Hellboy

Carpenter-režisér se nezapře, režijně vymáčkl ze slaboučkého námětu co se dalo. Carpenter-scenárista maximálně zklamal. Je mi jasné, jak strašně převratně muselo tohle dílo působit v roce 1978, ale z dnešního pohledu je to téměř nesledovatelné. Atmosféra v podstatě neexistuje, místo napětí se dostaví smích... Ale významné místo v historii bych tomuto hororu rozhodně neupíral.

The Social Network nemá žádnou výraznější obecnou výpovědní hodnotu, nic, čím by se zásadně odlišoval od již vzniklých filmů o lidech, kteří byli přáteli a přestali být přáteli atd. Film není v žádném případě převratný, naopak ho řadím mezi Fincherovy slabší kusy. Samozřejmě i tak je velmi povedený, Fincher je nesmírně zručný režisér, takže po režijní stránce se mu dá těžko něco vytknout... po scenáristické je to ale téměř paskvil.

Perfektní "making of" perfektního filmu. Superior Firepower je dokument delší než samotní Vetřelci a je skutečně obsáhlý.

Wanee Lee a Junah Kim se dost vymykají všem jihokorejským filmům, které jsem zatím viděl. Nevystupuje zde žádná jakýmkoliv způsobem postižená osoba a nikdo neumírá na nevyléčitelnou chorobu. Zároveň se nejedná ani o komedii, ani o gangsterku. Je to vůbec možné? Stejně to ale není "obyčejné" drama, o čemž diváka přesvědčí množství flashbacků osvětlujících minulost hlavních postav.

Nepovažuji Cameronovy Vetřelce za jakýkoliv protiklad Scottova Vetřelce. Oba filmy zaujímají k danému tématu odlišný (ne opačný) postoj, v obou případech naprosto výborný. Cameron natočil vojenský film o tlupě zelených mozků využívající všemožné klišé, bez kterých to snad ani nejde. Přesto je tu obrovská míra ozvláštnění. Používání radarů lokalizujících pohybující se objekty je skvěle využito, stejně jako faktu, že každý voják má na helmě miniaturní kameru - což částečně předznamenává využití "kamer" v Cameronově (a Bigelowové) filmu Strange Days z roku 1995.

Jean Rouch natočil 20 minutový reklamní snímek propagující VW Brouka na africkém trhu zaměřený především na jednu jeho vlastnost - že totiž toto auto projede všude. Takže se divák může kochat několika minutami toho, jak auto překonává pouštní terén, kopce, křoviny, potoky... Několik dalších minut je pak obecenstvo přesvědčováno o tom, že VW-Rošťák je vhodný pro velké pastevce, lovce, lékaře, podnikatele, že je ideální i pro balení holek... a kromě toho projede všude. Zajímalo by mě, jestli legendy obestírající tuto "reklamu" jsou pravdivé. To jako vážně dostal Rouch peníze na 20 minutový film plus ještě auto, které později vyměnil za citroen, a tohle předložil coby výsledek??:D

Tento dokument vypovídá obecně o nesmyslnosti a směšnosti nejrůznějších lidských rituálů, což by myslím dostatečně vyplynulo i bez záběru na britskou královnu.

Jean Painlevé natočil na konci své kariéry krátký abstraktní filmeček - za použití hudby zesnulého Francoise de Roubaixe a vědeckého zkoumání Yvesa Bouliganda vznikl barevný snímek o tekutých krystalech, tedy dílo vhodné především coby audiovizuální doplněk ke konzumaci hub rodu Psilocybe.

Šílená alegorie... na co? Bláznivé podobenství... o čem? Kdo ví. Na tyto otázky se nedá lehce odpovědět, rozhodně ne tak jednoduše, jako třeba v případě filmu O slavnosti a hostech, na kterém se Ester Krumbachová také podílela... Ale každopádně se jedná o povedený film. Režie i herectví je prostě perfektní. A jak tohle mohlo vzniknout v roce 1970? To nechápu.

Tohle zkrátka není Jacques Tati. Tohle je nějaká jeho smutná napodobenina. (A jak píše DaViD'82, tak to vlastně ani není Chomet). Iluzionista je paskvil, což je nesmírná škoda.