gemi

Ultimátní životopis výjimečného člověka, který se dokázal dostat na absolutní vrchol ve třech zcela odlišných oblastech - ve sportu, v umění i v politice. A to všechno díky tomu, že měl silnou vizi a nikdy neposlouchal lidi, kteří mu říkali, že to nejde. Mimořádně inspirativní záležitost!

Pohádka, kterou si užijí děti i dospělí, stejně jako Karlík a továrna na čokoládu. Ovšem jeho kvalit Wonka přece jen nedosahuje. Dokonalý, generický Umpalump z Karlíka je pryč a místo toho je tady digitální Grant, který se drží původního zpracování z roku 1971. Proč ho udělali digitálně a ne prostě jenom zmenšeně, to netuším, ale je to ke škodě věci, protože CGI jeho xichtu vypadá jako z doby před dvaceti lety. Zbytečná piha na kráse. Celková atmosféra je fajn, ale Karlík nalepil laťku až na strop, takže ani přeskočit nejde. Je to feel good záležitost. Dojem z filmu vystihuje fráze jedné z písniček: "For a moment, life doesn't seem quite so bad and for a moment I kind of forgot to be sad..."

Wrestling je Capoeira pro rudokrké. Myslel jsem si, že je mi ten koncept jasný, ale ten film mi v tom udělal malinko bordel. Na jednu stranu je jasné, že je to divadlo, které má nějaký scénář a režii, což film nepopírá, na druhou stranu do toho zanáší prvky reálného zápolení, což prostě nejde dohromady. Ten film je hlavně blbě udělaný. Ti bratři byli ve skutečnosti katalogoví bobuláči, což tady splňuje pouze Heffron. Ostatní proti němu vypadají jako nedonošenci, jeden dokonce jako po obrně. Heffron je absolutně oddaný wrestlingu, nabušený, vysekaný, natrénovaný... Ale přesto fotřík dává zcela nepochopitelně přednost jeho neduživým bratrům. V reálu to tak možná nebylo, ale ve filmu to tak je a člověk si jenom klepe na čelo - haló, proč posíláš na mistrák toho chcípáka, když hned vedle něj sedí Superman! A jako třešnička na dortu ty bigotně katolické promluvy... Ach jo.