Memphiská kráska

100% Naprosto vynikající historicko-vojenská rekonstrukce, která se mi opravdu líbila a nenapadá mě k ní jediná výtka. Brilantní režie, scénář i samotné heecké výkony, které jsou opravdu velice přesvědčivé tomuhle britsko-japonskému filmu dávají pečeť naprosto úchvatného a pravdivého dramatu, které patří mezi nejlepší skvosty ve svém žánru. (30.06.2007)

Můžu doporučit i tomu, koho válečný filmy neberou. Tohle dílko není jenom o válce, je i o přátelství, o lásce a o chuti k životu. Navíc je chvilkami i prošpikován jemným humorem, který celou tragédii války odlehčí. Kouzelná je scéna, kdy jeden z hrdinů vrátí do života umírajícího kamaráda se slovy: Zkus to ještě jednou a zabiju tě!. :^) (22.06.2012)

"Holka, tebe mít v posteli, tak zpívat přestaneš"....Kráská je umíchána z běžných ingrediencí, které ji předurčují ke kvalitnímu filmovému zážitku. Co má však výjimečné oproti klasickým leteckým válečňákům, je nezapomenutelná banda frajerské posádky, jejichž každý člen, jako by se pro svoji roli narodil. Pěti hvězda hlavně za ně, neboť tak kvalitní a důvěryhodné výkony se nazapomínají!! ............."banditi na pátý hodině" (08.05.2011)

----- "Léta, která mě čekala, mi připadala zbytečná ... na vahách života byla smrt." ----- Válka pro ně nebyla lehčí jen proto, že neleželi v zákopech. Vlastnili křídla, která je vynesla až nad mraky, ale i tady jim na záda dýchala smrt. Příběh místy možná nepůsobí úplně autenticky - jakoby si nebyl tak docela jistý v kramflecích ... ale mladičká posádka legendárního bombardéru si 4* (byť slabší) zaslouží. (29.03.2013)

Objektivně to určitě není nejlepší film na světě, nejspíš ani nejlepší válečný film, ale přesto bych se na něj byl schopen dívat pořád dokola. Je totiž ukázkou toho, jak se dá natočit kvalitní film i bez hvězdného obsazení. Výborná psychologie postav, slušný start kariéry třeba pro Billyho Zanea, Seana Astina nebo Matthewa Modina, alespoň pro mě životní role Erica Stoltze, vynikající, byť v posledních deseti minutách trochu čitelný scénář a v podmínkách americké válečné kinematografie velmi vzácný příběh nevystavený na individuálním hrdinství, ale na síle kolektivu. Když v závěru letu zpočátku se svou smrtí smířený fatalista D.B.Sweeney zuřivě točí klikou ručního vytažení podvozku a kříčí "my tady přece neumřem" nebo když plukovník Harriman předčítá tomu otravnýmu novináři dopisy od příbuzných mrtvých letců, vždycky brečim jako malej kluk. A nikdy nezapomenu na hlášku Billyho Zanea, když mu těžce zraněný Stoltz zkolabuje v náručí, jemu se podaří ho oživit a ucedí: "Zkus to ještě jednou a zabiju tě..." Pouze třešničkou na dortu je nádherný soundtrack. 100,5%, kdyby to šlo... (19.12.2007)