Superpero

Zajímavý dokument o proměně čtvrti v New Yorku, kde žili převážně chudí lidé. Jenže po revitalizaci železničního nadjezdu v park se z toho stala cool čtvrť s korporacema a yuppíkama. Trochu něco jak Holešovice, nebo Karlín. Film sleduje kontrast v ulici, kde jsou paneláky pro chudé naproti hyperdrahé prestižní škole. Děti z obou světů se denně potkávají, ale žijí naprosto rozdílné životy. Film se koncentruje převážně na děti a mladistvé z obou skupin a ptá se jich, jak to celé vnímají.

Cením ten nápad. Celý film jsem si nebyl jistý, jak to vlastně je, jestli je to celé jen fantazie staršího bráchy, nebo jestli tam fakt dorazil vyslanec Baby Corpu. Každopádně mě to bavilo. Byla prdel jak mimi šéf všechny stíral korporátní hantýrkou.

Hrozně živočišnej film. Už od úvodu, kdy tam zpívaj ty dědci u hřiště jsem se tak poťouchle usmíval a tušil, že to bude něco pro mě. No a pak tam Wesley Snipes a zbytek rozjedou absolutní nigga show. To vám ani nepřijde, že to jsou herci, prostě to vypadá, jak kdybyste náhodou šli kolem a oni tam takhle blbli každej den. Woody Harrelson ho pak skvěle doplňuje. Překvapilo mě, že to není jen čirá sranda, ale vlastně i dost drama s dějem, který nelze titulovat slovem předvídatelný. Je to sice asi o něco delší, než by se slušelo a jelikož tam na sebe většinu času všichni řvou, tak je to chvílemi trochu únavné. Ale hlavní síla je taková ta životní chuť, která z toho čiší ať už při basketu, hádkách, nebo když Woody vášnivě pígluje hubatou Rosie Perez.

Takovej ten film po kterym máte dobrou náladu. Je to vtipné, vynalézavé a dobře obsazené. Fantasy svět je nápaditě využitej a je to cool i sranda zároveň. Na konci mě to normálně i dojalo. Dokonce je tam i soví medvěd, kterej mi utkvěl z dětství, když jsem hltal Forgotten Realms knížky :)

Přímočarý film bez překvapení, kde se toho kromě jedné vydařené bitky moc neděje. Hlavní hrdina vede otravné monology ve svojí hlavě a to je asi tak všechno.

Film, který námětem slibuje, že o něčem bude a bohužel o ničem není. Nebýt půvabných hereček a pár správně wft scén bylo by to k nepřežití.

Peter Berg umí točit zábavně a Painkiller není výjimka. Dobře se na to kouká, i když je to opět delší, než by se slušelo. Vyniká to hlavně v bláznivějších pasážích, kde Matthew Broderick triumfálně běhá po baráku v kimonu a  komicky tančí, nebo si tam hraje s obřím psem, aby dal najevo pohrdání úřady. Je prostě vtipnej. O hodně sympatičtější než ta vyšetřovatelka a vlastně jsem mu ani moc nepřál basu :) Linie se závislostí dobráka Taylora Kitsche je větší drama, ale tak nějak mi to s tim nabručenym ksichtem úplně neprodal. Prostě Painkiller je nejsilnější v odlehčených, dekadentních částech, kdy staří nadržení doktoři plácají zadky hamižnejch mladejch holek.

Název to vystihuje zcela přesně. Většinu času spíše nuda. Zábavné to začne být až s příchodem tý šílený ženský, co pořádá demonstrace. Stádo srnek na sídláku taky fajn.

Myslel jsem si, jak mě to bude bavit, protože si sám přijdu jak důchodce a pičuju na všechno kolem. Jenže mě to dost iritovalo i tak. Dnešní komedie maj často potřebu vyjadřovat se k současné woke společnosti a i když když si z toho bahna dělají srandu, stejně se musí umazat. Je to spíše únavné, než vtipné. Ale jako pár dobrejch fórů se tam našlo, třeba když sekuriťáci ve strip klubu začali nesmyslně mlátit všechny :D

Vrchol mezi dětskými seriály. Navážno mě na to baví koukat taky. Umí to být doopravdy vtipné, dojemné a i pravdivé. Člověk se v tom občas najde.