O Nesytovi

Lepší tradiční televizní pohádka pro nedělní odpoledne, tentokrát natáčená v extreriérech skanzenu v Rožnově pod Radhoštem, ve které Martin Zounar hraje mladého muže, kterému tak chutná, až ho nikdo nechce zaměstnat, protože jako odměnu za práci všechno sní. Pak však najde práci v pekle a dostane všemi mastmi mazaný dárek. Dá se řící, že tato pohádka je kratší a jednodušší verze celovečerní pohádka S čerty nejsou žerty. Líbit se kromě příběhu však bude i Ulrychova hudba a nádherné prostředí Rožnovského skanzenu. Hudba: Petr Ulrych (01.02.2010)

Vtipné spílání čertů na Odměnín: "Spíš by to měl být Zlodějkov." Nesyta svým poctivým přístupem nejen k jídlu, ale i k práci vede k přičinlivosti celou vesnici i peklo. Hezky vykreslený vztah princezny k Nesytovi - překvapí závěrečnou "svatební" scénou. Herecky příjemné obsazení, Zounar si počíná rázovitě. Líbivé zasazení do přírody (Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm) umocňuje svěží hudba Petra Ulrycha. (24.01.2010)

,,Buchty, koláče, domácí syrečky, škvarky a koblížky!“ Nesyta je trochu guilty pleasure movie. Zounar jako rázovitý hlavní hrdina, co sežere, na co přijde, nemá chybu. Linda Rybová je roztomilá, no co po ní chtít víc. Jen ten Schmitzer je naprosto nevhodně obsazen jako král. Příběh připomíná S čerty nejsou žerty v televizním podání. Nicméně naivita a jednoduchost děje i charakterů je návyková. Vesničany většinou hrají hrozná polena, co brutálně přehrávají. Je pak radost sledovat staršího pána, jak žebrá u Nesyty o zlaťák, jako kdyby se o to snažilo dítě ve školce. Zmínit musím také chytlavou melodii, která hraje úplně všude téměř celou pohádku. Ke konci jí tak budete milovat nebo nenávidět, možná ale obojí. (26.12.2015)

Ačkoliv je scénář zčásti okopírovaný z pohádky S čerty nejsou žerty, tak většina díla je naštěstí originální. Věrohodné provedení s tou pravou pohádkovou atmosférou, výborný výkon Martina Zounara, hezké scény s jedením a pracováním Nesyty, žádné zbytečné efekty ve stylu pohádek dnešní doby. Pro mě určitě jedna z nejpovedenějších posametových pohádek. (21.05.2010)

Humorná pohádka, která se neupíná na studiové exteriéry a nechá vyniknout Zounarovo korpulentní tělo. Tady ještě byl snesitelný, když ho například vidím v Ordinaci v roli zlořáda je jeho herectví k smíchu. Ani tady nepodává nic za co měl být chválen, ale jeho role je vesměs podávána komickou formou, kterou obstojně zvládá i za cenu přehrávání. Zounar v roli jedlíka sežere všechno co vidí, má pro strach uděláno, a získá si i sympatie. Božena Němcová by z něho měla radost. Diváci si naposledy Zounara užijí v roli, kdy se jim vyloženě neprotivěl a vydařená pohádka je na světě. Jistě jste už ale viděli lépe scénáristicky vystavěné pohádky. 60% (02.05.2012)