Nathaniell

V době natáčení bylo Claire Danes 30 až 31 let. Hrála postavu Temple Grandin od 15 let (v roce 1962) do 34 let (v roce 1981).

Video z iluze místnosti, které sledují na internátní škole, bylo stejné, jaké Temple (Claire Danes) viděla v reálném životě.

Ve scéně blízko konce filmu Temple (Claire Danes) drží hlavu první krávy, která má být poražena, a zmiňuje to, že si díky ní uvědomila, jak drahocenný byl život, a díky ní se cítila blízko k Bohu. Tato scéna byla založena na události v její autobiografii „Thinking In Pictures“, kterou popisuje jako svou první zkušenost s intenzivním náboženským cítěním.

Ve skutečném životě Temple (Claire Danes) při promoci odkazovala na „Nikdy nepůjdeš sám“, ale ona slova spíše vyslovovala, než aby je zpívala.

Ve scéně, kdy lékař informuje Eustacii (Julia Ormond), že je Temple (Claire Danes) autistka, doktor přichází s myšlenkou, že autismus je způsoben chladem matek k jejich dětem; nechvalně proslulá teorie chladné matky, kterou vytvořil Bruno Bettelheim. V závěrečné scéně filmu je krátce zmíněn Dr. Bernard Rimland; byl to muž, který vyvrátil teorii chladné matky.

Scéna před aukcí dobytka se odehrávala v Arizoně, ale byla natočena v Texasu. Původně chtěli točit v kanadském Calgary, ale Grandin namítla, že neexistuje způsob, jak by Calgary mohlo vypadat jako Arizona.

HBO koupilo stádo krav pro scény s dobytkem v tomto filmu.

Scény, ve kterých se zdá, že se krávy topí nebo jsou jinak v nebezpečí, nebyly natočeny se živým dobytkem, ale místo toho s podrobnými modelovými kravami zvanými „stuffies“ nebo animatronickou krávou.

Film získal cenu Emmy v den narozenin Temple Grandin.

Věta Temple (Claire Danes) o tom, že chce, aby její život měl smysl a nechce, aby její myšlenky zemřely s ní, je přesně to, co řekla neurologovi Oliveru Sacksovi, který o ní v The New Yorker napsal článek nazvaný „Antropolog na Marsu“.

V původním návrhu scénáře byla romantická zápletka, ale sama Temple byla neústupně proti tomu, protože romantiku nikdy nezažila.

Ačkoliv ve 4. epizodě 13. série s názvem Porsche Panamera Vs. The Royal Mail Service Race - Playing British Bulldogs With Live Fire Against The British Army In A Mitsubishi Lancer Evolution VII řekne Jeremy Clarkson, že po něm budou střílet ostrými, je to lež. Při palbě z kulometu lze zahlédnout, že se jedná o slepé náboje, které v sobě nemají žádné projektily.

Při rozhovoru v garáži R.J. (J.W. Fails) Jasonovi (Kurt McKinney) říká, že má pár kamarádů, kteří dělají karate asi dva roky a jeden už má dokonce černý pás. Není možné takto rychle získat černý pás.

Při scéně, kdy Jasonův (Kurt McKinney) otec vystupuje z vozu se sádrou, má na sobě tak úzké rifle, že by je přes sádru v životě nepřetáhl.

Hned v úvodní scéně zlomí Ivan (Jean-Claude Van Damme) Jasonovu (Kurt McKinney) otci nohu. V záběru je vidět úder do kolene. Sádru má všam v následujících scénách pod kolenem.

Slavný rozštěp s úderem do rozkroku se stal typickým pro postavu Johnyho Cage z herní série „Mortal Kombat“. Tento úder se objevil i ve stejnojmenném filmu.

Zmínky Kurta o lekcích baletu, do kterého ho údajně tlačila matka, se zakládají na skutečném životě Van Damma. Stejně jako jeho vyprávění o tom, že je z Belgie.

V českém jazyce se film dočkal tří dabingů. Hlavního protagonistu tak namluvili postupně: Alexej Pyško, Jiří Pomeje a Tomáš Juřička. Ve slovenském jazyce namluvil Franka (Jean-Claude Van Damme) Tomáš Maštalír.

Důvod přítomnosti či účel Kevina (Tom Brooke) na lodi není ve filmu vysvětlen.

Úvodní záběr na rozšlápnutou lebku je odkazem na film Terminátor 2 (1991).