Zkratky ke štěstí

Anthony Hopkins, Jennifer Love Hewitt a Alec Baldwin, to je docela silná herecká skvadra na tak jednoduchou morální historku. Kdybyste to nevěděli, dozvíte se v prvních minutách filmu, že ke štěstí nevedou zkratky a vše je potřeba si tvrdě vydřít a vydobýt. Protože jinak z toho člověk nemá radost. Jenže pak se o tom ještě rozjede příběh na hodinu a půl neúspěšného spisovatele, který se díky řetezu smůly upíše krásné ďáblici, aby ji ke konci filmu po americkém způsobu poslal k soudu, kde se rozhodne, zda ďáblice splnila své sliby. Jako - ponaučení je hezké, herci hrají moc hezky, ale jinak je to celé takové - ploché. Chybí tomu dravější nápad, dopředu tušíte, co se stane a jak to dopadne, takže vás nic neláká držet hlavnímu hrdinovi palce... Zase na druhé straně film nevydírá nemocnými zvířátky nebo dětmi. (29.05.2009)

Zajímyvý počin. Sice nikterak originální námět, ale pointa vydařená. ObzvlášT, když člověk pochopí, že hlavním hrdinou ve skutečnosti je původně vedlejší postava...i když z orig. názvu je to jasné. Alec Baldwin snad porpvé hraje, Jennifer Love Hewitt sice nehraje, ale do jejích výrazů si člověk může doplnit různé významy a Hopkins je standartně dobrý. (12.02.2011)

„Lidé chtějí víc, než jim Bůh může dát. Proto chodí za mnou…“ – fandí si ďáblice u soudu. Ten, kdo podlehne jejímu svádění, ztratí svou duši, vzdálí se svým přátelům, zpronevěří se sám sobě. Touha po slávě je lákavá, vymetené přímé cestičky vedou k pohodlnému životu. - Nebyl to tak špatný film, jak to tady v hodnoceních vypadá. Líbí se mi komentář od "nash.", úplně se s ním ztotožňuju, líp bych to nenapsala. Díky za něj. (29.12.2011)

Těžko hodnotit. Námět je dělaný vyloženě pro divadlo, co nepotřebuje žádné mimořádné exteriéry a je ve své podstatě zajímavý. Jenže film a divadlo jsou dvě odlišné záležitosti a to, co může být na divadelních prknech naprostá bomba, je ve filmu pouhým šlapáním vody plné klišé a prázdných dialogů. 50% (07.08.2009)

Jedno velké zklamání! Baldwin režisér zbožňuje Baldwina herce, takže Baldwin herec nesleze z plátna po celý film. Vidíme Aleca smějícího se, plačícího, Aleca oblečeného, Aleca nahatého, Aleca chlupatého... Jedním slovem BLÉÉÉ! To, že Alec na začátku zaprodá duši ďáblu, vás nijak nerozhází. To, že je Alec ve skutečnosti hodný chasník, jak se vám v prvních minutách snaží naznačit, mu nesežerete a když na konci přichází na to, že má zaplatit a jít k čertu, tak se jenom těšíte, protože si po celou dobu filmu ani nic jinýho nepřejete. Pro mne osobně má tento jasný děj pouze jediné ALE (Jednomu se tam málem vloudí to c!). Aleca na konci hájí můj milovaný Toník a kdyby měl jít Alec do pekel, znamenalo by to, že Toník prohraje. A to přece nechceme, že? Jak to tedy udělat? Nejlepší by bylo, kdyby Aleca vzal čert a Toník si v nějakém jiném, pěkném filmu (jistěže tentokrát bez Aleca, a to kdekoli, PŘED i ZA kamerou) pomaloučku, kousek po kousku naporcoval tu pěknou čertici, ze které si stejně už (kdesi v ději před filmem) stihnul useknout ocásek. No ne?! Čiliže: Jedna hvězda za Toníka. Druhá za to, že to skončilo! (04.06.2009)