Poslední recenze (2 441)
My se nehněváme (1966)
Že je Jean Lefebvre komediální klasik a Mireille Darc sexbomba víme všichni, ale drsňáka Lino Venturu a věčného záporáka s gorilím zjevem Michela Constantina v komických rolích jsem dosud neviděl. A zvládli to na jedničku. Když si k tomu připočtete gang ujetých Anglánů na mopedech se stylem oblékání alá Angus Young z AC/DC, je o zábavu postaráno. Velmi dobrá komedie, plná překvapení. 85%.
Hondo (1953)
U nás takřka neznámý western, za oceánem jedna z největších žánrových klasik. Na svou dobu nezvykle špinavé a zablácené, s uvěřitelným dějem a nečernobílými postavami. John Wayne coby Hondo je sice správňák jak řemen, ale do Mirka Dušína s kloboukem má daleko a darebáci se najdou jak mezi indiány, tak mezi bělochy. 85%.
Sabata (1969)
Spaghetti westerny (nebo by se dalo říci přesněji italo-westerny) byly ve své době bezesporu fenomén a stále si nacházejí svou fandovskou základnu. Dlužno však říci, že až na snímky předních tvůrců a nemnoha jejich následovníků jde spíše o brakový subžánr, většinou vykrádající (především) Leoneho tvorbu. Patří mezi ně bezesporu i Sabata, ten však pracuje se silnou nadsázkou a s "ukradenými" prvky pracuje velmi originálně. Bizardní druhy palných zbraní, hůlka s vystřelujícími hřeby, indián - artista...v jakém jiném westernu tohle uvidíte? Se scénářem je to podstatně horší - dějová linka (poměrně svižná, až na ten nastavovaný závěr) je prostinká a hloupá, až to práská dveřmi. Charismatický Lee Van Cleef rozhodně nezklame (částečně mi postava Sabaty přišla jako takový prequel plukovníka z Pro pár dolarů navíc), jeho parťáci jsou sympatičtí, hlavní záporák správně odporný a Linda Veras je nádherná, ovšem postava Banja v podání Williama Bergera je neskutečně otravná. Pro žánrové fandy jako zajímavou trošku do mlýna určitě doporučuji, jinak se o nic převratného nejedná. 50%.