Gimme Shelter

Dokument o tom, jak skončila generace hippies. Éra volné lásky a mírumilovných komun skončila nečekaně tragickými událostmi: ubodáním fanouška na koncertě v Altamontu a vraždami Charlese Mansona. Pokud jsou všechny záběry opravdu autentické, pak ona nešťastná smrt fanouška nebyla jen svévolným projevem násilných Hell's Angels, ale docela oprávněný zásah proti muži, který držel v ruce pistoli. To nic nemění na tom, že to Hell's Angels celý koncert přeháněli, i když ani fanoušci nebyli bez viny. Sám Jagger se ale během koncertu publika ptá, kdo vlastně proti komu bojuje a proč. Omezenost Pekelných andělů dokazuje telefonát, v němž jeden z nich obhajuje vraždu tím, že jim fanoušci demolovali jejich motorky, které pro ně znamejí všechno na světě. Každopádně skvělý dokument o Rolling Stones (výborná verze písně Sympathy for the Devil) a jednom legendárním koncertu, během kterého se "čtyři lidé narodili a čtyři zemřeli." (16.05.2007)

Hudbu Rolling Stones mám rád, ale masové koncerty sú niečím, na čo by ma nikto nedostal ani zadarmo. Ovládať dav, osobitne dav nafetovaných a opitých, to chce solídne bezpečnostné opatrenia a nie gang motorkárov. Dôvody prečo ma film nezaujal sú dva: prvým je úvodná polovica filmu, ktorej som kvôli mizernému ovládaniu angličtiny nerozumel a predpokladám, že ani v prípade porozumenia by ma tie nekonečné dohadovania nebavili. Druhá by ma mohla zaujať ako podklad pre sociologickú štúdiu rozvoja davovej psychózy. Ale to nemá s mojim očakávaním, ani s hudbou veľa spoločného. Takže suma sumárum je dobré, že dokumentárne filmy nehodnotím, lebo by sa moje hodnotenie opäť vynímalo v tom mori hviezdičiek. (18.04.2023)

Zajímavý dokument o legendárním open air koncertu Stonů na závodišti v Altamontu, který nedopadl ani podle představ kapely, ani podle představ květinového publika. Jak to asi může dopadnout, když se o bezpečnost před třistatisícovým davem sjetých a ožralých hipíků stará hrstka organizátorů a motorkářský gang Hell´s Angels?! Vzhledem k tomu, že už jsem se párkrát podílel na pořádání podobných festivalů (samozřejmě ne takových monster koncertů, pouze tak pro patnáct tisíc diváků), tak se mi ty „opatření“ zdály vyloženě směšné (v podstatě tam žádné nebyly - fanoušci paří s hudebníky přímo na podiu, lezou po konstrukcích a není nikdo, kdo by jim v tom mohl zabránit). Film je rozdělen do dvou pomyslných částí. V té první jsou na programu přípravy, domlouvání prostorů, přesuny a celkové zajištění akce protkané songy Stonů a film graduje ve druhé polovině, kde jsou záběry ze samotného koncertu s řadou zajímavých hostů jako Tina Turner nebo Jefferson Airplane a řadou zajímavých událostí, které se během koncertu přihodily. (23.03.2012)

Po přečtení Thompsonova veledíla jsem došel k závěru, že Hell's Angels jsou banda primitivních zmrdů, ale za možnost být jejich členem v polovině šedesátých let bych vyměnil své pravé varle. Pivo, motorky, mlácení negrů a skupinový sex jsou přeci sen každého malého kluka. Legendární gang každopádně dostál své pověsti, opovržení všech zúčastněných si vysloužil jednak knockoutováním baskytaristy mé oblíbené skupiny a jednak pro poněkud nešetrné zacházení s hipíky. U tohoto dokumentu stojí za zmínku hlavně druhá polovina, která je vesměs zábavnější a hlavně u ní nezoufají nefanoušci Stounů. Že je osudový, leč nevyhnutelný incident chyba naivního hipíka, který již organizoval Woodstock je snad všem jasné. (28.02.2012)

(1001) Už Woodstock dost dobře ukazoval, proč s hipíky a takovými monstrózními akcemi nemůžu soucítit, tohle je jenom takový doslovnější epilog. A je samozřejmě velmi smutné, že to odnese hudba, která je bezbranná vůči lidské hlouposti sjednocené takhle velkým davem. --- A mám potřebu po šesti letech napsat doslov: Kdo by to byl čekal, že jedním z nejdepresivnějších filmů, co jsem kdy viděla, se stane dokument o koncertě rockové kapely. Kdykoliv teď slyším Under My Thumb, tak mám okamžitě dojem, že zítra musí skončit svět. (26.08.2010)