Recenze (748)
Na dotek (2004)
Pokud jsem ohodnotila Tělesné vztahy (1971) jako žvanírnu za dvě hvězdičky, doufala jsem vzhledem ke komentářům, že remake bude o třídu lepší. No, není. Plkání všech čtyř hlavních postav se posunulo pokud možno k větším blábolům a nebýt rámující písně Damiena Riceho dám odpad. Při sledování tohoto načinčaného nic mi několikrát napadlo, že není divu, kam se dopracoval současný angloamerický svět po dvaceti letech od natočení tohoto snímku.
Tělesné vztahy (1971)
Žvanírna.
Emma. (2020)
Tak já nevím. I když jsem akceptovala přehnané - spíš divadelní - aranžmá, postava Emmy mě skoro až do konce - eufeministicky řečeno - zdvihala mandle. Nemůžu nesrovnávat například s postavou Anne Elliotové z pera téže autorky. Plusy: interiéry (zvlášť obchody!) Mínusy: nepůvabné herečky, které jako by soutěžily o co nejbritštější kobylí ksicht (pardon), ale i podivně vypadající herci (vyjma Ruperta Gravese a Johnnyho Flynna). Výsledek: zhlédnout adaptaci s Gwynneth Paltrow, i když ji moc nemusím.
Smrt talentovaného ševce (1982)
Co se mi nelíbí: 1) příšerná hudba počínaje úvodní písní (nic proti Petře Janů). 2) Casting: Kodet se snaží, ale není to Exner (Vala i M. Dlouhý se do role hodí víc). Boušková se snaží, ale Steinmasslová by se do role Lídy hodila daleko víc. Obsazení rolí Vlčka a Beránka je daleko lepší v novější verzi s M. Dlouhým. 3) Kostýmy: TAKHLE se knižní Exner vážně neobléká Co se mi líbí: Opočno. Co jsem postrádala (nebo jen přeslechla): nezapomenutelnou Exnerovu hlášku "To ví jen Bůh a svatý Václav".
Jana Eyrová (1996)
Přes sympatickou Charlotte Gainsbourg a mou oblíbenou Joan Plowright + britské reálie bohužel musím konstatovat, že jediné adjektivum, které mi během sledování napadlo, bylo "plytké", a to se mi od Zeffirelliho líbil jak Romeo a Julie, tak Zkrocení zlé ženy; snad proto, že Zeffirelli si víc rozumí s rodným italským prostředím. Za největší úlet považuji obsazení Williama Hurta do role pana Rochestera; zlatý Orson Welles!
Dům snů (2011)
Po koukatelném, i když tuctovém začátku, se příběh otočí naprosto jiným směrem a končí nepravděpodobně až směšně v hořícím domě. A plně poslední scéna, plná už několikrát zhlédnutého klišé, tomu nasazuje korunu. Pozitivum filmu je snad v tom, že se při něm dali dohromady Daniel Craig a Naomi Watts.
Jan Hus (1954)
Vávrovu trilogii jsem si zopakovala v opačném sledu a kupodivu mě nejvíc chytil za srdce právě Jan Hus. Nepopírám, že některé scény jsou stylistické až hrůza (a že mě iritovala Marie Tomášová, která se tvářila jako Svatá dala, neví komu), že Hus fakt nebyl socialista, ale přesto...
Sex O'Clock (2023) (seriál)
Po prvním díle jsem seriál málem odsoudila k zapomnění, leč kvalita postupně narůstala, aby jí srazil hřebínek přesluníčkovaný konec v hollywoodském stylu. Potěšil mě Zlín (škoda, že se v žádné epizodě neobjevil rychlovýtah v hlavní Baťově administrativní budově) i výkony známých (Jana Švandová, Eva Podzimková a překvapivě i Jan Révai) a pro mně neznámých herců (Petra Bučková a Tomas Sean Pšenička). Maxmilián Kocek a Karolin Omastová sice roztomilí, ale uvidíme.
Sex O'Clock - Epizoda 10 (2023) (epizoda)
Na mě příliš sluníčkové.
Laskavý divák promine (1994) (seriál)
Postrádala jsem v titulcích u jednotlivých epizod uvedení konkrétního díla, ze kterého Jan Neruda recitoval. Jinak ovšem klobouk dolů.