Koralína a svět za tajnými dveřmi

Je to jako když se Alenka v říši divů potká s Marilynem Mansonem. Stejně ujetý, stejně nádherný. Jsem na tom podobně jako kOCOUR, který pravil, že si připadal jako 10-ti letej kluk. Já seděl, hleděl na ty všecky postavičky, který mi neustále přípomínali, že nemusíte být dítě v zavinovačce, abyste ocenili něco tak nádhernýho. Koralína je navíc holka, která se nekamarádí s dětmi (čti s těmi, co mají dvě oči a nohy mají k pasu), což ji zvyšuje respekt u mě. Ať už Miss Spink&Forcible, jejichž čarodějné pokusy si nic nezadaj s kyvadlem mé matky nebo Mr. Bobinski - здорово, мужик! (omlouvám se za možnou nesklonost, ruština je šílená :D) - jehož myšky/muškas by dokázaly ztrapnit i Cirkus od Berousků (omluva tentokráte ke zmiňovanému zábavnímu průmyslu). Je to svět, ve kterým nemusíte přemýšlet o všedních věcech, je to prostě jako váš nejhezčí sen ze kterého se nechcete probudit. Když navíc zjistíte, že atmosféra Koralíny je lepší než u leckterých hororů, řeknete si, že ač jste si mysleli, že něco podobného vás už nepotká (svět je krátkej, držte si klobouky!) stejně podlehnete i za cenu toho, že vás ostatní budou považovat za naivního chlapa s klokaním srdcem. Byl to zážitek na který jen tak nezapomenu. A to je supér, ne??? (08.06.2009)

Velmi příjemný ostrůvek stop motion nedokonalosti v sofistikované záplavě křemíkových nadlidí. Nádherná animace ještě umocněná 3. rozměrem, velmi poetické dekadentní taškařice i moc hezká atmosféra. Škoda, že hudební doprovod tak neuchvátí jako kdysi Elfmanovy zpívánky. Koralína je přeci jen infantilnější než Burtonovy počiny, nemá tak ostrý slovní humor, ale přesto navzdory vší plyši umí pěkně hryznout. Bavil jsem se báječně. [85%] (29.05.2009)

Animovaným filmom sa posledné roky vyhýbam. Už som sa ich akosi prejedol. Občas však urobím výnimku. No musím mať na to pádny dôvod. Animák "Koralína a svet za tajnými dvermi", ktorý zrežíroval Henry Selick, som si pustil na základe nadštandartne silného zážitku, čo som mal pri jeho staršom filme "Predvianočná nočná múra". Takže som čakal, že si znova zopakjem animovanú emo jazdu. Henry Selick ma nesklamal, ale ani nijak zvlášť neohúril. Ponukol mi vcelku solidnú psychedelickú emo fantasy. *** (07.08.2017)

#1 Laika. Nechala jsem se zlomit a mám pocit, že to kapánek vyzrálo. Ne vždycky si nechám Gaimana připustit k tělu. Pořád tu na sebe sice naráží kontrast mezi opravdovým děsem a příjemnou knoflíkovou groteskností, ale i tak je to skvělé. Stop-motion animace je navíc neskutečně bohatá a nápaditá. Takže proč ne? (24.09.2009)

Je Noční můra před vánoci víc mistrovským dílem díky Burtonově vlivu, nebo díky nebetyčného umu Henry Selicka? Koralína dokazuje, že to první je pravdou - Selick sice dokáže krotit loutky vskutku oko uchvacujícím způsobem, neb vizuálně je to takřka dokonalý skvost stylově s klidem překonávající digitální uměliny od Pixaru, jenže příběh z pera Gaimana se mu pod tou krásou trochu ztrácí. A tak až na mírný vliv Gaimana a jeho temné poetiky nejde o nic jiného, než standartně pěknou pohádku o holčičce která musí přejít do mírně bizarní země za zrcadlem (pardon, dveřmi), aby pochopila že doma s rodiči je stejně nejépe. O nějaký zázrak, jak by se mohlo zdát z okolních komentářů, tedy skutečně nejde... nicméně mezi klasickými "temně-fantaskními" pohádkami se také Koralína nikterak neztrácí. 7/10 (23.09.2009)