TedGeorge

Píše se rok 1989, v Berlíně se hroutí zeď symbolizující komunismus, nad Španělskem zuří zvláštní bouřka a malý kluk slyší z vedlejšího baráku podivné zvuky. Rozhodne se neplechu prozkoumat a to ho stojí život. Durante la tormenta si velmi chytře hraje s vděčnými časovými paradoxy a nutí diváka neustále přemýšlet. Přitom z něj ani na chvíli nedělá blbce a rozehrává sofistikovanou časovou pastičku. Cool věc, doporučuju.

Zase jednou platí, že čím méně tušíte, tím lépe. Proto vám úplně bude stačit info, že je to o cellistce Charlotte, která se po deseti letech vrací do (jí velmi dobře známé) komunity hudebníků. Ti ji přijmou s otevřenou náručí a nesmělá dívka se na první pohled zakouká do mladé a atraktivní Elizabeth, která také hraje na ten obří hudební nástroj. Čeká vás napínavá hra plná twistů (ne, vážně vám po deseti minutách nebude jasné, co se bude dít a jak to dopadne), nenaplněných tužeb, lásky, nenávisti, hnusu a vyšinutých lidí. Allison Williams je tu skvělá, btw.

V prvním plánu je Tajemství jejich očí detektivkou, kde sledujeme dvojku sympatických policajtů snažících se rozkrýt brutální zločin. V druhém plánu je to politický thriller, ve kterém jde po profících shnilý režim plný estebáků (nebo jak se těm zaprodancům tenkrát v Argentině říkalo). Třetí plán je romantika, která mě chytla za srdce. O argentinské kinematografii vím lejno, ale pokud by se v této zemi milující skupinu Queen mělo vyskytovat vícero podobných filmových skvostů, tak se asi na týden zavřu doma a budu nakoukávat.

Mně to bloudění docela bavilo a chvílemi jsem měl dokonce pocit, že jsem na stopě začátku – konci – pointě. Jenom aby mi následující scéna zase vzala vítr z plachet. Minimalistický boj o život je podbarvený matfyzáckým vysvětlováním příčiny, následku a efektu motýlích křídel. Chaotické, děsivé, minimalistické, na první pohled logiku nedávající. Nicméně fascinující.

Ach. Chytré sci-fi filmy, které až na dřeň těží fenomén cestování v čase - to je moje. Mírně spoileroidní název vám už teď říká to, co pochopíte po prvních dvaceti minutách. Hector je totiž chycen v časové smyčce se všemi svými paradoxy, které vlhký sen správného astrofyzika nabízí. Myslíte si, že už jste viděli všechno a tento filmový subžánr vás nemá čím překvapit? Nemyslím si a tuhle „haluz“ si nenechte ujít.

Liam Neeson sedí se staženým ocasem v koutě, protože Ray Winstone alias Sweeney má koule a když mu zločinci šáhnou na tým, začne parádní peklo. Modrá čísla na CSFD jsou mimo, sorryjako.

Miluji nečekaná hororová překvapení. The Empty Man z traileru působil jako stopadesátá variace na teenagerský slasher s rádoby děsivým mýtickým strašákem, ale realita je někde úplně jinde. Už jenom dvacetiminutový prolog odehrávající se v zasněženém Bhútánu je velká paráda. Byť má film hutných (a na horor skoro až absurdních) 137 minut, nenudil ani minutu. Právě naopak. Čím více se zmatený polda zaplétal do okultní konspirace, tím více člověk nevěřícně zírá, kam se zdánlivě jednoduchý příběh ubírá. Jeden z posledních hororů studia Fox stál podle některých zdrojů více než 20 milionů dolarů a krutě propadl. Diváci prskali, protože po traileru očekávali něco úplně jiného, ale já bych se vsadil, že se z něj časem stane kult. Na dvě a čtvrt hodiny dlouhý snímek bych se z fleku podíval znovu a vy se nenechte pobízet.

Jezero smrti je totalní psycho masakr, ve kterém je dvojka sympatických protagonistů konfrontovaná s kreaturami, které si libují v násilí nejhrubšího zrna. Pokud máte slabší žaludek, rychle se naštvete a jste zvyklí na kameru, která ve filmech v onu exponovanou chvíli pokaždé uhne – jděte o dům dál. Jezero je ve svém naturalismu, trochu připomínajícím slavné Vysvobození z roku 1972, síla, Pokud jste ho dodnes neviděli, jen tak ho z hlavy nedostanete.

Na první pohled se jedná o další teror, kterého se dočká sympatický pár britských cestovatelů. Chcípnutí auta doprovázené „náhodným“ setkáním jsme totiž všichni viděli už dobře stokrát. Stejně tak příjezd do domu, který by měl být opuštěný. Jenomže… Neznámý režisér James Patterson má nakoukáno a zuby nehty se snaží překvapit. Fractured je krátká hororová jednohubka, u které bezezbytku platí, že čím méně o ní víte, tím více si jí užijete.

The Changelling je naprosto exkluzivním zástupcem horového subžánru (duchařiny). Všechno je na svém místě. Parádní atmosféra využívající fantastickou hru se zvuky, děsivé propriety v čele s houpacím křeslem a vrzajícími dveřmi, ten klavír… The Changelling pro vás pravděpodobně nebude zjevením a průnikem do hororové topky jenom kvůli tomu, že máte nakoukáno. Budoucí horory se totiž inspirovaly opravdu vehementně a takový James Wan musí mít tenhle biják ve své all time topce. Kanaďané se v roce 1980 vyznamenali.