Zakázaná touha

Tenhle film má mýma očima jednu obrovskou přednost a tou je herecký ansámbl, okouzlující Madeleine Stowe je v roli Eleanor lehce uvěřitelná, žena, která zoufale touží po dítěti a nedaří se.. William Hurt jako milující manžel bezchybný, dává to s noblesou i přehledem, navíc je to postava, nad níž lze dlouze přemýšlet.. Kenneth Branagh jako kněz zajímavý, bavilo mě ho sledovat.. Moje hodnocení zůstává i po letech pocitové.. (17.03.2022)

Tento ženský film je i není neobvyklý. Konzervativní je i příběh, i způsob natočení. Neobvyklost díla spočívá v pojetí mužského světa. Nejsou to ani zloduchové, ani andělé; vždy máme co do činění s lidmi z masa a kostí. Zarámování děje do třicátých (zmínky o Hitlerovi a nacistech, Eleanořin manžel je Rooseveltovým poradcem) a padesátých let (designe aut v úvodních scénách filmu) propůjčuje NÁVRHU (to je asi nejvýstižnější překlad originálního názvu) žádoucí třetí rozměr, který ho zbavuje případné červenoknižní aspirace. Manželství levých liberálů si mohlo dovolit feministickou intelektuálku (znatelně mladší svého manžela) i nevšední způsob jak řešit osudovou otázku vztahu i života obou jeho protagonistů. Eleanor (jmenovkyně manželky prezidenta mladšího Roosevelta) je plně emancipovanou a hmotně všestranně zabezpečenou ženou. Její tragédie jako důsledek nadvakrát vymodleného těhotenství i nevšední osobnost (asi nejsilnější místo filmu) je skutečnou páteří i nosnou myšlenkou NÁVRHU. Mužské postavy ovšem nezanikají; jsou bohatě odstíněné a propracované. Jak manžel, tak mladý kněz, ale i tragický zavražděný student jsou individualitami. Eleanor ovšem nejblíže stojí její manžel. Muž, který obdivuje nejen její krásu fyzickou, ale i duchovní, současně však také podnikatel, který umí, přijde-li na to, vycenit - a nejen vycenit - zuby. Přestože se scénář nevyvaroval některých škobrtnutí (okolnosti kolem studentovy smrti, příbuzenský vztah mezi otcem dvojčat a jejich kněžským zploditelem) je toto dílo působivé, dívácky vděčné a ve zvoleném žánru "lovefilmů" v každém ohledu mimořádné. (15.07.2013)

Doporučení hned pro začátek: Nečtěte si zdejší obsah, jinak budete po spuštění filmu velmi překvapeni, že mu děj neodpovídá. Kenneth Branagh v roli otce Michaela je sice hlavním vypravěčem příběhu, v první polovině do něj však téměř nezasahuje a místo toho se nám snaží vysvětlit vztah mezi manželi Barretovými a mladým studentem Harvardu s tváří Neila Patricka Harrise (ano, to je ten, který se o deset let později proslavil rolí Barneyho v jednom oblíbeném americkém seriálu). A což o to, příběh je to zajímavý, jen člověk, který si přečtě druhou polovinu místní synopse, zákonitě přemítá, zda k naplnění tohoto bodu příběhu dojde v druhé polovině, nebo zda se autor obsahu tentokrát lehce sekl. Jak tomu je, by asi nebylo hezké předem prozrazovat, pravdou zůstává, že sepsat pro příští generace ČSFD jiný úvod by se celkem hodilo. Ale dost o souznění příběhu s několika větami na této databázi. Asi by se to chtělo přihodit do komentáře i něco chytrého o vizuální či hudební stránce, hereckých výkonech, odkazu filmu... Bohužel mě nic dostatečně inteligentního nenapadá. Na jednu stranu mají možná pravdu někteří místní komentátoři, když tvrdí, že vám film rychle vyšumí z hlavy, na tu druhou je na něm i přes tu nevýraznost cosi kouzelného. A Kennethu Branaghovi to slušelo (ačkoliv ty nabarvené kaštanové vlasy si mohli tvůrci odpustit). Z pozice ženy a ateisty v jednom mě napadá, že chlapů jako je on, by na podobné povolání bylo škoda. I kvůli němu film v mém hodnocení vychází na slušných 70%, které kvůli některým dírám ve scénáři - nevím, proč příběh dvojice Barretových musí vyprávět zrovna muži, který mu byl od počátku přítomen - tentokrát zaokrouhluji dolů. (04.04.2010)

Půvab Kennetha Branagha mě přinutil tenhle film nehodit rovnou do odpadu. Opravdu nesnáším když je film založený na tom, že jedna žena je krásná, úžasná, ctnostná a všichni chlapi jí chtějí. A tady ani o nic jiného nešlo. Vlastně od toho se vyvíjel celý příběh a všechny problémy a konflikty v něm. Navíc si film hrál na to že rozumí víře, lásce, a lidské touze. Nejen že námět byl úplně na hlavu postavený, ještě se nás celou dobu snažili přinutit, abychom obdivovali lidi, kteří udělali pro mě naprosto nemorální čin. A měli jsme je považovat za silné a vytrvalé, mezitím co byli jen umanutí a nemorální. Toho mám už opravdu dost. Nedojímá mě to. Pokud filmaři chtěli udělat film který se nějak dotkne lidských citů, nebo snad i duší, tak by příště neměli natáčet snímky, které vypadají jako zfilmovaná červená knihovna mixovaná s příručkou pro správného křesťana. Hloupé a umělé, víc nemám co dodat. (26.01.2012)

Oproti jiným filmům podobného ražení je to poměrně chladné, do postav se divák moc nevžije a děj prakticky také ničím neohromí. Že bych usnula v polovině "dramatu" se mi už dlouho nestalo. Čekala jsem, že mě to zasáhne víc. Hlavním problémem je však upoutávka od distributora, kde velmi neuváženě prozradí celou zápletku, tudíž už snímek nemá vůbec žádné eso v rukávu. (25.04.2011)