možná i v dalších dílech, jelikož se z Balady o ptácích a hadech vyloupla taková menší trvalka a menší úspěch v amerických kinech, takže bych i doufal ve dvojku. A já u ní rád budu. (31.01.2024)

Balada o ptácích a hadech příliš nesází na akci, ale především postavy, dialogy a ukázku toho, jak okolní vlivy zvládají vyvolávat vnitřní zlo. Režisér Francis Lawrence se vrátil do světa Hunger Games a natočil solidní prequel, který v rámci výpravy pracuje s faktem, že se skáče 64 let před start původní série, zároveň má štěstí na casting (především na ústřední dvojici) a zvládá fungovat jako uspokojující adaptace, která má rozhodně své mouchy a například po audiovizu Návrat do Panemu přesto zvládne uspokojit a naznačí, že jde pořád o dostatečně zajímavý svět, který by šlo nadále prozkoumat.... (14.11.2023)

Hunger Games got talent! Ano, vím. Mám dojem, že jsem se u posledního dílu zapřisáhl, že se už na další díly nebudu koukat. Ono to totiž vždycky skončí tak, aby mohly být natočeny další díly a tento díl z toho nevyjímaje. Je to pořád dokola to samé, mění se jen vylosované dětičky nových turnusů. Ba co hůř... Kamsi v propadlišti času zmizeli skvělí Tucci, Sutherland, Seymour-Hofman a samozřejmě vnadná Popelka  Jennifer bez klobouku s peřím, luk a kamizola ... Tedy jména, která z filmu dělala alespoň obhajitelně zabitý čas.   Přesto jsem se na tento díl podíval čistě ze zvědavosti. Trailer totiž naznačil, že se tam v aréně utká Chet Wilders s Kelly Family, odvážnou Vaianou za asistence Paklíče z pevnosti Boyard. A vůbec, že to bude celé tentokráte místo šedivého capitolského artdeca hozeno do zasluněného redneckovské folku a  kántry. Montérky, hadi, vidle a tak, prostě jak to mají posluchači rádia Blaník rádi... No a jsa člověk zvídavý, tohle jsem chtěl vidět! A jelikož jsem chtěl i vidět konečně nějaké snad solidní zakončení, zkusil jsem to. A zase jsem to neměl dělat. A ne,  a ne, další díl už fakt sledovat nebudu. Jen prozradím,  že na závěr Simon Cowell marně  kousal drsně ret, nakonec bulel jak želva a třesoucí se rukou zmáčkl po kytarovém sólíčku Rachel Zegler zlatý buzzer. Neměl jsem se na to dívat už jen kvůli Viole Davis. Jakoby mi nestačilo, že se mi o ní zdály noční můry jak si mně opéká na klacku kdesi v malebné domorodé vesničce uprostřed Afriky po nádherném progresivistickém protirasistickém snímku Válečnice... Teď ještě tohle a ta její nádherná procítěná role Dr. Volumnie Gaul... Ještě, že tam byla jako protiváha ta okatá kráska Tigris s tím mužným hlasem!  I po rasové stránce byl film na dekagram přesně vyvážený, takže není co vytnout. Jen tam bohužel opět chyběli Inuité. V podstatě se dá řící, že spíše než nějaké hodně zajímavé sci-fi byl film takovým možným náhledem jak bude vypadat západní společnost v možná ne zrovna daleké budoucnosti po nějaké středně velké válce a řeknu vám rovnou, že jsem sakra rád, že už u toho nebudu ať už budou nějaké hry nebo ne! Dávám tedy za 2 duhové užovky či co to bylo za potvory a tímto se definitivně s Hladovými hrami loučím sólíčkem na banjo --- Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečekááááá, sou dlouhý schody do nebe a cesta dalekáááá... Tam u nebeskýho báááááru.... . * * (10.03.2024)

Zbytočný návrat k sérii, ktorá skončila nie až tak dávno, a ktorý nikto veľmi nepotreboval, ale keď sme ho už teda dostali ... Francis Lawrence nie je vôbec márny režisér, akurát škoda, že sa posledných desať rokov zahadzuje prevažne s touto sériou. Ani The Ballad of Songbirds and Snakes tým pádom nerobí po režíjnej stránke nič vyslovene zle. Problémom tu je materiál, s ktorým musí pracovať a ktorý nefunguje po takmer žiadnej stránke. Balada o hadoch a vtáčatkách tak opäť s plnou vážnosťou prezentuje svet a pravidlá v ňom, ktoré nedávajú zmysel už od Mockinjaya, nefunguje to ani ako zrodenie postavy prezidenta Snowa, z ktorého sa tu príbeh polovicu stopáže snaží robiť sympaťáka, aj keď diváci vedia už zo štyroch filmov predtým aká sa z neho stane sviňa, a samotné Hunger Games sú tu ešte v zárodku, takže namiesto akýchkoľvek nápadov (ako v jedine skutočne dobrom filme z tejto série Catching Fire) sa tu nevzrušivo "bojuje" v nejakom polorozpadnutom hangári, a navyše ten film z nejakého dôvodu musí mať cez dve a pol hodiny čo si nedovolilo ani záverečné vyvrcholenie celej ságy pred ôsmimi rokmi, takže po väčšinu stopáže sa tu mláti prázdna slama. Ale na to sú už fanúšikovia tejto série asi zvyknutí, pretože o tom bol aj Mockingjay Part 1 a Part 2. Tam sa to však dalo obhájiť zbytočným štúdiovým rozdelením jednej knihy na dva filmy kvôli vyšším zárobkom. Balada by však chcela byť akýmsi prequlovým filmovým eposom, pritom ničím nevybočuje zo štandardu young adult adaptácii, ktoré boli "in" tak pred desiatimi rokmi. V roku 2023 by to chcelo niečo viac, než sa len zviesť na ako tak známej značke a rozširovať príbeh, ktorý nikto veľmi nepotreboval vidieť. Ústredné duo (Tom Blyth a Rachel Zegler), vrátane silnej ruky režiséra to síce tiahne, ale nemôžem sa zbaviť dojmu, že toto bol ešte o niečo zbytočnejší návrat k nejakej ukončenej sérii než svojhočasu Fantastic Beats, ktorý nemá ponúknuť veľmi čo navyše. CELKOVO: 5/10 (27.12.2023)