Vůně cibule

Neskutečně ujetá parodie nejen na spaghetti-westerny, ke které přilnete podle toho, nakolik vám stačí k pobavení vyjevený ksicht Franca Nera a vyskládání karikatur všemožných figurek z šestákových románů (nejen teplí zmalovaní šerifovi zástupci, ale i šílený vědec) - a abych nekřivdil, i trocha té satiry. Scénář je plně propojen s vizuálním vyjádřením, takže se dá klidně říct, že je to takhle pitomé zcela záměrně. Mě to příliš neoslovilo, a zdaleka nejvíc jsem se pobavil až po letech od prvního setkání s Cibulářem, když jsem zjistil, že zfetovaní motorkáři z Mad Maxe vypadají přesně jako ti šerifovi poskoci:) Z dlouhodobého hlediska si pamatuji, že jsem Vůni Cibule viděl, pamatuji si zmíněné poskoky a místní motorkáře, a nemám potřebu se k tomu někdy vracet. 60% se mi tak zdá být přijatelné ohonorování jedné svébytné, neskonale praštěné čtyřicet let staré parodie. (20.09.2014)

Franco Nero ve ztřeštěnější poloze než je zvykem u Terrence Hilla. Vůně cibule je parodií na spaghetti westerny, hodně primitivní a přímočará, v tom nejlepším/nejhorším italském stylu. Castellari v ní inscenuje několik nezapomenutelných komických čísel, ve kterých se střihem mění dopravní prostředky na jiné, cibule transformují do pistolí a zpět, záporáci v bitce se mění v hadrové panáky atp. Některé nápady jsou tak bláznivé, že se prostě musí vidět (třeba útok létajících pytlů). Nečekejte tedy klasickou spaghetti tragédii, ale užvaněnou taškařici, kterou paradoxně natočili ti samí, kteří o rok později natočili vážného, až uměleckého Keomu. (19.01.2013)

Komediálny spaghetti western v celkom kvalitnom spracovaní! :-) Franco Nero v klasickej roly tuláka odnikadiaľ, len v troško humornej forme. Celkovo dej pútavý, obsadenie - samozrejme dobré - Franco Nero je skvelý. Hudba od bratov M a G Angelis je výborná tak ako vždy, takže celkovo pekný, humorný špageťák - skvelý film! (23.04.2012)

Tahle cibule mi zas až tak nevoněla. Franco Nero jako cibulák byl vtipný a jeho triky taky, ale až příliš často mi film připadal jako parodie na němé grotesky(hlavně zrychlené záběry při různých honičkách), což je podle mě trochu až moc šílené. Další kapitolou jsou taky postavy; pomocník hlavního padoucha, co vypadá jako Hitler, úchylní 2 poskoci-dvojčata šerifa, u kterého se na konci ukáže transsexualita, nebo skvadra rváčů na motorkách, co vypadají jako rugbyové družstvo - tady jsem jenom hleděl, kde na tom tvůrci byli, napadá mě zase jenom to slovo "šílenost". Jinak alfa a omega těchto filmů, rvačky, byly sice zábavné, ale vím, že když budu chtít vidět pořádnou melu, sáhnu radši po nějakém filmu s dvojkou Spencer-Hill. Pro pamětníky možná klasika, pro ostatní jen mírně nahnilá cibule na jedno podívání. Slabší 3*. (26.10.2008)

Ať je to jak chce, milý Cibulář to rozhodně nehraje na pohodu: Zmítá se v jakési permanentní křeči - sic úmyslně, leč z mého pohledu maličko kontraproduktivně, neboť tak sám zastiňuje vtipné a jednoznačně originální prvky svého příběhu. V podstatě nechápu, jak jsem se mohla - kdysi dávno - při sledování jeho kousků zmítat v záchvatech smíchu. Dneska se zmůžu jenom na občasný, mírný, dílem neupřímný a dílem shovívavý úsměv - a ještě mám pocit, že jsem pro něho udělala až dost. A věrný Archibald ? Řekla bych, že tady marně plýtvá svým talentem, neboť zůstává trestuhodně nevyužitý a prakticky nevystoupí ze stínu svého pána. (Zcela opačným příkladem dokonalé týmové spolupráce je vpravdě nezapomenutelný Jolly Jumper, který se v roce 1991 stal rovnocenným partnerem Terence Hilla alias Luckyho Lukea.)----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Taktéž rozuzlení nepokládám za nejšťastnější, neboť žádný správný kladný hrdina by neměl před velkou láskou a upřímnými přáteli upřednostnit CIBULI. Slaboučké 3* (03.05.2018)