Můj nejmilejší bar

Občas v baru najdete člověka, co je tam častějc než doma. Usrkává ze sklenice, v ruce cigareta, skelnej pohled. Je považovanej za odpad, nulu, verbež. Steve Buscemi přijde o práci, přítelku mu přebere kámoš a čekaj haranta, takže je v baru víc než dřív. Pak začne rozvážet zmrzlinu a trochu nešikově svede semnáctku svýho kámoše. Někdy je život krutej natolik, že hledáme odpověď na dně sklenice nebo v gramu prášku. Ale je to správná cesta? Po tomhle filmu už vim, že alkohol to nevyřeší. A můj oblíbenec Steve nejen skvěle zahrál Tommyho, ale ještě se ujal režie. Respekt. (22.08.2009)

Profesionálních loserů známe už nespočet. Steve Buscemi je navíc i solidní alkoholik. A poprvé se divákům představuje také coby celovečerní režisér a scénárista. I když je patrné, že mnohým stejně nezávisle potrhlým režisérům už do řemesla tu a tam mluvil. Tentokrát vystupuje jako ztroskotanec, který bydlí rovnou nad svým oblíbeným barem, po smrti strýce začne jezdit s jeho zmrzlinovou dodávkou a ještě se zakouká do sedmnáctileté dcery svého známého. Je ale zřejmé, že nejlépe se cítí na barové židličce, když si poroučí panáka a točené pivo. Tedy pokud ho někdo nezve, to si dá lahvové z dovozu. Buscemi-tvůrce nemoralizuje, nevaruje před démonem alkoholu, prostě jen vypráví příběh o obyčejných lidech a jejich peripetiích. Jen bych čekal víc humoru a dějovosti, to přiznávám. Humoru vlastně výrazně víc, proto jen ty tři hvězdy. (31.07.2018)

Jiné a lepší než Barfly, či Factotum. Barfly se soustředí na jednu postavu, jeho pocity. A protože Chinasky byl člověk zahleďený do sebe, je interakce s ostatními postavami vedlejší. Chinasky na ostatní kašlal, slouží mu spíše jako kulisa (alespoň ve filmu, v knihách je to složitější). Ve filmu Trees Lounge stojí někde uprostřed Tommy (Steve Buscemi) a kolem něj se epizodně seznámíte s postavami, které reagují na Tommyho a Tommy na ně. Tommy totiž chce být s lidmi a má je rád, je to na jeho postavě znát. Barfly je přehlídka, krasojízda jednoho alkoholika s modrou krví. Trees Lounge je uvěřitelný životní příběh smutně laskavého Steva, kterému to nevyšlo. Barfly beletricky zjednodušuje realitu ochlasty a poetizuje jí. Tress Lounge je vystavěn v poctivé drama a těm pozorným může připomenout leccos z jejich životních zkušeností. To k rozdílům mezi těmito filmy. Další poznámka je k samotnému životnímu příběhu Tommyho. Lidé ho mají občas rádi, ale snadno se k němu všichni otočí zády. třeba ten plesnivej tlustej kámoš, nebo Chrystal. Já budu mít Tommyho rád navždycky. Po tomto filmu pohár trpělivosti přetekl a Steve Buscemi putuje do top herců. (15.03.2012)

Skvělé. Jedna komická scéna za druhou, ať už díky 'střízlívému' a upřímnému scénáři Stevea Buscemiho nebo díky hereckým excesům. Tolik hereckých mladších tváří, které znám dnes už jen z televizních seriálových obrazovek (pravda, dnes už to je trochu někde jinde... už to není tak, že seriálový herci se snaží dostat do filmu, dnes jdou filmový herci do seriálů... aby ne, kvalita seriálů je už někde jinde), u kterých bych to nečekal a byli také opravdu k (promiňte) posrání... Jaktože nepíše více tak zábavných, upřímných scénářů, jaktože nesedí častěji na řežisérské židli (to jsem si říkal i po shlédnutí jeho 'Interview')? Opět 'bravissimo Stevie', tentokrát ovšem i v jiných tvůrčích rolí. No a Samuel L. Jackson? I když opravdu malá role, tak nejzábavnější co jsem ho viděl. (30.03.2012)

Pro Steva Buscemiho mám velkou slabost a tenhle film mi opět potvrdil, že s lidskými slabostmi se prostě nedá dělat nic jinýho, než se s nimi smířit. Bar Trees Lounge je druhý domov nešikovného automechanika Tommyho, který si neumí spravit ani vlastní auto. Něšťasný z toho, že jeho milovaná (?) ho opustila kvůli jeho nejlepšímu příteli, podniká jeden zoufalý čin za druhým. Kromě vysedávání v baru tráví čas i tím, že jezdí se zmrzlinářským autem (a tak trochu děsí děti). Tak se skamarádí se sedmnáctiletou Debbie (moje oblíbená Chloe Sevigny)...a jak to tak bývá u "kamarádění" to nezůstane...Film nepostrádá osobité kouzlo typické pro Buscemiho filmy, je v něm jeho svérázný humor, jeho životní zážitky a především on sám. (09.02.2009)