Men

To byla ale .íčovina. Většinou se snažím na každém filmu najít alespoň něco kladného, abych jej rovnou nemusel šoupnout do propadliště dějin. Musel jsem hooodně dlouho přemýšlet. Nakonec jednu hvězdičku za ztvárnění vícero rolí pro Rory Kinnear. Jinak nevím co to autor scénáře a režisér v jedné osobě měl za matroš, ale musela to být teda jízda. Děj neustále balancuje mezi nudou, kdy ani zívnutí nestačíte počítat a solidní fantasmagorie, že se prostě musíte smát i tam, kde to tvůrci patrně asi nebylo ani chtěné. Ale kdo ví? :-D Pozor spoiler:👩👨🏿🤼🏘️🤾⚰️👩🚗🏡🌳🚶‍♀️🕳️🧟‍♂️👮🚶‍♀️⛪🧎👨👩🏡🦤🧟‍♂️✋🔪👐🩸🔪🧟‍♂️🤰🏻🩸👾👨🏿 (27.07.2022)

Garlandova scífka (Annihilation, Ex machina) mě zrovna dvakrát nenadchly, ale tenhle jeho horor-bizár nebo přesněji mysteriózní surrealistický home invasion se mi líbil hodně. A to i přes jeho šílený konec, který skousne opravdu málokdo. Hrdinka má zajímavé trauma a sotva se z něj začne v idylickém venkovském domě a na procházce neméně idylickou okolní krajinou vzpamatovávat, dostavuje se prakticky hmatatelný, sílící pocit ohrožení a úzkosti z toho, že je v tom idylickém prostředí úplně sama a že je tu plno ne úplně nejpřátelštějších mužů. Kteří mají navíc všichni ten samý xicht, což ale hrdinka ani nikdo jiný nijak nereflektuje. A ten pocit jde ruku v ruce s krásně eerie atmosférou starých britských hororů, přičemž k ničemu z toho nejsou potřeba žádní duchové mlátící dveřmi - postačí znepokojivě se blížící silueta v opuštěném železničním tunelu. A tahle luxusní zneklidňující atmosféra vydrží až do finále, stejně jako divákova zvědavost na to, co se z té podivnosti sakra vyvrbí. A pak přijde studená sprcha. A je tak studená, že jsem se u ní uznale pochechtával, jak Garland s diváky vyjebal tím, že jim dal to, co vlastně čekali a chtěli - totálně přepálený bizár, který jinde neuvidí, jen tak nezapomenou a budou mít o čem diskutovat. Věděli, že to bude divné, dívali se na to proto, že to bude divné - a ejhle, ono je to super-ujeté. Krom toho musím ocenit, že hrdinka není žádná chudinka a i v nejvypjatějších a nejbizarnějších situacích si zachovává racionalitu, asertivitu a důstojnost. Což mě vyloženě pohladilo po duši - zrovna nedávno jsem po pár přečtených kapitolách zahodil jeden hororový román, protože jeho dospělá hrdinka působila jako chodící nádoba plná hlasitě šplouchajícího nízkého sebevědomí. A takhle definované postavy mě nezajímají až rozčilují. Jinak pochvalu zaslouží i ústřední herecká dvojice. Nějak jsem se nemohl zbavit dojmu, že to Garland natočil pro své nejlepší kamarády herce, aby je potěšil - ty Jessie, budeš hrát silnou hrdinku, co celou dobu nesleze z plátna, a ty Rory, budeš hrát desetiroli. To zní super, Alexi, dík! Takže horor roku? Za mě zatím jo. (10.07.2022)

Šel jsem si pro horor roku, odešel jsem spíše zklamaný s pěkně natočeným bizárem, k němuž mě ale nenapadá žádná smysluplná / podnětná interpretace. Ty, co mě napadají, se mi zdají banální. A bez nosného myšlenkového podhoubí z MEN zbyde jen pár creepy scén a jedna lahůdková body horror sekvece. Co se strašení týká, není ovšem snímek ani zdaleka natolik intenzivní, aby mi toto samo o sobě stačilo. MEN chtějí evidentně být (soudě dle finální půlhodinky, kdy se rozpadne dosud relativně v realitě ukotvené vyprávění a stane se z něj fantasmagorie) v prvé řadě nějaké podobenství, nikoli příběhový horor, který diváka napne a vystraší. A já zkrátka - alespoň po první projekci - na první dobou nevím, co ten film chce říct (respektive chci veřit, že chce říct víc než to, co v něm reálně vidím), a zároveň se jím necítím být dostatečně zaujatý natolik, aby mě o něm bavilo přemýšlet. Rozhodně zatím nejslabší Garland, dokonce váhám, zda nepřeklepnout na dvě hvězdy. (27.06.2022)

Bez mučení se přiznám, že tento film na mě působil dost zvláště a zanechal ve mně hodně rozporuplné pocity. Alex Garland dokázal stvořit pozoruhodné dílo s hlubší myšlenkou, ke které si však každý musí najít cestu sám, jak uzná za vhodné. Já jeho tvorbu zas až tak moc neznám (zatím jsem měl tu čest vidět pouze film Annihilation), ale v obou případ dokázal zaujmout mou pozornost svým netradičním přístupem a okořeněním hororového žánru. Je to tvůrce a scénárista, který se nesnaží jen sprostě kopírovat a vykrádat své kolegy, ale zároveň i do svých filmů a scénářů přenáší i jisté „poselství a myšlenky“, které jsou mnohdy těžké k úplnému pochopení a mají jistou symboliku.    Já tady nehodlám filozofovat ani se pouštět do nějakých větších dedukcí a konspirací, jak že to vlastně celé myslel – to už jak jsem si všiml, udělala spousta jiných recenzentů napříč internetem. „Peklo nebo Očistec“? Ženský pohled na muže a všechny jejich chyby, chtíče, slabosti a špatné vlastnosti, nebo jeden velký absurdní bizar (fantasmagorie) plný symboliky, jisté formy nechutnosti, nejrůznějších kreatur (postav), ale především zručně odvedená práce, která rozhodně stojí za pozornost.    I když mi ústřední herecké duo Jessie Buckley a Rory Kinnear zrovna dvakrát sympatické nebylo, musím uznat, že oba podali docela zajímavé herecké výkony. Ona mi místy lezla na nervy, on byl ve svých několika rolích mnohdy neskutečně nechutný, ale zároveň skoro geniální. S každou postavou si dokázal poradit, vcítit se do ní a u většiny z nich i vyvolat u diváků záměrně chtěný odpor. Kromě něj mě dokázala samozřejmě zaujmout i nádherná krajina a důmyslná kamera. Některé záběry byli famózní, jiné nechutné (mužské porody). Atmosféra rovněž nebyla vůbec špatná, jen místy byl děj zbytečně natahován a trošku jsem se u sledování filmu u některých pasáží i mírně nudil. No rozhodně tento film není pro každého! 50% (26.12.2023)

K vzhliadnutiu snímky pravdepodobne mnohých presvedčí známe scenáristické a režisérske meno patriace Alexovi Garlandovi. Mňa v prvom rade nalákala prítomnosť Jessie Buckley v hlavnej úlohe a samozrejme štúdio A24. 33-ročná herečka, ktorá už má na konte jednu nomináciu na Oscara, tentokrát stvárňuje mladú Harper, ktorá si odchádza oddýchnuť na malebný anglický vidiek po prekonaní tragickej udalosti. Hoci vskutku neochotne, ale hneď v úvode musím priznať, že ide o prípad, kedy forma víťazí nad obsahom. Garland pracuje s témami sebaobviňovania, silných tráum, odpustením a znovuzrodením a to najmä cez symboliku. V tom problém vôbec nevidím, akurát divák dúfa, že na neho v závere vytasí zamotanejšie posolstvo, ako to, ktoré mu došlo už v priebehu deja. Na druhej strane, aj napriek vyššie uvedenému, si ma atmosféra získala od začiatku do konca. Farebný vizuál je úchvatný, rovnako ako kamera a práca s ruchmi a so samotným zvukom. Ak očakávate poriadnu akciu a veľa ľakačiek, treba hľadať v inom lese. Garlandova novinka ich prakticky veľa neponúka. Ponúka však iné lákadlá, ktoré vo mne osobne dokázali vybudovať poriadne znepokojujúce a tiesnivé pocity. Men je v prvom rade folk horrorom, ktorý cez izolované vidiecke prostredie, náboženské prvky a nevyspytateľnosť nepoznanej prírody, pracuje s divákovou psychikou a jeho strachom z neznáma. Pripomenie filmy ako Midsommar a snáď najviac Mother!, ktorá patrí medzi divácky najrozporuplnejšie vnímané snímky vôbec. Takže tušíte správne. Men je ďalším titulom, ktorý bude publikum rozpolcovať na dva tábory. V závere sa mení najmä na body horror a prinesie scénu, pri ktorej sa bude usmievať snáď aj samotný Cronenberg. Za mňa ide rozhodne o film, ktorý sa oplatí vidieť z niekoľkých dôvodov a určite aj kvôli samotným hercom. Jessie Buckley (The Lost Daughter, I am Thinking of Ending Things) je jednoducho obrovský talent. Vyberá si vypäté role, v ktorých musí ísť emočne na dreň, aj na úkor toho, že ich náročnosť ocení iba okrajové publikum. No a nápad, že všetky vidiecke mužské postavy stvárni iba jeden jediný herec - Rory Kinnear, tiež oceňujem. Takže za mňa určite áno. (05.07.2022)