Oppenheimer
Oppenheimer
Oppenheimer
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (více)VOD (5)
Obsahy(2)
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… (Cinemart)
(více)Recenze (1 331)
Priznám sa, že po nadšených recenziách som čakal viac. Nolan vie ako zaujať aj v obyčajnom príbehu, casting je opäť nabitý, príbeh výživný a šikovne zostrihaný ako jeho predošlé filmy. No aj keď ma to bavilo od začiatku do konca, chýbala mi tu scéna, ktorá by ma posadila na zadok. 80% - 4* ()
Najlepší Nolan od The Dark Knight. Monumentálna trojhodinová dráma, kde nie je ani o scénu viac, vynikajúco súbežne rozprávajúca tri dejové línie, na rozdiel od Dunkirku mimoriadne koherentne. Fantastický scenár skvelo rámcuje jednotlivé motívy, ktoré poskytujú ucelený pohľad na Oppenheimera a jeho dedičstvo. ()
Scéna s výbuchem byla hodně emotivní. A necelé tři měsíce po zkouknutí je taky to jediné, co si z celého filmu pamatuju. Já totiž na školu docela dlabala, sotva jsem dochodila vošku. Kolem Mensy chodím oklikou. A fyzika, jaderná fyzika, kvantová fyzika, chemie, geopolitika, astronomie, to šlo všechno úplně mimo mě. Řekněme si to na rovinu, jsem na to, abych si tenhle film užila, prostě málo vzdělaná, ba možná i málo inteligentní a intelektuální, ne-li úplně blbá. Můj obdiv těm, kteří celých 180 minut plně chápali, o čem se vlastně mluví. Pro mě to byly jen tři hodiny, bez přestávky, na neoblíbeném předmětu, při jehož výkladu si učitel ke všemu přeskakoval mezi tématy, jak se mu zrovna zlíbilo. ()
Lehké zklamíní, Oskar Neoscar. Neůměrně dlouhé, místy ne úplně srozumitelné, provázené nepříjemnou hulákající hubdou. O situaci ve Spojených Státech a Los Alamos dané doby podle mého zajímavěji vyprávěl seriál Manhattan z let 2014 - 2015. Film pro mne zachraňují herci a velkorysá výprava. ()
Oppenheimer predstavuje žánrový mix, v ktorom niektoré zo žánrov v určitých častiach prevažujú nad inými. Aj keď mi film sadol vo všetkých svojich formách, záverečná časť zameraná primárne na výsluchy týkajúce sa bezpečnostnej previerky Oppenheimera nemusí byť po chuti každému. Film tak svojím spôsobom pôsobí ako režisérska predĺžená verzia, ktorú si Nolan pretlačil do kín aj s rizikom, že pre časť divákov jednoducho nebude príliš stráviteľná. Pozitívne dojmy však výrazne prevládajú, a tak životopisnej dráme o otcovi atómovej bomby udeľujem 9/10. Viac v recenzii. ()
Velice procedurální a edukační, ale i přes to velká a především hlasitá bomba. ()
Další nafouknuté nic directed by Christopher Nolan, které už si nikdy nepustím. Nenapadá mě film, který by měl větší potenciál probudit v divákovi fascinaci fyzikou, ale "je*at na to, už jsem jim naservíroval technicky přesnou černou díru, co by ještě chtěli?", řekl si kdysi skvělý režisér a namísto nakoukávání pod ruce vědců tam vrazil cringe sex se sociopatkou. Tak díky za nic, Chrisi... Nebýt tradičně výborného Murphyho, pár pěkných momentů ze školních let (kde se ta fyzika alespoň trochu řeší, byť jen teoreticky) a finální scény, při které jsem konečně pocítila závan toho Nolana, byla bych vyloženě zklamaná. ()
Neviděl jsem ihned jako všichni ostatní... neviděl jsem v IMAXu jako všichni ostatní... nebyl jsem spokojen jako všichni ostatní. Dost tuctové životopisné drama. Nejslabší Nolan. ()
Od oznámení filmu o Oppenheimerovi jsem přemýšlel jestli se Nolanovi opět povede do lineárního biografického filmu nacpat svou trademarkovou dramatickou berličku s nelineárním vyprávěním v několika prolínajících se časových rovinách. Povedlo, bohužel... jak i u Dunkirku jsem si ještě říkal že tam to i při obdobně true story vyprávění ještě slouží nějakému účelu, tady už odskakování do budoucnosti opravdu jen otravuje a zbytečně odvádí pozornost od toho důležitého k nepodstatnému. Protože na Oppenheimera jsme všichni přišli kvůli Manhattanu, Trinity, morálním otázkám s tím spjatými a vyrovnávání se s nevyhnutelnými implikacemi pro svět. Hon na rudé ve zdlouhavých slyšeních je vedle toho zcela nepodstatná věc - jakkoli sama o sobě také ne bez zajímavosti, ale tady dostává neadekvátně moc prostoru a filmu to škodí. A k tomu tam roubovat osobní antagonismus mezi špičkami jaderného programu... jako parafráze na Amadea a Salieriho snad zábavné, ale opět to zbytečně ředí jinak extrémně silné téma. Škoda. V základu je tu přitom pořád velmi dobrý film, s brilantním herectvím všech zúčastněných, a na Nolana místy překvapivě odvážnou expresivní režií s jakou jde pod povrch Oppenhaimerova strhaného obličeje... zanechá pocit že mohl být něčím ještě mnohem víc. A že klidně mohl být o hodinu kratší. 8/10 ()
Veľká bublina, ktorá ale tak trochu spľasla. Za mňa nevyužitý potenciál ohľadom zaujímavého životného príbehu jedného geniálneho vedca, ktorý bol utopený v politikárčení, ktorému nebolo konca kraja. No skrátka, pre mňa hrozná nuda. Je to škoda, pretože je to z môjho oboru. Ale technická stránka, hlavne tá vizuálna, bola spracovaná naozaj pôsobivo. Lepší priemer. 65/100 ()
Stejně jako Dunkirk je ozvláštňující válečný film, tak Oppenheimer je ozvláštňující životopisný film. Přesně v intencích Nolanova trademarku přeskakujeme tradičně brilantním střihem mezi několika časovými rovinami a za pomoci všudypřítomného zvukového podkresu jsme chyceni ve spirále myšlenek, vjemů a dilemat hlavního protagonisty. Je to hutné drama plné audiovizuálních hodů a důležitých témat, které je herecky naprosto prvotřídní. Není to nejlepší Nolan, ale je to patrně nejvyspělejší a nejdůležitější Nolan, který v sobě našel rovnováhu vlastního stylu, přičemž si ještě pohrává s žánry a jde silně po tématu, jež je svým vyzněním v souvislosti s aktuální geopolitickou situací naprosto zdrcující. Film je pocitově kratší, byť by mu neuškodilo tak o půl hodiny zkrátit. ()
První dvě hodiny mi přišly jakž takž ucházející a krásná scéna s testovacím výbuchem v Los Alamos mě konečně přesvědčila, že stálo za to se kvůli tomu táhnout do kina. Jenže místo toho, aby zde film v nejlepším skončil, to pokračuje ještě další hodinu, během které jsem z toho byl čím dál víc otrávený, a začaly mě už iritovat věci, které jsem zpočátku smířeně toleroval - na mysli mám nejen pro mě nepochopitelné střídání barevného formátu s černobílým a často nepříjemně hlasitý soundtrack, ale především absurdní zahlcenost děje postavami, v jejichž jménech a motivacích jsem se dokonale ztratil (podobný dojem jsem měl před časem z téměř 500 stránkového komiksu Bomba, který rovněž popisuje historii Projektu Manhattan). V kombinaci s tou šílenou 3 hodinovou stopáží to u mě vedlo k upevnění názoru, že životopisné filmy jsou nejnudnější žánr a Nolan je otravně přeceňovaný režisér, jehož filmy mě už dlouho nebaví. ()
[90%] Viděno v kině v IMAXU 2D 70mm! Na tento film jsem se opravdu těšil. Jsem takový filmový fanatik, který se dívá na trailery delší dobu před premiérou opakovaně! Oppenheimer byl přímo vzorový příklad. Už jen ten hudební podkres v traileru mě neskutečně imponoval! Co se týče Christophera Nolana jako režiséra. Musím uznat a nestává se mi to často, že mé hodnocení k jeho některým filmům musím v brzké době trochu upravit. Kupříkladu Interstellar mě poslední dobou tak baví, že mu musím z 4* zvýšit na 5*. Naopak Tenet, tam asi 1 hvězdu seberu. Nebo prostě uvidím. 😊 Nolan je docela složitý a rozhodně nevšední režisér. Jeho filmy si člověk musí pustit víckrát, jednak aby je pochopil a jednak aby si utvořil nějaký pevný názor. No nic, nyní k tomuto nečekaně zajímavému filmu Oppenheimer, který má v kinech takový úspěch, a to zejména v tomto IMAX 2D 70mm formátu! Do kina chodím často, proto mě překvapilo, že je o tento film takový zájem. Především v tom IMAXU. Už jsem si i říkal, sakra tak zajdu do jiného cinema city, ale měl jsem z toho dost provinilý pocit, tak jsem přeci jen pak dorazil do IMAXU, zbyla na mě 5 řada, a to úplně vlevo, ale přežil jsem své místo v pohodě a film si užil! Efekty a ozvučení v tomto formátu byly prvotřídní, zejména v první půli snímku. Film bude dobrý i určitě bez toho, ale v tomto provedení je to špička! Dějově je to zajímavé, ale je to točeno tak poutavým stylem, že jsem neměl šanci se nudit. Nolan je prostě borec. Navíc krom skvělé režie film tahá jednoznačně ústřední postava Roberta Oppenheimera, kterého hraje Cillian Murphy, který mě začíná poslední dobou dost bavit! V minulosti jsem ho až tak moc nemusel, sem tam v nějakých menších rolích hrál a tak. Jenže nedávno jsem začal sledovat seriál Gangy z Birminghamu a tam mě jeho postava rovněž bavila. Tento snímek má mnoho známých herců, nechci zde jmenovat všechny, ale vedle Murphyo mě třeba dost zaujal Robert Downey Jr. Nebo Emily Blunt. Objevují se zde i známější tváře jako je Matt Damon apod. 180 minutová délka mi utekla docela rychle. Jediný menší problém jsem měl, že jsem byl zmaten tolika jmény postav. Zezačátku ani moc ne. Film totiž tvoří několik dějových linií. Jedna je třeba černobílá – to nebyl pro mě problém, v tom jsem se orientoval. Jen ty jména, to mi dalo zabrat. Třeba poslední cca hodina – to byl přímo konverzační orchestr při kterém jsem si napínal hlavu, abych vše podstatné pochopil. Jako celek jsem snad vše chápal, jen to prostě ještě musím víckrát vidět. Hlavně to řetězení postav v poslední hodině či půl hodině. Hudba byla poutavá, v některých momentech skvěle gradovala. Sice Zimmer je jen jeden, ale i tak to tento skladatel zvládl dobře, lépe než v TENETU. Takže, nevím, co k tomu ještě více říci? Žánrově to bylo takové netypické, životopisné drama s velkou myšlenkovou hloubkou, zaměřovala se to celkově na postavu Oppenheimera z několika úhlů pohledu + jako bonus ty skvělé výbušné efekty v IMAX formátu. Těším se na druhé vidění, který si určitě užiji i v pohodlí domova v TV. Už nyní se nemohu dočkat dalšího filmu od Christophera Nolana! () (méně) (více)
Rozhodně zatím nejukecanější a nejméně akční Nolan. Zároveň je to nejnáročnější Nolan, co se záživnosti a poutavosti děje týče. I na můj vkus to bylo upovídané až moc. Jako chápu, že je to hlavně životopisný film, ale i přesto jsem přesvědčen, že to potenciál mělo mnohem mnohem větší. Upřímně, marně se snažím přijít na to, proč to mělo plánovaný rozpočet stejný jako Dunkerk. Ano, čtete správně Dunkerk, který se sakum prdum celý odehrává ve druhé světové válce a kde jsou i letecké, námořní a i masové scény, které při natáčení většinou patří k těm nejnákladnějším. Zřejmě inflace či co. Tak nějak tuším, že i hodnocení půjde postupem času dolů. Až odpadne ten šílený hype, který kolem toho je, a až to jednoduše uvidí i lidi, kteří nejsou fanoušci, nebo kteří nepotřebují nutně být free cool & in. Nevěřím tomu, že jsou z toho všichni až tak moc odvaření. Pozor spoiler:👨🎓🍎👩❤💋💔👨🏻👰👪➗👶🏫⚛️👨🏫🎖️🗣️⚛️💣👨➡️🏜🧱🏘️⏳☢️🧮🧪🔬✅💣💥😱☠️⚖️🕵🗣️👨🖕 ()
Nolane, já jsem taky viděla Grubinovy Životní zkoušky, takže bych si dovolila podotknout, že možná by bývalo stálo za pokus zamyslet se nad jiným pojetím. Ale chápu, ono je snazší kopírovat druhé. Škoda, domnívala jsem se, že Nolan má na víc. První polovina filmu je spíše kopií Grubina, až ta druhá předkládá něco navíc v podobě Oppenheimerovy satisfakce. Postrádám Nolanův režijní rukopis, na jeho filmy jsem se ráda podívala, i když mi nesedly tématem. Tenhle je přesným opakem, nalákalo mě téma, ale dostala jsem průměrný, spíše podprůměrný film z naprosto neospravedlnitelnou délkou. Kdo o Oppenheimerovi nic neví, bude zmaten, kdo o něm má alespoň povšechné informace, nedozví se zhola nic nového. Teď bych se asi měla podívat na Barbie, protože od ní rozhodně nic nečekám, takže nemůžu být zklamaná, jako z tohoto rutinérského filmařského cvičení. ()
Plusové body, že Nolan vynechal trápny záverečný pátos, aké mali Dunkirk a Batmanovia. Mínusové, že tie postavy minimálne prvú hodinu neboli živí ľudia. Tiež sa mi nepáčila jedna zo scén s Einsteinom. Hodne sa mi páčila Nolanova réžia, už by mu mohli dať toho oscara (aj keď po tej sračke, čo vyhrala tento rok, skôr ocenia zas niečo originálne, napríklad Tlapkovú patrolu). Highlighty výbuch a nahá Florence. Hodnotenie medzi 4 a 5*. ()
Tři hodiny vědeckých a politických debat v unikátním (anti)blockbusteru, který kromě složitosti a nevyzpytatelnosti dějin, soubojích obřích eg (a asi tuctu dalších zajímavých témat) je hlavně působivým pojednáním o svědomí a zodpovědnosti. Nolan si zaslouží maximální uznání už jen za to, že v éře nekončícího přísunu superhrdinského balastu, stále zoufalejších snah o oživování vyšeptalých franšíz a masivní tvorby podbízivých a úmorně marných filmů-produktů (zdravíme předražené netflixovské "pecky") dokázal udělat obří událost a hit z dlouhatánské konvezační biografie, která kvůli adekvátnímu pochopení veškerých dějových a myšlenkových vrstev vyžaduje kromě aspoň základního povědomí o dobovém kontextu zejména velkou trpělivost a nonstop soustředění. Oppenheimer je kvůli tomu při prvním zhlédnutí na usledování poměrně náročný (jak už je ostatně u režiséra zvykem). Naprosto chápu, že to někomu připadá nudné a neusledovatelné. O to víc však doporučuju dát si co nejdříve druhou projekci, která k většímu docenění tohoto filmového monstra dozajista přispěje. 90 % ()
Nolan v plné síle a opět ve své nejlepší formě. Musím říct, že po Tenetu před třemi lety jsem si upřímně oddechla a jsem ráda, že opustil své tendence k přílišné překombinovanosti. I tak ale Oppenheimer není snadným filmem. Vyplatí se mít alespoň základní přehled v některých historických událostech – především toho, co se týká postavení Japonska v druhé světové válce (neochota se vzdát v poslední fází války), vývoje atomové bomby a jejího následného svržení na Hirošimu a Nagasaki, ale také fázi tzv. „Mccarthismu“ a přehnaného antikomunismu v USA po druhé světové válce (za období studené války). I tomu se totiž film ve své druhé polovině silně věnuje a osobně jsem netušila, že Oppenheimer byl taktéž jednou z „obětí“ Mccarthismu. Přestože je však film pro diváka náročnější svým obsahem a prolínáním dějových linií, je zajímavé, že (oproti výše zmíněnému Tenetu) se mu daří diváka plně udržet a upoutat, se vším patřičným napětím. Ať už tedy jste blázni do fyziky nebo nejste, ať už jste znalí historie nebo tolik ne, je velká šance, že si vás Oppenheimer získá svým precizním filmovým uměním a důrazem na lidskou a morální otázku svržení atomové bomby. Sledovat život a vývoj Oppenheimera ve výborném podání Cilliana Murphyho a v kulisách Nolanova filmu byl zkrátka zážitek, který se moc často nevidí. Z toho důvodu neváhám udělit silné 4 a půl hvězdy, zaokrouhleno nahoru. (Viděno 21.7.2023 v původním formátu IMAX 70mm v Cinema City Flora.) ~(4,5★)~ ()
Obecně mě moc nebaví životopisný žánr, nicméně co s ním dělá Nolan je jiná liga. Skoro až artový montáže, hudba, kamera a hlavně zvuk. Ten tu není od toho, abyste něco slyšeli, ale abyste si to prožili. ()
Související novinky
Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování
Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (více)
Matt Damon a Casey Affleck v bostonské vykrádačce
Režisér Doug Liman (Na hraně zítřka) do toho šlape naplno. Jen před pár týdny přistál na Prime Video jeho remake akční klasiky Road House s Jakem Gyllenhaalem a už v srpnu se budeme moci pokochat… (více)
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (více)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (více)
,,Vy jste americký Prométheus!'' --- Druhou světovou se zabývám už od klukovských let a navíc je mi bližší z hlediska studia a zájmu spíše než evropské bojiště to mnohem rozlehlejší v Pacifiku. Takže samozřejmě jména Oppenheimer a projekt Manhattan v Los Alamos mi nejsou neznámé podobně jako raketové výzkumy v Penemünde než to tam RAF kompletně přeorala v roce 1943 během dvou nocí Lancastery. O vývoji atomové pumy jsem lecos četl i o těch samotných dvou finálních zkouškách na ostro, kdy už pumy shazovaly Superfottressy B-29 na nebohá japonská města. Ne, já nepatřím k těm, kteří to považují za zločin. Na to o té válce vím příliš mnoho. Japonci se chovali leckde jako zvířata a samotní Němci co zažili jejich chování v Číně a Korei psali do Berlína vyděšené dopisy o naprosto brutálním a bestiálním chování jejich spojence nejen k válečným zajatcům, ale i k civilistům. Kodex Bušidó spojený s fanatismem a ke konci války i se strachem z americké odplaty udělal z Japonců odhodlané obránce volící často raději smrt, než zajetí. Nejen na posledních atolech před krvavým vyloděním na Iwodžimě. Ta pak měla být zvednutým ukazováčkem americkému velení s výstrahou jak asi krutá bude invaze na samotné ostrovy. Americké velení odhadovalo počty padlých v řádech desetitisíců mariňáků a vylodění v Normandii z hlediska ztrát proti tomu měla být jen marginální záležitost. Samozřejmě se toho velení bálo. A bál se toho i Bílý dům. Rodiny chtěly už mít své boys doma a Japonsko bylo tak daleko, že důležitost jeho obsazení postupně ztrácela podporu.. . O to více, že válka v Evropě skončila. Císařské Japonsko mezitím vylodění samozřejmě očekávalo a chystalo se na něj. Civilisté byli propagandou záměrně děšeni zkazkami o amerických ďáblech. Na dobývaných územích to mělo dva druhy následků. Buď civilisté páchali hromadné sebevraždy například skokem z vysokých útesů, nebo odhodlaným ale marným sebevražedným bojem často jen s pomocí naostřených bambusových tyčí proti skvěle vybaveným a vycvičeným mariňákům zocelenými boji v Tichomoří. Pokud se u Američanů předpokládaly obří ztráty, pak odhady na straně Japonců šly do statisíců až milionů. Kobercové nálety napalmem obřími bombardéry B-29, dělostřelecká příprava invazní flotily i samotný výsadek podporovaný těžkou obrněnou technikou a taktickým letectvem by jistě houževnatou japonskou obranu pomalu rozdrtil ale za strašlivých ztrát na obou stranách. A Američané si to již nechtěli dovolit. Navíc i v poraženém Japonsku měl někdo přežít pro budoucí obnovu země. Složité rozhodování že? Nu a představte si, že za takové situace tu máte doktora Oppeheimera se svým teamem, který právě dokončil něco co může konec války uspíšit. Beze ztrát, jen s jedním těžkým bombardérem a jeho osádkou. Vy byste to z nějakých prapodivných morálních pohnutek nevyužili? Dívejte se na to optikou šestého roku náročné a krvavé války pro USA. Války zahájené zbabělým nečekaným úderem na Pearl Harbor, války, ve které tehdy někteří Američané měli Japonce za divoké žluté opice... Ne optikou dnešního strašně moudrého chytráka dřepícího s otevřenou wikipedií v mobilu doma v teple na gauči. Přesto i tak Truman Japoncům vyslal jasný vzkaz ať kapitulují, že má Amerika zbraň nevídané síly. Nevěřili jim. A tak musela pod ohnivým hřibem zmizet část Hirošimy a následně i Nagasaki. Teprve pak Japonci pochopili, že tuhle válku nemají šanci ani prodlužovat, natož vyhrát a následně to také císař Hirohito sdělil rozhlasem šokovanému a národu. Jestli Oppenheimer otevřel láhev a vypustil Džina pro další dekády, o tom můžeme vést diskuse. V roce 1945 ale svojí bombou zachránil paradoxně statisíce životů a válku vyhrává vždy ten silnější. To je prostě fakt. Kdyby to nebyl on, jistě by ji vymyslel někdo později. (A buďme rádi, že to byli zrovna Američané, kdo byl první.) Takový už je prostě vývoj lidstva. On však byl geniální a ku pomoci měl tehdy nevídané zdroje a skutečnou koncentraci mozků nejen z USA. Nolan nám svůj příběh trochu nečekaně začne vyprávět až poválečné době, kdy Amerika (právem) šílí z možné infiltrace komunistů a špionáží (často povedených) pro SSSR. Druhá světová se Koreou plynule přetavila do Studené války... Vůbec jsem netušil, čím si Oppenheimer musel procházet, bez ohledu na jeho osobní následné výčitky a pochybnosti. Z toho začátku jsem byl lehce zmaten a někoho to možná odradí od dalšího sledování. To by ale byla škoda, protože pak se film retrospektivně vrací do Los Alamos a popisuje začátky i samotný vývoj výzkumu. Trochu mi zamrzelo, že se v těch 3 hodinách filmu nenašla ani minuta záběru na bombardéry Enola gay nebo Bockscar, ale což. Nolan to tak zkrátka chtěl a samotné shozy asi bral za již mnohokráte zfilmované. Cilian Murphy už zahrál lecos, ale Oppenheimer je asi zatím jeho životní role. předvedl ho skvěle a kupodivu byl doktoru J. Robertu Oppenheimerovi podobný. Za mne velká spokojenost i důsledná zasloužená pocta geniálnímu vědci. Dávám za 5 pověšených prostěradel. * * * * * () (méně) (více)