Hexx

Konec dobrý, všechno dobré. Jednoznačně nejlepší film o Godzille, který byl natočen. Japonci do toho šlápli plnou parou a vyplatilo se! Bylo mi ctí sledovat tento od začátku až do konce poutavý snímek, nechyběl správný děj, napětí, motiv, vyšperkovaný vizuál až jsem si chvíli myslel, že to je reálný dokumentární film. Jsem spokojen až na půdu. Navíc, že ano, to lehounce vypadá na část druhou, vzhledem k poslední scéně. Jejda, kéž by!

Vyobrazení leta páně sedmdesátých let minulého století na jedničku, to tedy jó. Ale než se "polífčička rozehřála", musím říct, že jsem docela trpěl nudou, přinejmenším cca dobrých třicet minut, možná tři čtvrtě hodiny. Přišlo mi to jako příliš mnoho nezáživného mluvení, na druhou stranu, je to talk show, že, tak co jiného by se tam mělo dít. Posléze to však začne pumpovat čerstvou krev do žil a posledních dvacet minut je naprosto luxusním počinem, u kterého jsem se ani nezavrtěl, i přestože mi jako dalšímu zhypnotizovanému divákovi, lezli červi břichem!

Za mě spokojenost, určitě nadprůměrné scífko o přežití "jiného" druhu než je ten náš. Zajímavé dějové linie, postavy dobře vyobrazené a celkově to prostě bavilo. Jak by ne, když z otvírajících lebek jako skládačka vystřelují chapadla či troj-divné oči a pár dekapitací by se také našlo. Zřejmě to volá po druhé sérii.

Nakonec jsem /zase/ vyměknul a místo dvou dávám tři, a to čistě jen za poslední půl hodinu akčního nářezu, to jako né že né! Ale já nevím, mě už tyhle revange akční jízdy moc neberou no, protože to je tak nějak všechno na jedno brdo bez překvapení. V tomto případě je vše naštěstí o laťku výš, herecky skvělý hlavní hrdina, záporák jak má být, sem tam i nějaká ta oslnivá kráska se objeví, ale hlavně... ty akční scény prostě baví a... baví... a baví! Naštěstí, neboť jinak by to bylo neslané a nemastné.

Hru jsem nikdy nehrál, ale úplný neznalec taky nejsem. To však vůbec nevadilo, neb není třeba mít takovéto dřívější poznatky. Užíval jsem si to každými doušky, poňádž to je přesně to co mám rád a co musím podstupovat, abych byl na tomto světě rád. Čiliže tu máme poslední dobou tak oblíbené postapo, přičemž jsou zde dvě post-apokalyptické linie. První je samozřejmě s přeživšími na povrchu, kteří to zatraceně nemají jednoduché a dovolím si tvrdit, že snad většina z nich hraje svojí vlastní bezohlednou hru - přežít bez ohledu na cokoliv a kohokoliv. Druhá se více podobá dnešnímu žití, avšak její produkce je uchována v podzemí, zapečetěná, vyčkávající, tak jak bylo naplánováno. Je nadmíru samozřejmě jasné, že tyto dvě linie se díky našim hlavním hrdinům propojí a vzniká vkusně poznávání "druhého" světa. Do toho jsou nám zobrazeny retro dějové linie, které do sebe dříve či později nakrásně zapadnou. Za mě je to takové to... vysněné sci-fi, u kterého si sám sebe představuji jak bych v takovém světě zapadl či nezapadl a někdy o takovém světě sním, stejně tak o světě zombie. Hezké by to bylo si to vyzkoušet na vlastní kůži, ale v konečné reálné fázi je mi jasné, že po týdnu bych toho měl plný zuby!

I když je to bez debaty "silný" film, nakonec musím dát dvě. Nevadí mi filmy bez dějové linie, ovšem když už se nějaká objeví, měla by být dotažená. Bohužel mi přišlo, že je to navíc zbytečně dlouhé a v tom nicneději trošku sem a tam nudné.

Extra zábavné, slušně poutavé, celkem originální! Aneb jak se z "nicky" může stát zatraceně důležitá byznys osoba. Film nejen o americkém snu, ale také o falešnosti dnes již tak běžné a zejména o tom, že i mezi boháči jsou stále někteří, kteří mají srdce a rozum na správném místě. Jestli je to přehnané? Nepochybně! Ale i díky tomu je to švanda, na kterou se taak dobře dívá.

Za mě to nefungovalo a nezachránil to ani bláznivě fanatický Profesor, ani poměrně krásná hlavní hrdinka. Takové jakési bez šmrncu, s nevyřešenými otázkami a samotným závěrem, u kterého jsem jen kroutil hlavou a usmíval se, neboť vypjaté "rodící řvaní" na kameru cca půl minuty mi přišlo směšné.

Ač je to jeden z mých nejoblíbenějších hororových výtvorů, dost jsem se divil, když jsem s hrůzou náhodou zjistil, že jsem doposud neohvězdičkoval, ani neorecenzoval! A to jej znám víceméně nazpaměť. Shame on me!!! I přes rozporuplných několik pár počátečních minut (cca dvacet), které však ve zpětném pohledu DÁVAJÍ jistý smysl, se roztočí neuvěřitelně dokonalá klaustrofobická psychózní jízda z francouzských katakomb, která vrcholí, vrcholí.... (only way out is down) až... prudce vyvrcholí! Opět... na povrch, a to stylem legendárním.

Slečna Středa zase válí v sexy teenagerských oblečcích, odhalující přinejmenším kolena, do toho je chytrá jak rádio, ohání se slovem i náklonností, a tak není divu, že tentokrát sedl na lep náš oblíbený hobit Volnýmuž, který se sice snaží celou situaci ukočírovat, ale moc mu to, přiznejme si, nejde. Sic se nedopustí vyloženě toho, na co spousty z nás celý film čekalo, nemusím zacházet do podrobností, že, ale v konečné fázi z toho má i tak trable, zatím co jeho kolega kouč je vysmátý a zřejmě si i nadále peče své skvělé sušenky. Je to velmi slušný příběh o učitelství (učitelé vs. sexy žákyně), spíše pro ty chytřejší osoby s IQ lehce nadprůměrným (nepočítám se do nich).