otík

Dokument k Donutilově významnému životnímu jubileu 50ti let života, ve kterém povídání o jeho cestě k divadlu a následné především divadelní kariéře provází prostřih jeho divadelní i filmovou tvorbou. Uvidíme pasáž z Převádění padesátníků přes jeviště Národního divadla (2001), Donutila jako pedagoga na divadelní fakultě JAMU v Brně (2000), zkoušku hry Karamazovci v Divadle Husa na provázku (1981), divadelní představení Karamazovci (1981), divadelní představení Commedia del arte (1974), divadelní představení Svatba (1978), divadelní představení Koncet v ... (1988), střih ze žonglérského osmiboje, film Valčík na uvítanou (1995), film Balada pro banditu (1978), střih z Písničky z Divadla na provázku (1983), film Potulné pohádkové divadlo (1974), filmu Venca (1972), film Postřižiny (1980), film Tankový prapor (1991), film Černí baroni (1992), film Dědictví aneb ... (1992), film Trampoty Pana Humbla (1998), film Pelíšky (1998), divadelní představení Sluha dvou pánů (1994), zkoušku hry Komik (2001) a seriál Hotel Herbich (2000). Jedná se o milý, zajímavý a povedený dokument, který pro fanoušky Miroslava Donutila by měl být povinností.

Pro tehdejší i dnešní dobu platí o tomto filmu to samé co pro třeba Avatar. Příběhově je to poměrně slabé až úsměvné, ale vizuálně je to naprosto dokonalé. Což u filmu starého 25 let je obdivuhodné. Cokoli dalšího je vlastně zcela zbytečné psát, protože hodnotit např. film po herecké stránce, když spoustu času tráví herci ve skafandrech, snad ani nejde.

Tak trochu zvláštní pohádka. Na jednu stranu příjemné postavy, žádné velké strašení, slušné triky. Na druhé straně však herecky ani scénáristicky nepovedené. Herectví snad až naivní, postsynchrony děsné, příběh opravdu hodně přistřižený za vlasy a děravý jak řešeto. Nevadí, že čerti jsou líčeni jako dobří a spravedlivý, vadí celková nevěryhodnost mnohých postav. Hrůza to určitě nebyla, ale lehčí podprůměr určitě.

Disneyho animačka, která určitě patří k tomu nejlepšímu, co se v posledních deseti letech na poli animovaných pohádek natočilo. Pár věcí je podobných jako v Na vlásku (grimasy koně či soba), je zde spousta podařených vtípků, slušný příběh, i když k dokonalosti má přeci jen poměrně daleko. Písně jsou zde nenásilně zabudovány do děje a celkové vyznění pohádky je více než dobré. Disney dělá své animované pohádky jinak než Pixar, a je to dobře. Zde jsem se tak trochu přenesl do starých dobrých klasických disneyovek, což čas od času vůbec není špatně. Celkově určitě spokojenost.

Tak mám za sebou s určitými obavami očekávaný roboremake. A musím přiznat, že to nedopadlo nijak špatně. Ano, starý klasický RoboCop je a zůstane pro mně tím pravým zpracováním a Verhoeven zůstane oním režisérem, který to tehdy zvládl na jedničku. Ale nemůžu říct, že by tohle nové zpracováním byl nějaký průser. Staví na dlouhém úvodě, Robo není nijak moc v akci, ale když už na akci přijde, je to velmi ucházející. Také moderní oblek a zbraně jsou na slušné úrovni. Jen to prostě není ten starý dobrý Robo s Basilovou hudbou.

Pro mě osobně chladné, bez potřebné šťávy, příliš to ani nezaujme a do Bournovského světa stvořeného Limanem či Greengrassem to zapadá pouze okrajově. Také mi to přišlo snad až moc překombinované a protože už jsem dlouho Bourna neviděl, v postavách z původní série jsem se slušně topil. Renner není špatný, ale je takový nemasný, neslaný, Weisz slušná, Nortona to asi moc nebavilo. Prostě průměrná špionážka či agentovka, něco jako nový Jack Ryan.

Trochu potrhlá, ale nijak nechutná romantická komedie, kde hlavní hrdinka hledá ve svých 20 expřítelech toho pravého, aby nakonec toho pravého našla hned vedle sebe. Jak už to tak v romcomech bývá. Totální průměr. Hudba: Aaron Zigman

Thor 2. Jako popcornová zábava určitě paráda. Bohužel při bližším náhledu a hlavně s odstupem nutno uznat, že oproti jedničce, která vypadala jako požehnání z nebes, potkalo dvojku Thora přesně to, co většinou velkofilmové dvojky potkává. Vše je monstróznější, větší, dražší, ale také plytší a rychleji zapomenutelnější. Příběhově na tom Thor mohl být rozhodně o moc lépe, někde to doslova drhne a mozek to moc nestíhá. Ale dlabu na filozofické kecy, já si Thora Kladivouna docela užil, moc mě potěšila účast Captain America, sběratele Benicia Del T(h)ora a hlavně ajťáka Chrise O´Dowda. Zatímco Avangers měli parťačku z HIMYM, Thorova přítelkyně přítele z IT Crowd. To jsem se fakt pousmál. Mezi komiksovkama určitě to lepší.

Příjemný vzpomínkový střihový pořad na koncerty Karla Gotta, které uváděl v divadle ve Slaném a které v televizi běžely jako pořad "Zpívá Karel Gott". Hudebně je to samozřejmě mix všeho možného, je ale dobře, že se podařilo do sestřihu zařadit i pár vtipných scének, které často doplňovaly mistrovo zpívání. Pro mne osobně je tento pořad ukázkou Gottova pěveckého mistrovství a ať už Gotťáka máme rádi nebo ne, jeho profesionalita a pěvecké umění se popřít opravdu nemá. A je zábavné i sledovat mistrovo pohybové nenadání. Obsah: v první polovině pořadu zazní pouze písně, pak zahraje Felix Slováček a první půlku uzavře památná scénka Karla s Felixem Holzmannem, židlí, vnukem a fotkou. Druhou polovinu z větší části tvoří scénka s imitátory Karla Gotta - Aleš Ulm, Petr Altman, Jaromír Hanzlík a Jiří Krampol nejdříve předvedou mluvený projev, pak dokonce i zpěv. Gotťák přidá pár písní a sestřihu je konec.

Třetí pokračování s novým obsazením.