Fabelmanovi

Steven Spielberg celý svůj život točil jedno vtahující filmové dobrodružství za druhým, na stejném principu fungují i krapet biopičtí Fabelmanovi. Práce s motivy síly filmového média, rodinných vztahů a nádech realistické magie, která dohromady skládá jedno z nejpůsobivějších coming-of-age dobrodružstvích posledních let. Spielberg zdánlivě za všechny ty roky nezapomněl pouze na důležitost horizontu, ale především na sílu vtahujícího vyprávění.  V jeho vyrůstání je poté velmi snadné se krapet nalézt a propadnout jeho osobnosti ještě víc. John Ford by byl hrdý.... (21.11.2022)

Steven Spielberg je mistr filmového vyprávění. Je nádherný kolik umí Steven dát citu a lásky do jednoho záběru, do dialogů a následnou scénu natočit naprosto odlehčeně a přesto to k sobě dokonale pasuje. Já samozřejmě netuším do jaké míry je to autentická autobiografie a do jaké míry filmá fikce a je mě to jedno, ale ta ukázka talentu v podobě natáčených studenstkých filmů to prostě pohladilo na duši.  Film, který i přes svou délku trvá hrozně krátce, protože, když si něco zamilujete, nechcete to končit a já si tenhle film zamiloval. Steven Spielberg mě už desítky let dodává vrchovlovou filmařskou kvalitu, zábavu, ale především nádherné emoce, dlouho předlouho už jsem neviděl film, který by nesmrděl titulem "spotřební zboží" , ale dnes jsem dočkal procítěné, filmařsky brilantní extraklasy, která nikdy nebude v šuplíku s filmy "zkouknuto, zapomenuto, další. (21.11.2022)

Ježiš, to je rozporuplný film. Přiznávám se, že jsem k němu už přistupovala zaujatě, a tak se mi do něj velmi těžko pronikalo. Od Spielberga mám doopravdy ráda jenom Blízká setkání, Dobyvatele a Poslední křížovou výpravu (+čestná zmínka Čelisti) a zbytek jeho filmografie je v mojí hlavě v lepším případě průměr a v horším "nikdy více". Fabelmanovi oscilují mezi těmito dvěma body, a to proto, že vždycky, když se konečně objeví něco zajímavého, to Spielberg hned utne, aby následovalo dvacet minut nic neříkající nudy, než se rozhodně na to zajímavé navázat, a nebo rovnou poskočí v čase a k rozpracovanému motivu už se vůbec nevrátí. Usledovat film mi přišlo strašně náročné a pocitově jsem v té snaze utopila tak pět hodin. Jednotlivé scénky jsou vágně propojené tím, že se dějí tomu stejnému člověku. Nemám dojem, že bych viděla cíleně zkonstruovaný autorský počin, spíš jen volné asociace slzícího vzpomínajícího starce. TL;DR viz hirnlego. (29.01.2023)

Všude jsem četl, jak Steven Spielberg zase jednou ždíme emoce a chytá za srdce, ovšem právě to považuju za největší neduh jeho novinky: ke mně prostě emoce nedoputovaly v takové míře, jak bych si přál. Samozřejmě platí, že klidně může střídat žánry (viz nedávný West Side Story), může nostalgicky vzpomínat a bilancovat či znovu hravě vypálit kus, ve kterém bude i v pokročilém věku pracovat s nejmodernějšími technologiemi. Malý Sammy si po první návštěvě kinosálu začíná rozumět s tátovou kamerou, postupně začne tvořit příběhy, ve kterých se zloduchům klidně vysměje, nebo díky kterým zjistí, jak pevné je manželství jeho rodičů. A velký Steven mezitím servíruje vážné i bolavé momenty a několika svým postavám se snaží najít stabilní místo v rychle se měnícím světě. Celé je to příjemně obyčejné, melancholické a uvěřitelné. A znovu se objevují jeho celoživotní témata i traumata. Formálně nový Spielberg nijak nevyčnívá, ale třeba takový Janusz Kamiński nejednou příjemně překvapí. Chápu, že takové uchopení postavy Spielberg (zřejmě) požadoval, nicméně výstředně rozevlátá matka Michelle Williams mi nesedla. Casting nicméně celkově velmi povedený. A filmový kouzelník jede dál… (04.01.2023)

Film o dospívání jednoho z nejlepších režisérů všech dob – Stevena Spielberga. Navíc film sám natočil Spielberg, takže o to více pravdivé to je. Jeho příběh se mi líbil, především Gabriel LaBelle ztvárnil výborně mladého Stevena. Jeho filmařská vášeň byla cítit už od dětství a poutavé byly i jeho zážitky ze školy či rodinného prostředí, i když tedy moc pozitivní nebyly. (03.06.2023)