Witta

Jedna z vystřižených scén se objevila ve filmu To je ale zábava! (1974).

Roli strašáka měl původně hrát Buddy Ebsen, později byl obsazen do role plechového muže, ale nakonec se ukázalo, že je alergický na make-up, a od filmu odstoupil. Do konce života pak trpěl dýchacími potížemi, který mu způsobil hliníkový prach z jeho make-upu.

Judy Garlandová musela hrát s převázanými prsy, aby vypadala mladší.

Exteriérové stavby zůstaly stát ještě dlouho po dokončení filmu jako chlouba Hollywoodu.

Ve filmu se objevuje kolem 3000 komparzistů.

Snímek byl později kvůli své délce sestříhán a rozdělen na dvě části: "Pád Babylonu" a "Matka a syn".

Ghost Dog (Forest Whitaker) čte ve filmu dvě knihy. První je „Hagakure - Moudrost samuraje z kraje Saga“ od Cunetoma Jamamota, druhá „Rašómon a jiné povídky“ od Rjúnosukeho Akutagawy. „Hagakure - Moudrost samuraje z kraje Saga“ je text, který vznikl na začátku 18. století v Japonsku. Text nadiktoval samuraj Cunemoto Jamamoto jako reflexi budhistického mnicha, kterým se stal po smrti představeného klanu Nabešima. Rjúnosuke Akutagawa, autor knihy „Rašómon a jiné povídky“, je považován za nejlepšího japonského spisovatele období po první světové válce. Napsal asi sto čtyřicet povídek prodchnutých humorem a jemnou ironií. Obě knihy vyšly v češtině.

Část týmu se během natáčení ztratila, když je přepadla vichřice na cestě k základně. Byli nalezeni o 3 hodiny později. Jelikož měli omrzliny a další zranění, museli být na základně ošetřeni a léčeni a natáčení bylo na měsíc přerušeno.

Rychlost větru místy dosahovala hodnoty až 150 km/hod. V těchto případech musela být kamera zatěžována, aby neodletěla.

Původní scénář obsahoval i scény, v nichž Hancock (Will Smith) znásilňoval ženy, atd. Podobná scéna byla skutečně i natočena, ale z filmu byla vystřižena.

Natáčení probíhalo 13 měsíců v drsných podmínkách Antarktidy, při teplotách kolem -30° C. Z toho 9 měsíců byli všichni v absolutní izolaci od okolí.

Při skládání hlavního hudebního motivu se Ennio Morricone inspiroval vytím kojota.

Přípravy filmu trvaly 5 let.

V době natáčení filmu šlo o největší rozpočet evropské koprodukce a největší venkovní kulisy v Evropě od natáčení Kleopatry (1963).

Film se natáčel až podle sedmnácté verze scénáře.

Knižní předlohy se celosvětově prodalo více než 30 milionů kusů a byla přeložena do 24 jazyků.

Jean-Jacques Annaud se po přečtení knihy „Jméno růže“ okamžitě rozhodl ji zfilmovat – a to i přesto, že už pracoval na storyboardech k filmu Medvěd.

Při hledání ideálního místa pro natáčení navštívil Jean-Jacques Annaud kolem 300 opatství a klášterů, nakonec se rozhodl pro Eberbach. Zde se natočily scény z knihovny, jídelny a soudní síně. Vše ostatní muselo být vybudováno.