Gettysburg

spolu s filmom Anderssonville , jeden z najlepších filmov o občianskej vojne v Amerike. Juh proti Severu - Sever proti Juhu? Konflikt označujú ho ako "právo na slobodu pre každého", vrátane černochov (dodnes vidíme v rasistických prejavoch o akú "slobodu" išlo). Jednoducho bohatý rozvíjajúci sa priemyselný sever nemal dostatok robotníkov a tak to chcel riešiť aj tým, že robotu ponúkne slobodným otrokom, čo sa nepáčilo južanom, keďže oni ich potrebovali na svvojich bavlníkových a tabakových plantážach (mnjam ručne na hladkých stehnách otrokyne šúľaný viržinsky tabak určite plantážnikovi viac chutil ako "sekane seno" nejakého (Marlborro) - tabakového koncernu ... hihi). A tak pod rúškom "jednotnej únie" a slobody pre všetkých zo strany Severu a túžbou "slobodných štátov bez diktátu Washingtonu" zo strany Juhu sa rozpútala občianska vojna. Ach jo , z občianskych nepokojov a nesúhlasom "diktátu jedného vedenia", vznikajú konflikty dodnes. Snáď si z toho tá naša ÚNIA (európska) zoberie ponaučenie ... veď pre príklady netreba isť 150 rokov dozadu, stačí uprieť pohľad na bývalú "zónu sovietskeho vplyvu". :( Filmu strhávam bod za šialene dlhú stopáž, a miestami patetické "nástupy" vojakov z jednej či druhej strany v oblakoch dymu z kanónov a pušiek. Z hercov zaujal Martin Sheen čoby pološialený generál Lee, ale páčil sa mi aj Berenger so strašne hustou bradou ale do filmovej postavy generála Hooda sa úplne dokonale vžil drsňák Gorman.. (18.09.2014)

Patetické? Bezesporu - patos však málokdy překračuje hranici dobrého vkusu, heroismus projevovaný na obou válčících stranách pak působí víceméně věrohodně. Diváka potěší autentické lokace, výstroj, výzbroj a bojová taktika jsou zobrazeny s maximální snahou o přesnost. Podrobný a působivý filmový přepis největší a v mnoha ohledech přelomové bitvy americké občanské války je ozdoben řadou velmi dobrých hereckých výkonů, z nichž vyčnívá především Tom Berenger v roli generála Longstreeta. Zkrátka a dobře - pro milovníky historie vojenství jasná volba. (06.03.2008)

V rámci možností historicky přesný film, pokud jde o události, dobovou morálku, a zvyklosti, který si ovšem víc užijou lidi s povědomím o zobrazované bitvě a lidé, kterým něco říkají jména Lee, Meade, Armistead, Buford, Pickett a další a jejich role v bitvě. Film je to svým způsobem dost americký, tedy s hodně patetickými proslovy včetně citování bible apod., většinou je to však udrženo v míře přiměřené autenticitě dobových reálií a morálky. Technická stránka je přiměřená televizní produkci, výprava a kompars jsou však velkorysé a Edelmanova hudba výborná. Pro fanoušky podobných věcí povinnost. A moje oblíbená scéna nakonec. (03.10.2005)

Úplně v pohodě by se to dalo sestříhat na dvě hodiny a bylo by to nepoměrně lepší. Jakožto odpůrce dělení filmů jsem musel tohle dokoukat napočtvrtý. Zásadní problémy: 1) jakkoli byla bitva o Gettysburg zásadní z hlediska vývoje války, filmově je pramálo vděčná, protože její výsledek byl jasný už od rozestavení vojsk 2) s televizním rozpočtem se těžko rekonstruuje bitva s více než 160000 účastníky, což se ale dá maskovat. Ale né, musíme tu mít panoramatický záběry a velký celky. 3) Výhodou je, že v USA existuje mnoho klubů, kteří se rekonstrukcema této bitvy zabývají a tedy vědí co mají dělat, zahrajou zadarmo a vercajk si v zásadě přinesou sami. Blbý je, že jim ani za boha neuvěříte, že by třeba mohli umřít, protože když během bitvy přelézají dřevěnou ohradu, úplně vidíte jak si dávaj pozor, aby si nezadřeli třísku a nenamohli kyčle. A to mimochodem přesto, že jsou pod plnou palbou. 4) Maxwellovo spoléhání na to, "že každý ví, co má dělat" vyústilo v to, že v davových bitevních scénách občas očividně některý lidi nevědí, co teď a kam se mají otočit. Kdyby to bylo natočeno o deset let později, prabvděpodobně by statisti zvedali během bitvy telefon. 5) ta strašná gentlemanskost, laskavost a úcta k sobě samým (propíchnu chlapa bajonetem a pak ho chytím za ruku a budu mu řikat, že se z toho dostane) je natolik komická, že jsem nabyl dojmu, že občanská válka je vlastně to nejkrásnější, co se lidstvu kdy přihodilo. (21.06.2013)

Klobuk dole co sa tvorcom podarilo pred 20.rokmi natocit! Film o najkrvavejsej bitke v dejinach Americkeho kontinentu. Divak sa moze zoznamit s vojakmi ako Unie tak aj Konfederacie a prezit s nimi sialenstvo a nezmyselnost celeho tohto konfliktu. Tazko je si predstavit ze skoro kazdý 13. vojak mal amputovanu koncatinu no bohuzial je to tak.Ludske utrpenie a 970 000 obeti tohto konfliktu tak znie vypocet oslobodenia cernochov z otroctva! Vrchol filmu pre mna bol Pickettov útok. 90% Kamkoli se obrátil zrak, bylo vidět pušky, šavle, chlebníky, lidská těla a kosti letící ve vzduchu nebo narážející na zem, která se pod námi třásla jako by ji rozechvívaly podzemní otřesy. — Voják Kemperovy divize, která díky odstřelování ztratila na 500 mužů (10.03.2013)