Režie:
Viktor PolesnýKamera:
Josef ŠpeldaHrají:
Boris Rösner, Zlata Adamovská, Roman Zach, Ester Geislerová, Jan Novotný, Tomáš Valík, Zdena Studenková, Jan Vlasák, Pavel Nový, Zdeněk Dušek, Lucie Horáková, Jitka Ježková, Vladimír Marek (více)Obsahy(1)
Dospívající Kristina Kleinburgerová, dcera velitele pevnosti koncentračního tábora, přijíždí z bombardovaného Berlína za svými rodiči, jejichž život pro ni představuje svět harmonie a klidu. Rodiče se pokusí její iluze ještě upevnit hodinami baletu, kterými ji má provázet bývala maďarská primabalerína. V jediném dni se tak vzdor záměrům a plánům otce, typického německého důstojníka, hroutí Kristininy představy a iluze o společnosti rodičů a jistotách domova a celá zvrácenost a zrůdnost německého válečného a totalitního mechanismu před ní vystupuje s tragickou neúprosností i s ozvěnou blížícího se konce války. Příběh, místo a postavy filmu jsou smyšlené, pouze tragika osudů je skutečná. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (62)
Gestapácká rodinka v podání idealistického vůdce Terezína Borise Rösnera, pečující matky Zlaty Adamovské i válkou nedotčené Ester Geislerové se výborně doplňovala, Kontrast gestapácké dcerunky a maďarské Židovky znásoben scénami s kusem chleba či kusem dortu. Film mě nadchl, kniha uchvátila. Na malém prostoru skvěle propracovány charaktery postav. ()
Sám o sobě,závěr by samotný stačil na 5 *. Přiznám se, když jsem film před hodně dávnými časy viděla poprvé, byla jsem z něho daleko více unesena. Když ho vidím dnes, tak mi na něm hrozně vadí jedna věc, prostě nemám ráda, když by postavy měly mluvit německy a jediné co je tam německé je pozdrav vůdci, prostě čeština tomu ubírá na dramatičnosti, to samé v písni o Rudé růži, nechápu, proč je ta píseň česky, protože česky to prostě zní hrozně měkce. ()
Po dlouhé době pro mne zážitek u televizní obrazovky.Výborné herecké výkony ,hlavně ---Boris Rösner (který byl vždy pan herec) a Roman Zach v rolích nacistických důstojníků.Také ženské role dobře obsazené , úžasná Zdena Studénková.Posazení příběhu do konce války ,prostředí kde se filmovalo ,krásná hudba,to vše zapůsobilo tak ,že jsem měla sevřenou hruď a nakonec slzy v očích. ()
Se divím, že film nemá červený čtvereček...Pro mě nadprůměr. Až na závěr filmu s kterým si tvůrci jakoby nevěděli rady. Jinak velice dobře napsané postavy, hezky rozvinutá zápletka, zajimavé prostředí i doba. Film je natočen dle knihy Pavla Kohouta, která vyšla v roce 1989. Což je dle mého nejvíce opomíjený český spisovatel a dramatik. ()
Povedený film, který by možná nesklidil moc dobrý ohlas, kdyby šlo o Hollywoodskou produkci, ale jako televizní tvorba z českých studií je to až překvapivě dobré. Vzhledem k nepříliš pěknému hodnocení zde a všudepřítomné kritice Hodiny tance a lásky lehce cítím povinnost si trochu nadhodnotit. Ale proč ne? ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Režisér Viktor Polesný vzpomínal, že během natáčení měl Boris Rösner tak velkou migrénu, že často zvracel. Jelikož většina exteriérů byla v malé pevnosti Terezín, kde se v druhé části běžné provázela veřejnost, tak dost často docházelo k bizarním setkáním, kdy byly v menším šoku skupinky, co potkávali vždy někde za rohem „zvracejícího může v uniformě SS“. (Antal89)
- Jelena Mašínová měla připravený scénář už v roce 1965, ale protože si vzala Pavla Kohouta, byl její projekt stopen. K realizaci televizního filmu došlo až po napsání stejnojmenné knihy Pavlem Kohoutem a výsledný televizní scénář je společným dílem Mašínové, Kohouta i Polesného. (NinadeL)
Reklama