Gosford Park

137 minut mínus úvodní hodinka nudy by byla snad i slušná podívaná... druhá polovina nabrala parádní spád, ale když ve fotbale dostanete v prvním poločase bůra, taky těžko dosáhnete na výhru... příšerná ukecanost a přemíra vykreslování charakterů, přestože kvalitně obsazených, zanechala pouze průměrný zážitek... škoda přeškoda. 60% (14.04.2010)

Vynikající scénář, který zcela vážně mapuje život na jednom šlechtickém sídle během pořádání honu, a zároveň si ze spousty věcí nepokrytě a trochu jízlivě střílí. Perfektní režie dokazuje, že Robert Altman ještě nepatří do starého železa, a dovoluje nám život v Gosford Parku sledovat v zajímavých, dlouhých záběrech. Třešničkou na dortu je vynikající herecká sestava, která nemá moc slabších míst. Zhruba třicítka herců tu ztvárnila působivé a uvěřitelné miniatury, které by mne nejspíš zaujaly i bez kriminální zápletky (ta je tu ostatně spíš na odlehčení). (12.03.2005)

Neprekvapil ma koniec tohto filmu. Na tom ale nezáleží. Veľmi zaujímavo vykreslené triedy v spoločnosti, problémy jednotlivých postáv. Každý z hercov sa zhostil svojej úlohy dokonale, vdýchol jej život, aký som už dávno nevidela. Klavírna hudba, ktorá sprevádzala film, do deja úžasne zapadala a Anglický vidiek, príroda dodávajú bodku za nádychom popoludňajšieho čajíka o 15:00. 80% (20.08.2009)

Robert Altman neztrácí dech a představuje zlomyslnou satiru z víkendového setkání šlechty, nehledá ani tak vraha, ale sympaticky se zaměřuje na prostředí, která jsou nám předkládaná na stupnici snobismu (jeden svět nad a druhý pod schody). Ve finále jízlivě ironický snímek režijní legendy herecky potěší, scénáristicky místy pobaví (jeho košatost je ale bohužel dle očekávání nad plán divákovy orientace v postavách), jako celek ale nestrhne!! (26.06.2012)

Rok 1932, 32 lidí se sejde na britském venkovském sídle, o dvě hodiny filmového času později jich bude o jednoho méně, k žádným jiným výrazným dramatickým změnám ve filmu nedojde. Podle mnohých kritiků je Gosford Park úžasnou poctou anglickému humoru a detektivkám Agathy Christie, filmem, v němž vše funguje tak jak má, kde žádný záběr nechybí, žádný nepřebývá. Neměl jsem podobný dojem. Celkem brzy jsem ztratil orientaci ve spleti ne dost různorodých jmen, vtip jsem všehovšudy pochytil jeden (pokud neměl být Stephen Fry parodií všech těch zadumaných anglických inspektorů) a jednotlivé postavy mi byly minutu od minuty lhostejnější. Je vidět, že herci si své role skutečně užívali, nikdo přitom nevyčnívá, všichni předvádějí lehký nadstandard. Ale co příběh? Kam se poděl? Napínavá detektivka to není ani náhodou – k vraždě dojde po více než hodině a po ní následuje pouze další hodina nezáživného (ne)děje. Nelze mluvit ani o působivém dramatu o „střetu dvou světů“, toho nad a pod schody. Pokud nechcete ztrácet čas Gosford Parkem, pusťte si 8 žen nebo Soumrak dne. 40% (01.12.2006)