Poslední den (S01E01)

Musím přiznat, že takhle rozpačitá jsem snad ještě z žádné úvodní seriálové epizody nebyla. Ukázky slibovaly enigmatický počin, v rámci nějž bude ze střípků osobních příběhů rozesetých po celém světě postupně skládán celkový kataklyzmatický a doufejme nějak originálně vypointovaný obraz mimozemské invaze. To všechno sice ještě může být, jestli se ale jednotlivé díly ponesou v podobně rozvláčném duchu, obávám se, že Invaze z obrazovek Apple TV+ pro nízkou sledovanost zmizí ještě před odvysíláním doposud anoncovaných prvních 10 epizod. Co rozhodně kvituji s povděkem, je skutečnost, že se tvůrci konečně odhodlali překročit bludný kořen americké zhýčkanosti, kdy všechny pozemské národy (včetně těch nejzapadlejších a nejnegramotnějších asijských, afrických apod. vesniček) mluví plynnou nebo alespoň lámanou angličtinou. To, že se producenti rozhodli zainvestovat do plně multijazykového provedení (včetně titulků ve 43 světových jazycích a jejich mutacích), ve mě stále ještě živí naději, že se nebude jednat o další z nekonečné řady tuctových sci-fi, které jen donekonečna rozvádějí x-krát omletá klišé. Netradiční stopáž pilotní epizody (56 minut) je o dobrou půlhodinu delší, než by bylo vzhledem k obsahu záhodno, přičemž opravdu úderné momenty (identifikovala jsem čtyři) čítají dohromady cca 30 vteřin a zbytek děje je neskonale rozvláčné melodrama… jemuž ovšem v 90 % bolestivě schází to „drama“. Koukatelné jsou všeho všudy dvě dějové linky: jedna okolo japonské lesbické astronautky Mitsuki (Shioli Kutsuna) na rok opouštějící Zemi i svou utajovanou životní lásku, a druhá líčící příběh dosluhujícího amerického šerifa Bella (Sam Neill), který prochází existenční krizí a v aktuálních událostech doufá nalézt naplnění své dosavadní existence. (Spoiler: ani jeden z nich se nicméně nedožije konce této epizody!) Naproti tomu porod je sledovat příběh matky (Aneesha, Golshifteh Farahani) dvou dětí, jejíž celý svět se zhroutí v okamžiku, kdy odhalí manželovu nevěru. Nemám nic proti silným citovým zápletkám, ale její reakce jsou tak příšerně patetické, až mi z nich tekly zuby, a emotivní reakce manžela v okamžiku, kdy mu je nevěra vyčtena, aspiruje na zlatou malinu. A protože postava Aneeshi je zjevně míněna jako jedna z těch nejhlavnějších, nejsem si jistá, jak dlouho u seriálu tohoto scénáristického ražení vydržím. Mimochodem všechny výše zmíněné sporadické efektní scény jsou většinou spojeny s fyzickou likvidací jednotlivých ±hlavních hrdinů, jejichž příběhům bylo v celé epizodě věnováno až příliš prostoru na to, abych uvěřila, že už do seriálu v žádné posmrtné, konvertované či zmutované formě nezasáhnou. (V tomto směru naopak chovám velké naděje, jen doufám, že se tak nestane pouhým levným zkopírováním zápletky stejnojmenného seriálu z roku 2005). Vizuálně moc pěkná je znělka i ztvárnění mimozemského „zamaskovaného čehosi“, které vypadá působivě, záhadně a multiforemně. Hudbou si nejsem jistá, zatím děj ani extra nepodtrhuje, ani nedegraduje. Uvidíme, kam se vyvine. Seriál ještě nezatracuji – při tak velkém tematickém záběru a ambicích, jaké podle všeho má, může být rozjezd trochu neurčitý (možná proto vypustili tvůrci v den premiéry rovnou 3 epizody současně – patrně tušili, že po této první by se jim o týden později na druhou už nikdo nedíval). Potenciál tu rozhodně je a budu jen ráda, pokud se dočkáme kvalitní a neotřelé podívané, která nebude bazírovat jenom na vizuálu (to už dnes doma na koleni zvládne v Blenderu každý amatér) a zprofanovaném pitvání se v náboženských, genderových či sociálních tématech, ale u které se diváci budou moct trochu zamyslet a mrazivě pobát.  A ve které se nakonec dočkáme i toho sci-fi, které zatím vychází povážlivě naprázdno! Ale prozatím je můj celkový dojem z pilotní epizody stěží na 2 hvězdičky, a to tu druhou ještě dávám 1) s rezervou, v naději, že osudy postav nakonec opravdu někam povedou a nebude to jen zbytečný slepenec epizodních příběhů, a 2) spíš ze sentimentu, za osvěžující, ač zbytečně brzo uťatou účast Sama Neilla. (30.10.2021) (méně) (více)