Příběh jeptišky

Máte li pochyby o herectví Audrey Hepburn, tento film vám je zažene-vynikající. Filmové zasvěcení do života jeptišek. Pozvolné, pomalu plynoucí vyprávění života sestry Luke, kdy jste obeznámeni snad se všemi zvyklostmi sester aniž by příběh odbočil od hlavní postavy a přestal tak sledovat její osud. S obavami (nedokoukání) jsem si tenhle film pouštěl. Už pro jeho délku a že doposud jsem o sestrách viděl snad jen "Sestru v akci". (26.09.2012)

Prvá časť - nástup a zaučenie je zobrazená naozaj skvelo, autenticky. Kým dej dôjde k tomu, že sestra Luke je poslaná na psychiatriu (nie ako pacient) je to stále dobré, no zdá sa mi, že práve táto časť je zbytočne roztiahnutá. Samotný úsek s psychiatrov je fajn a prináša aj výrazný prvok drámy. Časť, kde sestra Luke odchádza do Konga a samotný pobyt na tomto mieste je snáď najlepšia časť filmu. Po návrate domov a vypuknutí vojny je rozhodnuté. Všetky tie pochybnosti, ktoré sa v nej roky zbierali vojna len podčiarkne. Treba vziať do úvahy, že film je okrem iného životopisný a vystúpiť v tejto dobe z kláštora, to bol veľmi zriedkavý jav. Bol by som rád, keby namiesto THE END vidím, čo robila sestra Luke po(čas) vojny. Či sa nevrátila do Konga pomáhať ako civil, miestneho doktora by to určite nesmierne potešilo. To by však už nebol skutočný obraz Habetsovej. Práve to, že "len" odkráča z kláštora vo mne vyvrcholil pocit, ktorý ma viedol celým filmom. Pocit, ktorý sa začal prejavovať už na začiatku, keď si sestra Luke vzala do kláštora pero ako spomienku, hoci sa to nesmelo, a ktorý vrcholil v situácii, keď podriadenej sestre povolila odísť z kláštora "bojovať" proti nepriateľom, hoci podľa božích zákonov treba byť nestranný. Skľúčenosť, či sa rozhodne počúvať svoje vnútro alebo sa obetuje. Rozhodla sa a rozhodla sa správne. Čo sa týka hereckých výkonov, Audrey exceluje ako vždy. Vďaka nej sa dá na pohľad dlhšia stopáž a miestami nudnejšie časti prežiť bez ujmy. Po uležaní myšlienok a dojmov z filmu zvyšujem zo 4* na 5*. OT: Audrey Hepburn hrala sestru v Afrike. O 30 rokov sa tam vrátila opäť - tento raz ako skutočný Anjel. (09.02.2013)

Silný příběh, který kupodivu příliš nenudí. Jako ateista kroutím hlavou, jako filmový kritik ale hlasitě tleskám. Tohle by byl velký oříšek pro všechny klubovky, v našem nábožensky chladném tuzemském prostředí. Domnívám se totiž, že většina diváků by televizi v prvních dvaceti minutách raději přepla.____Na rozdíl od některých kolegů si myslím, že tady Audrey neměla velký prostor pro své herectví, protože jako řádová sestra nesměla vůbec projevovat své emoce. Scény z Afriky jsou dokumentárně přínosné (natáčelo se prý v Belgii, v Itálii a právě v tehdy už demokratickém Kongu).__ Tip na klubovku ČT. (27.01.2010)

Skutečný, byť umělecky zkrášlený životní příběh Marie Louisy Habetsové (1905-1981) byl pro Audrey blízký zejména svým odbojovým - byť ve filmu jen naznačeným - vyzněním (sama Hepburnová působila v odboji rovněž přes svůj věk na hranici holčičího a dívčího období). Katolická církev a její mystéria jsou tu představena plně - věcně, nekarikovaně, ve vyváženém poměru světla a stínu aktivit řeholních komunit zatížených doživotním celibátem a ústraním. Středověk v první polovině dvacátého století - jak film prokazuje - nezmizel; za zdmi klášterních areálů žil v mnohém v podstatě nerušeně dál. Skutečně evropská, silná povaha se v korzetu, přijatelném pro více tvárné jedince, dusila; v mnohém přitom záleželo na způsobu, jimiž staletá dogmata byla prosazována. Tento portrét je silný právě tím, že je portrétem sine ira et studio (portrétem prostým hněvu a podjatosti). Audrey, jedna z největších hereček všech dob, i tady prokázala vícerozměrovost svého robustního talentu ve škále a tóninách, které pro dobové diváky musely být mimořádným překvapením. Totéž lze říci i o vnímavé a pozorné, místy až pietní Zinnemannově režii. Věrohodnost prostředí a kulis, mimořádná pozornost věnovaná uměřené podobě filmu výpravou, tento katarzní (očišťující a pročišťující) zážitek jen dále posiluje a rozvíjí. PŘÍBĚH JEPTIŠKY má nesporně silný nadčasový náboj. Pro současného člověka náboj až očistný. (04.12.2012)

Citlivě natočený film o erozi jednoho řeholního povolání. Ve výsledku je to drásavá podívaná, přičemž sestřiny pochyby zůstávají zčásti zahaleny tajemstvím. Navenek všechno funguje, ale v srdci se cosi hroutí. Zejména jeden ze tří řeholních slibů - slib poslušnosti - se stává hrdince kamenem úrazu. Je to slib pro svět nejméně pochopitelný, zdánlivě nejzbytečnější... čistotu a chudobu lze vysvětlit, ale poslušnost... k čemu? A přece není myslitelné, že by kdo došel ke svatosti jakožto cíli zasvěceného života, aniž by byl ochoten nechat plnit přání představených třeba i protikladná těm nejvznešenějším vlastním touhám. Bez poslušnosti není pokory. A bez pokory není svatosti. Sestra Audrey Hepburn je příliš inteligentní, aby to nevěděla a příliš pravdivá sama k sobě, než aby se uchýlila k pokrytectví a hrála dvojí hru. Proto volí radikální řešení - upřímné a ponechávající naději, že nejde o útěk před Bohem - které však bolí o to víc, že právě takto v 60. a 70. letech a od té doby až po dnešek následovaly její rozhodutí (často z mnohem slabších pohnutek) stovky dalších řeholníků a řeholnic, až se z druhdy katolické Belgie stala dnes výspa sekularismu. Krize poslušnosti se dotkla nejenom těch, kdo odešli, ale i těch, kdo zůstali. Ale to už je jiný příběh, o kterém autoři tohoto filmu v roce 1959 nemohli mít tušení... Nevědomky natočili svědectví (nezaujaté - neglorifikující a nehanící) o katolickém světě, jak již neexistuje. (13.06.2010)