Zásek

Film o obyvateľov jedného baráku počas vypuknutia Covid mánie. Celkom trefne sa podarilo vystihnúť všetky typy, ktoré sa počas tejto frašky v reálnom svete objavili. Popierači, hysterickí hypochondri, chamtivci, snaživí ľudomilovia a aj pár normálnych ľudí sa tu nájde. Ale väčšinou to sú všetko len karikatúry, ktoré po dramatickej stránke príliš nefungujú a ich mikropríbehy ma nezaujali. Čo je problém, lebo film je rozhodne viac dráma ako komédia a stopáž je zbytočne prestrelená. Viac srandy a kratšia stopáž by tomu výrazne prospela. Dany Boon sa tentoraz nevytiahol ani ako režisér a ani ako herec. Ten jeho priposratý hypochonder ma fakt sral. Výsledkom je nenáročná jednohubka. 5/10. (25.10.2021)

S Danym Boonem mám samé dobré zkušenosti a doba lockdownů přinesla tolik materiálu, že stálo za to ji trochu odlehčit a udělat z toho komedii.  A jeho  ohlédnutí za dobou úzavěru je úsměvné s několika vyloženě  skvělými momenty (nákup), jen možná  zbytečné dlouhé...Jen na samotné zhlédnutí   jsem se vzhledem k panu tvůrci a  vzhledem k tématu i dost těšil..Těšil jsem se i na případnou zvláštní nostalgii po časech  první vlně covidu, což mi zpětně přijde jako jinak přijímaná situace než teď, kdy možná lidí ještě nebyli tak otrávení z té nekonečnosti, naopak se spíše nevědělo, co se děje,  atmosféra ve společnosti byla bázlivější, ale i taková smířlivější, čekající rychlý dobrý  konec a Pokáč rozjížděl první rychlovky.:D Tuto atmosféru mi tady připomněla hlavně písnička o pandemii, kterou zde holka svalovce zpívá tak často, že se mi ten song i docela zalíbil a při první vlně bylo podobných písniček plno.  Rozhodně se zde vedle pár vtipných momentů povedla občas Danymu Boonovi i právě taková příjemná lidská atmosféra (snad jen bez postavy šíleného profesora by to šlo) , kterou jsem pocítil třeba při improvizovaném grilování (trochu to zkazilo jen to škrábání auta). Rozhodně neberu jako chybu ani takové to rodinné zaměření, naopak to byl docela fajn film na nějaké společné sledování, rád jsem se kouknul s bráchou a určitě zhlédnutí nelituji... Snad nás to bavilo oba, já se teda zabavil, jen to  chtělo krátit. Pan domovník byl takový ten typický roztomilý francouzský pán.   Emotivní závěr mě třeba dokonale zasáhl a stejně jako kolega bloom ho neberu jako citové vydírání, nýbrž jako upřímnou lidskost a vzpomínku na tu, kteří kvůli covidu přišli o někoho blízkého.  Právě že  si uvědomuji, že tento film chtěl právě takovým lidem nebo bojovníkům ve zdravotnictví udělat radost a tato myšlenka stejně jako ,,věnovaní solidární společnosti´´ se mi moc líbí a Boonovi za ni patří dík stejně jako za další fajn film. (23.01.2022)

Martin: „Jste asymptomatik.“ Diego: „Ne, jsem katolík. Ale náboženství není všechno.“ Nepoznám krajinu na svete, ktorá by tvorila lepšie komédie ako Francúzsko. Keď sa pustíte to takéhoto rande naslepo, môže nastať milé prekvapenie. Ako v prípade tohto odvážneho filmu. Natočiť film o covide, hoci ešte vôbec nie je za nami? To chce odvahu. A tento francúzsky humor býva navyše taký horko – sladký. Nesie jedno posolstvo – neberte sami seba príliš vážne, aj tak ste tu len na chvíľu. A veru, po prvej vlne corony (priznajme sa), sa každý z nás môže nájsť v jednom zo „susedov“. Za mňa získala fiktívne filmové ocenenie Louise, majiteľka baru. Ešte jedna rada: vydržte do záverečných titulkov, čaká vás malé prekvapenie. (15.12.2021)

Za bežných okolností by som povedal milá, príjemná komédia, ktorá neprekonáva priemer, ale vzhľadom na tému je to fakt niečo. Taký výsmech covidu z oboch strán som nečakal. Všetko tu krásne preháňajú, ale keď sa človek zamyslí hlbšie, tak to vlastne ani prehnané nie je. Blbosti s odstupmi, karantény, igelity na hlave, lockdowny, ustráchané ovce, covidománia a aj udavačstvo. A na druhej strane aj neprimerané nezmysly ako čipy či Bill Gates. Bola by to úplne špička, keby film nahustil tie fóry do kratšieho času aj na úkor širšieho príbehu či rozvoja postáv. Záverečná pointa ale bola skvelá. Človek sa narodí, žije a zomrie. Nikto to nezmení a preto netreba isté veci preháňať. A všetko toto vzniklo zrejme v jednej domácnosti, možno aj spálni. Scenár napísali totiž práve Dany Boon a Laurence Arné, ktorí sú životnými partnermi. (22.10.2021)

"Zkuste jí nenápadně změřit teplotu." Covidová doba byla báječná. "Svobodní" jedinci trvali na svým právu prskat virus všemi směry a ti "zodpovědní" by nejradši všechny naočkovali a naložili do desinfekce. Já jsem však nekonečně moudrej, což mi jednou řekla maminka, takže naprosto přesně vím, co je správně - respirátor nosit 24 hodin denně, měřit policajtům při kontrole teplotu, dodržovat rozestupy 3 kilometry od sebe a povinně večer tleskat na balkónech záchranářům. To by mělo virus zmást natolik, že by zapomněl zabíjet nakažený. A já bych měl aspoň čas zavzpomínat si s báječně vyplašeným Martinem na dobu, kdy mě politici nutili být v devět večer doma. Pořád nechápu, že jim to prošlo. A abych nezapomněl, tak Zásek obsahuje praktickej návod k oživování morčete, což se může hodit. (19.09.2022)