Neslýchané: Zločin a trestné minuty

Mám rád hokejovou i mafiánskou tématiku. Škoda jen, že žijeme ve světě, kde se to může tak otevřeně prolínat. Ve světě, kde zbohatlickej gangster zakoupí svému zahořklému pubertálnímu synovi hokejový tým, nechá ho do něj naverbovat nejagresivnější vypatlance z nižších i vyšších lig a pak ho ještě hrdě poplácává po ramenou za to, že hokej mrzačí o všechno krásné a že si prostřednictvím pěstí i zbytečně prolité krve vydobývá místo na předních stránkách senzacechtivých novin. Byl to zajímavý náhled do dění amerického hokeje, to nerozporuji, ale pokus tvůrců tyhle parchanty chápat, nebo je snad dokonce oslavovat, mě uráží jako člověka, sportovce i hokejového fanouška. A to rozhodně nejsem žádnej hipík... (11.07.2022)

Neuvěřitelně bizarní příběh podle skutečné události, kdy se mafiánův synátor dostal v sedmnácti letech na pozici generálního manažera hokejového týmu. Upřímně jsem neměl o tomhle příběhu sebemenší ponětí, takže jsem byl maximálně připraven si celý dokument užít, ale úplně se mi nezdá celkové finální zpracování, kde sice potěšily autentické záběry z kamer, ale je to udělané tak nějak americky, takovou divně zábavnou formou, která mně osobně zábavná prostě nepřišla. Samotný jedinečný příběh je skvělý, ale zpracování je věc druhá, takže musím zůstat u průměrného hodnocení. Čisté 3* (11.11.2021)

Mám trochu rozporuplný pocit. Svým způsobem zábava, ale to pozadí je shnilé do morku kosti. Namachrovanej trenér trashers mě neskutečně točil do běla. A nakonec mafianskej zmrd po pár letech venku. Spravedlnost? Docela by mě zajímal nějaký dovětek ke starýmu Galantemu. Přišel o podnik? Kdo si co odseděl? Za pocit, kdy jsou všichni zlí hoši vystaveni téměř jako hrdinové mi je trochu zle. 61% (09.09.2021)

Zlatá éra zámořského hokeje začala pro mě v šestém zápase semifinále Stanley Cupu v roce 1996 mezi Coloradem a Detroitem, Cleaude Lemieux narval na mantinel Krise Drapera a začalo to. Každý zápas obou soupeřů v příštích letech sliboval zajímavou podívanou, pokaždé se to semlelo. Vrchol byl v březnu dalšího roku, kdy Larionov s Forsbergem začali něco, co musí znát každý fanda hokeje. A když ne, tak by si to měl povinně nastudovat. Jednalo o pomstu, kterou si vzal do rukou dlouholetý spoluhráč Drapera z lajny Darren McCarty. Ten doslova dobil Lemieuxe u mantinelu, aby pak rozhodl samotný zápas v prodloužení. Dneska by ten zápas fakt nedohrál, proto také současná NHL té z před 20 let nesahá ani po kotníky. Dnes už legendární rvačku si dali i oba brankáři Roy – Vernon. Zlatá éra hokeje skončila stávkou v sezóně 2004 – 2005, tedy v sezóně, kdy se objevili Popeláři. Jejich nástup a styl hry se dal registrovat, když jste byli do hokeje fakt zapáleni, už tehdy. Ta tvrdost u nich byla cílená, ne jak ta v NHL, někomu se to líbí, někomu ne, protože už to je objektivně přes čáru. Být ale při tom na stadiónu, líbí se mi to taky. Co je neskutečné a vlastně super, jak i po těch letech všichni aktéři na to vzpomínají jako na něco, co byl vrcholem jejich života. Nejenom A.J., hráči, fanoušci, ale i šéf UHL. (27.10.2021)

Zatím nejlepší díl z cyklu Neslýchané. Prdel od začátku do konce. Chlapská zábava tak poctivá a nekompromisní, že tomu totálně propadly celý rodiny včetně i těch nejmenších dětí. Američani milují akci a násilí a někdo jim toho na poměrně netradičním místě servíroval tolik, že se z toho očití svědci nevzpamatovali ani po téměř dvaceti letech. Za prachy si na tomhle světě můžeme koupit různý věci a někdo za ty svoje bavil celej hokejovej stadion. Vůbec se nedivím, že ho za to milovali. (01.09.2021)