Mariin

To není western, ale společenské drama, odehrávající se na Divokém západě. Vlastně takový americký "Heimatfilm". Obrazově i herecky slušné, ale ten scénář mi připadal neuvěřitelně slabý. A protože tu nebyla vidět nadsázka (jako u jiných westernů), a vše bylo bráno smrtelně vážně, musím hodnotit přísně a stroze těmito slovy: nudné (ta délka filmu) a hloupé (chování Pearle Chavézové a závěr příběhu).

Tradičně velmi kvalitní adaptace literárních děl BBC se nezapře. Pochybuji, že by se to dalo natočit ještě nějak výrazněji lépe. Typicky britské, s pronikavým vykreslením dobové společnosti, charakteru postav a slovní ekvilibristikou konverzace. Elizabeth, zde naprosto přesvědčivě představovaná Jennifer Ehle-ovou, je příkladem inteligentní a morálně ušlechtilé dívky, která dokáže odolávat konformní, namnoze pokrytecké nebo čistě pragmaticky uvažující společnosti. Příběhy J. Austenové se pochopitelně nejvíce líbí ženám, neboť zcela odpovídají ženskému vidění světa, což vůbec není na škodu. Neboť v literatuře i ve filmu (a nejen tam) je v menšině. To ovšem neznamená, že je méně pravdivé...

Z dnešního pohledu se sice může zdát zastaralý, ale přesto je to jeden z nejlepších českých filmů všech dob. František Čáp dokonale pochopil a uchopil ducha literární předlohy (na rozdíl od adaptace A. Moskalyka z roku 1971). Formálně i obsahově klenot české kinematografie, pro děti i dospělé. Je to idealizace, ale moudrá. Neboť takový ideál lidského života je správný. Kdyby bylo možno dát více hvězdiček, dal bych víc.

Historická postava korzára Roberta Surcoufa z konce 18. století v podání Gérarda Barraye. Typický dobrodružný (pirátský) film 60. let, stejně místy naivní jako většina jiných. Vhodné pro mládež a navíc tu funguje nostalgie. Jenom tu Margaretu mohla hrát hezčí herečka než Antonella Lualdi. Film má volné pokračování Surcoufův návrat (1967): http://www.csfd.cz/film/39546-grande-colpo-di-surcouf-il/

Pro menší děti to určitě není odpad. Pozoroval jsem, jak to osmileté děti hltaly a měly radost z mluvícího pejska a kočky. Sám jsem na filmu neshledal nic závadného (jak je obvyklé u filmů evropských, zvláště z Nizozemí a Skandinávie).

Výborné, pro mládež i dospělé. Zatím jsem viděl jen první část a ta se mi líbila. Pravda, bylo to jen z Čech, chyběla mi tam Morava...

Výborné zpracování, věrné knize. Ale ten český dabing Jana Křtitele Sýkory, to je hrůza. Nejen zvukově (hlasově), ale především překladatelsky. To spáchal ignorat který to nikdy nepochopil (faun Ťulpas! sic!). Jinak v angličtině s titulky lahůdka. Líbí se mi i film z roku 2005, obojí má své kvality a přednosti.

Svěží, vtipné, nápadité. Herecky vyniká zvláště Josef Bek jako pan otec. Toto dílko je dalším dokladem velmi dobrého standardu VlastyJanečkové, naší nejlepší autorky televizních pohádek pro nedělní odpoledne.

Celkem dobře pojatý dokument. Nejohavnější je případ Jindřicha Františka Holečka, přesvědčeného ateisty, který se po dohodě s komunisty nechal vysvětit na kněze, naoko emigroval do Vatikánu, aby odtud mohl informovat československou StB. Měl na to smlouvu a dostával za to plat. Pracoval dokonce ve studiu vatikánského rozhlasu. Donášel na kněze už za svého působení archiváře v Kadani a měl na svědomí razii v klášteře dominikánek roku 1981. Roku 1993 se z Říma vrátil do ČR jako pavlánský mnich a vášnivý propagátor ekumenismu, mnohými byl uznáván i jako církevní historik, dostával prostor v rozhlase a televizi. Jeho pravá tvář se ukázala veřejnosti až roku 2007. Režisér Ján Novák si zde všímá tří kolaborantů, Františka Jedličky, Blažeje Müllera a zmíněného Františka Holečka. Nedostalo se na další zrádce, spolupracovníky StB, jako např. Karla Simandla (působícího až do roku 2004 jako sekretáře České biskupské konference!)), Albína Syberu, Jiřího Mráze...Ale hlavně se stále nedostává na ty nejhlavnější viníky, totiž důstojníky StB...Ti jsou až nápadně dodnes chráněni! Dokument je možno shlédnout online: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123149359-cerni-a-cernejsi/

Slabší čtyřka. Celkově lze říci, že jde o standardní úroveň hammerovských hororů s Draculou. Silně romantickou atmosféru mají zvláště scenérie v interiéru šlechtické hrobní kaple. Síly dobra v závěru vítězí díky symbolům kříže a svatyně, upravená pro temné obřady, se promění zpět v křesťanskou. Je slyšet latinská modlitba a s Draculou je to moc špatné...Ve zcela okrajové roli slečny v londýnském bordelu se tu kratičce objeví i Madeline Smith, jedna z hlavních postav hororu Krvežízniví milenci.