Hledám Amy

Hledám Amy je druhý film, co jsem od Smithe viděl a žádný třetí už s největší pravděpodobností nedám. Zabývá se sice věcmi, které člověk dobře zná z vlastní zkušenosti a dokáže je výstižně popsat i vtipně podat, můj celkový dojem je ale stejně rozpačitý. Jay a Silent Bob mi nijak legrační nepřijdou (Smithův pantomimický výkon je přímo úděsný) a ústřední milostný motiv mě svou hysteričností poznenáhlu začal nudit a navíc skončil dost stupidně. Ani zmiňované scény definování sexuálních pojmů mi nepřišly nijak geniální a to nemluvím o tom, že jako comicsový fanoušek jsem byl zklamán z nízkého počtu comicsových odkazů. (19.06.2005)

Filmy Kevina Smitha nemám rád. Zdalo sa, že Hľadám Amy bude výnimkou a pri premiérovom sledovaní dostala odo mňa štyri hviezdičky. Bohužiaľ pri repríze som to musel skorigovať. Viem veľmi presne, čo na filmoch Kevina Smitha priťahuje divákov a viem takisto, že presne to isté mňa odrádza. Takže môžem skončiť tým, čím som začal: Filmy Kevina Smitha nemám rád a hľadám Amy je z jeho filmov najlepší. (19.10.2014)

Hodně netradiční a nejednoznačné romantické drama, které bych od Kevina "Šalamouna" Smithe nikdy nečekal. Film je klidný a zároveň drsný, vážný a zároveň nadlehčený. Bavil jsem se dobře, ale myslím, že děj se dostane na nejvyšší úroveň až po příchodu Jaye a silent Boba. Bobův projev o tom, co to vlastně znamená Chasing Amy mě opravdu dostal. Krásné a zajímavé dílko, v kterém určitě nikdo nehledejte komedii. (16.06.2011)

Smithova dílka jsou otevřená a upřímná a vynikají především v dobře napsaných postavách a sází na autorovo nadání psát brilantní dialogy. Banky: „Kdy vyrážíme?“ Holden: „Ale já jdu s Alyssou? Nechci, abys mi to zkazil“ Banky: „Třeba taky zavěsím!“ Holden: „Ale to je normální klub“ Je třeba ocenit přístup ke zvolenému tématu, jakým je tentokrát především homosexualita. Vše se točí kolem filmů, comicsů a narážek na sex. Vše ale překrývá smysl pro detaily, dialogy jsou vtipné, vulgární a bezvýhradně chytré. Bez diskuse originálně pojatá, velmi příjemná záležitost! (08.01.2006)

Kevin Smith zjevně ujíždí na vyšinutých postavách, o kterých dokázal své diváky přesvědčit, že jsou tak nějak opravdovější než existence z filmů jiných, protože je zajímají pitomosti nejen popkulturní, napadají je "sprosťárny", které kolikrát i realizují, otevřeně se baví o sexu a dokonce mají chyby, např. jsou paranoidními, sobeckými, egoistickými idioty, žárlivými psími ocásky či k nalezení vlastní sexuality se prošukávajícími ženštinami. Subjektiv na takových postavách tolik neujíždí, ač uznává, že je s nimi větší legrace než s upravenými, vzdychajícími krasavci. +++++ Fascinuje ho, že lidé tu užívají slova "realistické" či "ze života". Snad si též nejeden vztah zhatili tím, že doufali srovnat se s bouřlivou sexuální minulostí své partnerky a odcizením kamaráda tak, že jim navrhnou společný sex, penis i konečník. Subjektiv nepojal podezření, že by Smith snad o nějakou realističnost, vyjma postavy Amy (snad?), usiloval. Prostě se jen baví vršením, přeháněním a nemístnou aplikací úvah všelijakých všude queer a útlak žen vidících intoušů, aby oživil tuctový vztah zničený nepravděpodobným finále. Psina? Či psinka? (09.09.2014)