Hellraiser: Návrat mrtvých

„Hellraiser: Návrat mrtvých“ se tak řadí k tomu horšímu, co v sérii najdete, možná dokonce k tomu nejhoršímu. Pinhead je vlastně použit jen jako omluva pro špatně napsaný příběh, který se skutečně může jen těžko líbit. Je to příběh, který pořádně nemá smysl, zbytečně se překombinovává a nakonec je do něj vložen Pinhead, aby to celé nějak dalo smysl. Triky už zde skoro chybí, je to celkově levné, což v tomhle případě snímku nesvědčí. Takže padáme dál. (23.07.2015)

Nemůžu si pomoct, ale očekávaje odpad byl jsem příjemně překvapen. Působivá hudba (dobře, čouhal z ní Carpenter na všechny strany, ale nechť) a koukatelná kamera. Pravda, člověk by nejraději cenobity od začátku až do konce, ale v závěru i na to maso dojde. A poslední vagon metra jakoby byl jinou variantou pekla z druhé hellraiserovské části. Barker se svými nápady je jen jeden, avšak na druhou stranu mnohem horších hororů se nabízí mnohonásobně více. Kaluže krve, nože, stíny, řetězy, labyrint a do pekel zvoucí kostka....asi tak. (20.10.2010)

Na úvod technická: k ozřejmění mého (o)hodnocení: je na místě ho vnímat tak, že spíše než 3*, jsem tomuto „dílu“ udělil 2 a 1/2*; a hlavně proto, že jsem při sledování netrpěl tolik, jako u šestky - tedy „Vyslance pekla“ -, jsem si dovolit (co dovolil? - zachoval jsem se matematicky korektně!) zaokrouhlit nahoru. ___ Má hlavní výtka: nemohu se zbavit dojmu, že bez Pinheada (a dalších cenobitů) by byl „Deader“ lepším filmem. Tohle měl být zkrátka jen a pouze film o rozplétaní tajemství jedné bizarní sekty (což je samo o sobě nosné téma, přitažlivý námět), když si čtu zajímavosti k filmu (HellFirova poznámka o přepisování scénáře), vnímám to tak, že to tak bylo původně zamyšleno, natlačit do toho na sílu Pinheada (snad pro obohacení se na relativně úspěšné značce) se mně v tomto případě jeví být kontraproduktivním. Nejsem si jistý, že spolu roviny světa „pekelníků“ a světa „sektářů“ úspěšně komunikují, jak funkčně se do sebe vplétají a nakolik je jejich spojení pro průměrného diváka srozumitelné (pro důkaz, že tomu tak zřejmě není: v anotaci se píše cosi o „Pinheadovi vedoucí armádu mrtvých, kteří se vracejí k životu a mají velkou žízeň po krvi“ – každý, kdo film pozorně sledoval musí uznat, že tenhle popis je bullshit, že se ve filmu děje úplně jiného - co? - tím si právě nejsem zas tak jistý). Na druhé straně Amy Kleinová je po Kirsty (HI a HII) a Joey (HIII) teprve třetí postavou z tohoto univerza, které jsem fakt přál, aby vyvázla se zdravou kůží, jinými slovy měla mé sympatie, a to není zrovna málo. Nejvíc si však budu pamatovat vykreslení Bukurešti, to město je plnohodnotným (anti)hrdinou filmu. A víte co, bych se klidně vsadil, že tenhle portrét má mnoho společného s politikou, takhle hnusně Bukurešť za Oceánem vnímají beztak proto, jelikož jí bezmála 50 let ovládali komunisti, kdyby scénář poslal Amy do Prahy (mohl by! - však Východ jako Východ, no ne?), beztak by se brodila v totožných stračkách. Inu, "orientalismus" (lidé, nekoukejte na ty Hellraisery, nýbrž čtěte Edwarda W. Saida, tím mi uděláte radost) v praxi. 45 % (10.07.2023)

Neuveritelne spatna zalezitost. Bohuzel to nefunguje ani jako film a jako Hellraiser uz vubec ne. Jsou popirana pravidla vytvorena v prvnich dilech, cenobite se mihnou na nekolik sekund, aby se predvedli pocitacovymi triky a zas zmizeli. Prakticky tam nejaky Pinhead vubec nemusel byt. Vrchol trapnosti je asi scena, ve ktere se znascne oskliva hlavni hrdinka potaci asi deset minut po koupelne s nozem v zadech a rve. Celkem zabavna je absence scenare, vzdy, kdyz pribeh dospeje do mrtveho bodu a neni se kam hnout tak se hrdinka probudi uplne nekde jinde a zas nasleduje dvacetiminutovy pribeh koncici probuzenim. Na dalsi dily teto, Dimensionem asi nejvic vykurvene serie, uz vazne zvedavej nejsem. (25.06.2005)

Rick Bota si po bezpohlavnom Hellseekerovi nechal opäť prišiť po páre semeníkov a do Návratu napumpoval nevydanú porciu mystična. Už v úvodných minútach prekvapí prítomnosť Stana Winstona čoby producenta a po úvodnej scéne v drogovom brlohu je jasné, že nepôjde o ďalší tupý výplach. Podobných prekvapení vrátane jedného tučného infarktu bude čakať hneď niekoľko, také pasáže z metra, v úzkej uličke či s nožom v kúpeľni s nervami neplýtvajú. Charizmatická reportérka nemálo zvyšuje kredit rovnako ako návrat pomyselnej dávky erotiky a brutality so slušným bodycountom nevyjmúc. S úrovňou príbehu to už zo zvyku inventúry šuflíkových scenárov tradične pokrivkáva. Zápletka neprináša nič čo by otriaslo doposiaľ videným, poteší súdnosť tvorcov, ktorí sa neobťažujú s podrobným vysvetľovaním čím zapoja aj fantáziu diváka. (28.12.2014)