Co takhle svatba, princi?

Jemne ideologicka pohadka, ve ktere se neveri na zazraky, kde nema jakekoliv magicno ani zdibek prostoru, materialismus, kam se podiva. Ale natocena velmi kouzelne a mile, se skvelou Ivankou A,  Karlem Cernochem, vytecnym komedialnim duem Bohdalka + Narozny. Papindeklove kulisy jsou vice nez kompenzované nadhernymi kostymi a u chytlavych pisnicek vlastne ani nevadi, ze je zpivaj jine hlasy, ktere se netrefuji do oteviranych ust. Napr u duu Androlova + Bartosova to vlastne clovek ani nepozna. 7.5/10 (21.11.2022)

Střídání laskavého humoru s cynickým mi vždycky dokázalo zvednout náladu víc než cokoli jiného:) A navíc načančaná Babetka je dneska už něco jako symbol, no ne? Ukázka toho, jak může papundekl ve spojení s fajnými kostýmy a sympatickými hrdiny fungovat i v doprovodu takových všelijace více či méně snesitelných písniček. A proč vlastně nedat 80%, byť je to tak trochu takové to "guilty pleasure". Ale jenom trochu, však vzpomeňte na pana Nárožného a paní Bohdalovou jako královský pár:) (15.05.2003)

Úmorně dlouhá pohádka (spousta výplně a pitvoření) s takovým množstvím písniček, že postavy mezi dvěma čísly pomalu nestihnou říct ani dvě věty. Navíc melodie se opakují. Co se ale opakuje nejvíce, je slovo "urozenost". Až se divákovi zoškliví. Scénář hodně kulhá a princova náhla proměna je bohužel zcela nevěrohodná. A Vladyka se nenamáhá ani otvírat pusu, když za něj zpívá někdo jiný. (27.12.2023)

Štandardne dobrá, ale vcelku priemerná rozprávková inscenácia. Príbeh je celkom originálny a produkcia celkom dobrá. Z hercov je najpresvedčivejší Petr Nárožný ako kráľ Bedřich zvaný Spěšný (Směšný/Úspěšný), ktorý je pôvodcom väčšiny bonmotov. Karel Černoch je naproti tomu herecky slabší. Hudba Jiřího Zmožka je nuda a dosť ničia rozprávkovú atmosféru. (22.10.2023)

Někdo by si řekl střeštěná pohádka s popleteným králem, debilním rádcem a dalšími postavami. Jenže ta pohádka je naopak velice silná. Karikatury postav krásně vykreslují postavičky, davají jim lidskost, poetiku a vtip. Návíc je tu spoustu krásných písní z pera Jiřího Zmožka a textaře PANA Borovce, který si uměl hrát s textem, slůvky, uměl pracovat s protiklady a dodával písním moudrost, něhu, křehkost, sílu a emoce. To jeho "Nač je urozenost....", "Princezny vládnou", "Máme tu další dobrý den, ráno nám kouká do oken, jen okna stačí otevřít dokořán", "Jen ji potkám, hned ji ztratím", "Její pláč tak málo znamená... mě schází, ..... snad se vrátí, vrátí, kdo ví". I když je pohádky nahrána ve studiu, nic neubírá na svém kouzlu. Když si uvědomíte, kolik prachů se des propálí na výpravě, na počítačových tricích a příběh, emoce a ty ostatní koření tam vůbec nejdou cítit. Koukáte s oteřenou pusou, co se dá natočit i bez všeho toho lesklého, co jde vidět na povrchu, ale jakmile to otevřete, nic tam není. Krása jedním slovem. Dnes už se takové pohádky netočí. (26.12.2015)