Reklama

Reklama

Věčný žid

všechny plakáty
Německá říše, 1940, 62 min

Režie:

Fritz Hippler

Scénář:

Eberhard Taubert

Kamera:

Erich Stoll

Hrají:

Harry Giese (a.z.), Rosa Luxemburg (a.z.), Max Reinhardt (a.z.), Rosa Valetti (a.z.), Curt Bois (a.z.), Charlie Chaplin (a.z.), Albert Einstein (a.z.) (více)

Obsahy(1)

Produkce pověstného filmu „Der Ewige Jude“ je dnes zakázána a tento film může být promítán pouze za splnění předem stanovených podmínek. Film Věčný Žid je jedním z názorných prostředků, na kterých lze demonstrovat přípravu holocaustu nacistickým režimem. Protože tento film má silný propagandistický obsah, může být uváděn pouze na uzavřených vědeckých seminářích a musí být doprovázen vysvětlujícím komentářem. V Německu se toto omezení týká asi 40 filmů vzniklých v období 1933 – 1945. Režisér Fritz Hippler označil tento film po skončení války jako „Negaci všeho lidského a humánního“. Při jeho premiéře dne 28. 11. 1940 hovořil však v této souvislosti o „symfonii odporu a hrůzy“.

Věčný Žid je druhem štvavé propagandy proti příslušníkům židovského národa, který nebyl jiným filmem nikdy překonán. Je považován historiky jako část propagandistické přípravy na tzv. řešení židovské otázky. Velký podíl na vzniku tohoto filmu měl ministr propagandy Joseph Goebbels, který v říjnu 1939 nařídil zhotovit tento antisemitský propagandistický film.

Der ewige Jude se v období Třetí říše promítal ve dvou verzích: 1. verzi pro dospělé, 2. verzi pro děti (byla promítána od 16 hodin a neobsahovala scény rituálního podřezávání dobytka). Taktika snahy o „odlidštění“ nepřítele: „znázornění lidí, kteří už nejsou lidmi, nýbrž zvířata nebo obtížní hmyz, který může být a musí být zničen.“ (Hans Jürgen Brandt)

Peter Bucher označuje tento film jako „osvětový film, s jehož pomocí měly být připraveny a provedeny plánované deportace.“ Film sám sebe nazývá dokumentárním, o dokumentární film se ale nejedná, nýbrž pouze o krajně tendenční kompilaci, která byla vytvořena z různých materiálů:

1. Filmový materiál z polských ghett, který byl pořízen v říjnu 1939 – zobrazení chudoby panující v lidmi přeplněných ghettech
2. Prosionistické filmové záběry z Palestiny, které ale byly použity v jejich protikladném smyslu
3. Ukázky z hraných filmů (Německo, USA), původní komentář se stal objektem manipulace
4. Trikové záběry – které měly znázornit diasporu Židů
5. Fotografie – z archivu Institutu pro studium židovské otázky (4daPeace)

(více)

Recenze (143)

Morien odpad!

všechny recenze uživatele

Když hodnotím filmy, často inklinuji k tomu potlačit vjemy způsobené formou a hvězdičkuji z velké části pouze myšlenku. No a na tuhle myšlenku je každej odpad krátkej. Jak ovládnout lidskou mysl snadno a rychle. Proč jsou si nacistické a komunistické praktiky tak podobné, když každý stojí na jiné straně politického spektra? A máme to na talíři dnes a denně. My, co se máme hůř, se s pomocí těchto lidí sice nebudeme mít líp, ale aspoň můžeme nenávidět ty, co se mají líp než my a taky jim třeba pořádně znepříjemnit život. V tomto případě jim ho sebrat úplně. ()

MarekT odpad!

všechny recenze uživatele

Výjimečně budu stručný a přímočarý - ze všech propagandistických filmů libovolného zbarvení je tento svou demagogií a nesmyslnými argumenty jednoznačně nejodpudivější, až jsem jen postrádal komparaci zde obžalovaných s mimozemšťany. S velkým odstupem, nenahlížeje na působnost těchto ideologií ve své době, si říkám - Židé jsou také z masa, kostí a krve jako každý jiný, tak nač takové myšlenky? O jejich pestré kultuře, ať už v minulosti, nebo teď, nemluvě. Jedenáct z desíti cinefilů navíc zaznemá nechutné zneužití Langova "M", mj. obracející původní filosofii snímku naruby. (Shlédnuto útržkovitě v rámci školní výuky.) 0% ()

Reklama

Mariin 

všechny recenze uživatele

Mimořádně zajímavý a poutavý dokument s autentickými záběry z polského židovského ghetta a přehlídkou nejrůznějších židovských typů, včetně Palestiny. Filmů se dotýká exkurz do oblasti umění, přičemž typickými známkami židovské tvorby, zde zmíněnými, jsou: negace ideálu krásy, deformace reality a záliba v ukazování zvráceností (jsou zde ukázky z některých předválečných filmů). Se všemi výroky tu nelze souhlasit, ale mnohé jistě stojí za úvahu. Po formální stránce se jedná o dokument na poměrně vysoké úrovni, dokonale názorný, arci propagandistický. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Zrůdně mistrná,do krajnosti hnaná manipulace.-- V době ,kdy již nebylo nutné štvát němce proti židům (viz.Křišťálová noc),je tohle skutečně už spíš mediální masáž před tzv. Konečným řešením. Je zajímavé ,že jít takhle na hranu neměli ani náckové odvahu před válkou a počkalo se s tím,až když si byli sebou dost jistí,-aby ne v roce 40.--Ovšem dosaďme si místo židů v německu třeba bělochy v Zimbabwe,černochy kdekoli mimo afriku,číňany na Filipínách,filipínce v Číně,nebo rómy kdekoli a bude to pořád totéž dokola. A že ne třeba tak hraniční? Tak to je jen otázka doby. ()

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

O niektorých faktoch som už vedel no mnohé som sa dozvedel až s tohoto výborného dokumentu. Súhlasím aj keď nie úplne zo všetkým čo tu bolo povedané. Forma akou tu boli podané informácie bola jednostranná veď to bola propaganda ktorá sa však opierala na faktoch ktoré žiadny pseudohumanista alebo žid ktorý nevidí pred seba a konzumuje výhradne iba informácie ktoré mu pod nos strčí spoločnosť nedokáže vyvrátiť. Výborné zábery a práca s materiálmi ktoré mali dobre naštudované takže za plný počet. ()

Zajímavosti (8)

  • Posledních několik záběrů mladých německých mužů, pochodujících vojáků a nacistických vlajek, působící na city pro znovusjednocení a semknutí Němců, jsou vizuálně velmi podobné filmům Leni Riefenstahlové ze stejné doby. (Borrtex)
  • Scéna z filmu Vrah mezi námi (1931), kde je Peter Lorre odsouzen jako dětský vrah byla do filmu dodána kvůli faktu, že Lorre byl žid. Hitler tím chtěl dokázat kriminální mysl židů. (Kulmon)
  • I když Goebbels neměl obecně vzít aktivní roli v produkci jednotlivých filmů, rozhodl se tak učinit v případě velkých propagandistických filmů jako Věčný Žid. (Kmotr76)

Reklama

Reklama