On se bojí

Ari Aster a jeho artový bizární mind fuck, ale zároveň jeho nejslabší film. Asterův Midsommar i Hereditary mám rád, jde rozhodně o osobitého a zajímavého nového tvůrce, jenže tady se poprvé odklonil od hororu a natočil divný žánrový mišmaš, který za mne fungoval jen v prvních dvou čtvrtinách, následující dvě čtvrtiny mi přišly divné a nudné zároveň. Joaquin Phoenix je samotářský podivín, kterému náhle zemře matka a dějí se mu divné a bizární věci, které dost často nedávají smysl, zkrátka od reality má film daleko. První akt mi přišel super, jelikož je tu hezky zobrazený chaos v ulicích plný divných lidí, občas nějaká mrtvola a některé situace se nečekaně vtipné vyhrocují a patří to k nejlepší části filmu. Druhý akt je ještě taky v pohodě, je roztomile divný a má docela šokující konec, třetí akt je už velká podivnost, kde je zahrnutá animace a divácká pozornost lehce upadá, naštěstí se vyhrotí finále třetího aktu, které je nečekaně akční no a finále mi přišlo už zoufale zdlouhavé, nudné a taky zbytečné. Divný film, ve kterém se sice toho děje spousta, ale i tak jsou 3 hodiny neskutečně moc a těch pár zajímavých zábavných scén je opravdu poskrovnu. Phoenix zahrál skvěle, ale jsem rád, že je ten film za mnou. Z žánrovných posledních podivností mi Mother i Men sedlo daleko více. 5.5/10. (18.06.2023)

Geniální labyrint strachů neurotické mysli a padání do ještě větší hloubky jedné z nejhorších myšlenek, které může úzkostný člověk podlehnout - "Co kdyby?". Ari je zlaté vajíčko mezi filmaři a kdo nesnášel mother! Darrena Aronofskeho, tohle bude nesnášet ještě víc. I když se u toho možná občas zasměje. (02.01.2024)

„Sirotci lesní, o ničem nesní.“ Zpočátku zajímavá, bohužel čím dál víc úmorná surrealistická procházka  hlavou schizofrenika, nemilovaného dítěte, od světla na konci tunelu máminy vagíny až do temnoty artového hrobu. Film pro velmi specifické publikum. Pro ty, kdo se narodili zadkem napřed, k matce mají ambivalentní vztah (s láskou by jí zakroutili krkem), na lehátku u cvokaře už vyleželi důlek a vždy se podívají do záchodu, než spláchnou. To já jsem trauma z porodu překonal hned na sále, od té doby se cítím v pohodě, duševně naprosto zdráv a celoživotně svou mámou milován. Psychofarmaka neužívám žádná. Škoda, po třech hodinách s Asterem by nějaká bodla. OKÉNKO CITACÍ: [][] Superpero: „Skvělé v jednotlivostech. Hlavně úvodní část... Nevíte, jestli je to nějaká noční můra, jestli se zbláznil on nebo celý svět. Bohužel se to plně nedozvíme nikdy a film je jen čím dál tím divnější, aby pak banálně vyvrcholil.“ JASON_X: „Hereditary i Midsommar na mě působily jako zcela soudržná díla, v nichž každý dílek zapadá do skládačky, u Beaua tento pocit nemám.“ Zdejší „expert“, který si už zase nevzal své prášky: „Jedná se o sofistikovaný psychoanalytický horor pro okrajové publikum; radikálně otevřený snímek pulzující významy, jenž vysloveně vybízí k interpretační hře.“ [][] Brrr. Nevěřím tomu, že On se bojí natočil On. Stejný režisér, jehož Slunovrat mám v topce. (28.07.2023)

nepředvídatelný mindfuck, který naprosto maže rozdíly mezi subjektivní a objektivní realitou a divák si tak nikdy nemůže být jistý co je doopravdy a co je jen Beauova haluz. První dvě třetiny sem si Beau is Affraid opravdu užíval a docela mě zamrzelo, že v poslední třetině tomu trochu spadne řetěz a smrskne se to "jen" na toxický vztah matky a syna, kde je snad naprosto všechno špatně. Aster nicméně opět potvrdil, že je jedním z nejoriginálnější a nejosobitějších tvůrců, který má technickou stránku v malíčku a točí si věci jaké on chce a jak sám chce. Tímhle kouskem se nicméně dostal na velmi tenkou hranici mezi genialitou a Richardem Kellym a je otázka jestli jeho dalším filmem bude spíš Donnie Darko, nebo nějaká extrémně nabubřelá onanie typu Apokalypsy. Já věřím v první možnost...80% PS : mrzí mě nevyužitý potenciál českého názvu, protože "Bo se bojí" by k tomu docela hezky pasovalo... (27.06.2023)

Lze se vymanit z matčina vlivu a odpustit si domnělá pochybení? Joaquin Phoenix jako zkrachovalý Beau se o to ani nepokouší, přesto je během tříhodinové odysey vystaven větší dávce sebepoznání, než by sám chtěl. A je rozhodně zábava to sledovat, přestože celek rozhodně není jednoduchým soustem. Více zde. (01.05.2023)