O Ječmínkovi

Kupodivu to není zase tak špatná pohádka. Má hlavu a patu, vychází z bájné české legendy, takže se děti i přiučí a herecké složení se zde také dalo přežít. Především Linda Rybová mě zde zaujala v roli půvabné potvory a ten její nevinný kukuč se dá tak dobře použít do záporné postavy - působí to pak tak schizofrenicky, že seběvětší záporačka by nepochodila lépe. Ostatní herecké složení je sice zapomění hodné, ale naštěstí nikde nějak extra nevyčnívala herecká topornost. Jako nedělní pohádka to splnilo účel dokonale. A abych nezapomněl, celou dobu, co jsem pohádku sledoval, mě uchvacovala příjemná hudba, takže na jméno Jiří Pavlica se ještě zřejmě zaměřím. (05.01.2014)

Jako pohádka nic moc, jako film s puncem historie taky nic moc. Kromě hezkých záběrů krásné země Moravské vlastně film nic nenabídnul. Vondráček se snažil seč mu ječmen rostl, ale to samo o sobě nestačilo. Hlavní představitelka se dle mého pro roli moc nehodila, ty víly byly jak pěst na oko a celková atmosféra byla dosti zavádějící. Od chudého dvora, až po prokreslení postav. Dialogy kožené, hudba také nic moc. za mne tak, tak 50%. (12.02.2017)

Především úvodní půl hodina mi přišla neskutečně nudná a o ničem. Jakmile se na scéně objeví Ječmínek a pověsti o něm, přeci jen se pohádka oživí. To ale zas až tolik nemění na skutečnosti, že obrazově je pohádka natočena moc hezky, ale obsahově je to velmi slabé. Spokojen nejsem, ale hrozné to také nebylo. Natočilo Televizní studio Ostrava, centrum dramatické tvorby. Natáčeno na Státním zámku Milotice a Státním zámku Velké Losiny. (16.09.2014)

Pověstí a adaptací na téma Ječmínek koluje všude spousta. Ale to,že si čecháčci dovolili napsat všude, že se jedná o ČESKÝ film mě zarazilo, protože ačkoliv to málokdo přizná existuje také Morava a pověst o Ječmínkovi je čistě moravská záležitost. Co se týče filmu nelze hodnotit lépe než třemi hvězdičkami, protože to je průměrný "český" film, kterému chybí nápad. (28.07.2011)

JEČMÍNEK je až neblaze poznamenán polistopadovou krizí tvorby pro děti a mládež a nese na sobě až nepříjemně mnoho stigmat této truchlivé skutečnosti. Slabiny díla sice z větší části vykrývá krása krajinných záběrů této východní české země a bájeslovná nosnost silného tématu, vše však zvládnout nemůže. Truchlivá družina domnělého moravského markraběte reprezentuje spíše zchudlého korouhevního pána (barona), herecké výkony titulních představitelů by byly pohromou i pro Jiráskův Hronov, některé dějové zvraty vyžadují, mají-li být divácky zvládnuty, meprobomat či jiný léčebný dryák tohoto druhu. Panicky nepoznamenán tak zůstává výkon bezelstného představitele Ječmínka. Na závěr zbývá podotknout, že děj pohádky - je-li kam - není položen do baroka, ale do renesance (pojetí víl je skutečně spíše barokni) a že velkomoravský záběr, jehož umělecké i odborně věcné uchopení by vypadalo velmi jinak, v tomto ztvárnění ani nepřichází do úvahy. (13.06.2010)