angel74

Snad z žádné jiné detektivky nejde takový smutek jako z šestidílné série River, a to i když vezmu v úvahu tu krásnou chytlavou píseň plnou optimismu, při které si Stellan Skarsgård s Nicolou Walker nakonec přeci jen zatančí. Zmiňovat se o jednotlivých hereckých výkonech asi nemá smysl, protože byly vesměs senzační. Ovšem každý nejspíš tuší, kdo vynikal ze všech nejvíc. (80%)

Děj se nedá dopředu odhadnout, protože cukrář Thomas toho o svých úmyslech a niterných pocitech mnoho neprozrazuje. A v tom nejspíš tkví kouzlo velmi neotřelého příběhu, který plyne pomalým tempem až do emocionálně vypjatého závěru. Byla jsem naprosto unešená hereckými výkony Tima Kalkhofa a Sarah Adler, jemnou poetikou vyprávění i sladkobolnou atmosférou, kterou podtrhly nádherné tóny klavírní hudby. (95%)

Není to tak špatné, jak to na začátku vypadá. Docela mi sedí ta nesourodá dvojice, kterou ztvárňují Maya Erskine a Jack Quaid. Ač se to chvílemi zdá naprosto nemožné, postupem času dojde i na trochu té romantiky. Pár úsměvných okamžiků je tu taky k vidění. (55%)

V jednom roce vstoupit dvakrát do stejné stoky, tomu se říká odvaha.

Ženská na vrcholu patří do ranku komedií, u kterých se v podstatě nedá zasmát. Bohužel v posledních letech u nás podobných impotentních taškařic vzniká obrovské kvantum. Připadá mi to, jako když neplodný pár zoufale touží počít dítě a ať se snaží sebevíc, nějak to pořád nemůže vyjít. (40%)

Jde o vkusně a citlivě podaný příběh malířky Catherine Weldonové čerpající z drsných časů americké historie, ve kterém dominuje v prachu Severní Dakoty oděnná Jessica Chastain. Nutno však podotknout, že jí zdatně sekundují Michael Greyeyes se Samem Rockwellem. Velice ráda jsem se nechala dovzdělat a v samém závěru i trochu dojmout. (75%)

Ačkoli je to v některých ohledech trochu přitažené za vlasy, německým tvůrcům se podařilo natočit opravdu krásný životopisný film, který mapuje soukromý život a profesionální dráhu britského fotbalisty německého původu Berta Trautmanna. Nic jsem o něm nevěděla, takže snímku Brankář vděčím za poutavé přiblížení jeho osudu. Typově přesné herecké obsazení výrazně napomohlo autenticitě vyprávěného příběhu a velmi dobře zvolená hudba zase jitřila emoce. (85%)

Pohodový seriál z venkovského prostředí, který sice neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. Na můj vkus to bylo až moc natahované a přeslazené, děj se někde v půli stopáže zasekl a tvůrcům se pak poměrně dlouho nedařilo hnout z místa. Kdyby ubrali tak pět epizod, celkovému vyznění by to určitě prospělo. Asi nejvíc se mi zamlouvala dvojice Pavel Zedníček a Jitka Smutná představující prototyp manželského páru po mnohaletém soužití. Jejich vzájemná interakce byla neskutečně přesná. Skoro pokaždé mě rozesmáli, jak trefně (tím pádem i dost komicky) většinu situací sehráli. Hodně se mi líbila titulní píseň, kterou nazpívala Elizabeth Kopecká. No a Rokycansko mě uchvátilo natolik, že se tam budu muset někdy vypravit. (60%)

„Když někdo umře, co uděláte s jeho virtuální identitou? Necháte ji být? Vymažete ji? Jakou má člověk volbu?” - „Není větší sokyně v lásce než ta, která neexistuje.” - „Člověk není nikdy tak starý, aby si občas nepřipadal úplně maličký.” +++ Záměrně jsem vybrala méně osobní citace, abych neprozradila nic zásadního ohledně děje. Tak dokonale promyšleným a zároveň překvapivým scénářem totiž mnoho současných filmů nedisponuje. Tenhle biják má fakt hloubku, obrovským kladem je taky výtečná Juliette Binoche v hlavní roli. Kompaktní celek pak dotváří úžasná, melancholicky laděná hudba, o kterou se zasloužil uznávaný skladatel Ibrahim Maalouf. (95%)

Na tomhle snímku se podílelo tolik uznávaných filmových tvůrců a zahrálo si v něm tolik dobrých herců a hereček, že je mi záhadou, proč to dohromady úplně nezafungovalo. Možná bude chyba v samotné knižní předloze od Barbory Nesvadbové, kterou jsem naštěstí nečetla a s velkou pravděpodobností ani nikdy číst nebudu. (45%)