Poslední recenze (26)
Sergio (2020)
Povedený, emocionálně silný a k zamyšlení nabádající snímek. Příběh Sergia je sám o sobě velice silný, i když ne příliš známý. Filmové zpracování se tedy samo nabízí. A dopadlo velice dobře. Krom dobře vykresleného příběhu Sergiova života nám autoři dopřáli i vydatnou dávku romantiky a přiměli nás s postavamí soucíiti, že to až bolelo. Není to možná dokonalý velkofilm, ale za zhlédnutí jednoznačně stojí.
Zaklínač - Série 1 (2019) (série)
Začalo to obrovským očekáváním něčeho, co předčí i Hru o trůny. To ale začalo polevovat již s prvními uniklými informacemi a snímky z natáčení. Pořád jsem ale čekal, že to bude docela dobrý seriál. Ale obří zklamání přišlo již s první epizodou. Jako čtenář všech knih a hráč Divokého honu mohu říct, že na Witcherovi je špatně tak nějak všechno a obava fanoušků, že Henry Cavill je špatnou volbou se ukázala být tím nejméně podstatným problémem. První věc, která mě neskutečně ničí, je práce s časem. Přesto, že jsem četl původní knihy, nedokážu úplně přesně určit, co se dějě před čím, a vlastně vůbec to, že v čase skáčeme sem a tam, jsem pochopil tak v polovině série. Dokonale tomu napomáhá fakt, že postavy vůbec nestárnou a že Cirilla a Pavetta vypadají úplně stejně. Nebylo vůbec jednoduché pochopit, že se jedná o dvě zásadně odlišné postavy. Další fuckup je výběr herců. Yennefer vypadá jako placatá, usmrkaná školačka, která sice není o nic mocnější než ostatní čarodějové, ale ti se před ní můžou posr*t strachy a chodí ji prosit o rady přes to, že jsou jejími učiteli. Nebudu snad ani plýtvat časem, abych vysvětlil, co všechno na tom nesedí. K tomu Henry Cahill jakoby zapomněl, že nehraje sebe, ale Gerlta z Rivie. No a do třetice všeho zlého bych ještě upozornil na totální disrespekt, který má seriál k příběhu a detilům z knih. Třeba povídka o Zlatém drakovi byla z velké části o Geraltovém setkání s Yarpenem Zigrinem, ten se ale do hodinové stopáže už nejspíš nevešel. Podobně katastrofálně byla zpracována Bitva u Soddenu. V moderní historii světa Zaklínače je to sice jedna z nejdůležitějších událostí, ale v seriálu je ztvárněna jako naprosto nesmyslný masakr čarodějek v nějakém hradu. To, že jde o onu událost, jsem pochopil až ke konci epizody. A taky... ehm, ehm, černoši v Zaklínačovi prostě fakt nebyli. Jediným pozitivním aspektem je snad bard Marigold, který je docela dobře vystižen a jeho píseň Toss A Coin To Your Witcher, která má skvělou atmosféru.
Avengers: Endgame (2019)
Tohle bylo jedno z největších zklamání, jaké jsem v kinech zažil. Dychtivě jsem očekával velkolepou pecku, která krásně završí děj Marvel Universe. Místo toho jsem ale dostal tříhodinový nesourodý mix všeho, co v tomto vesmíru existuje. Připravte se na to, že postavy, které uvidíte, nebudou mít v příběhy žádnou roli... teda vlastně, on tam není ani ten příběh. Je to takové alternativní ztvárnění Avengers: Infinity War. Nic nového nepřibylo. Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji sestřih filmů Marvel, jindy zase, že koukám na komedii, romantický film nebo třeba bezpříběhový akčňák. Pejsek a kočička prostě uvařili film. A ještě jedna věc byla naprosto přes čáru. Product Placement. POZOR SPOILER Dozvíte se, že Avengers jezdí Audi, Tony Stark používá deodorant Axe a Clint Barton zase Google telefon. A to ani nevím, jestli mi něco neuniklo. Jediným plusem je samozřejmě zpracování akčních scén a CGI. I když ani tyto aspekty nebyly nijak úchvatné.
Poslední deníček (3)
Festivaly Febio a Jeden svět
Nedávno jsem zhlédl dva filmy na filmovém festivalu Febio a jeden film na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. K tomuto dni mi také stále chybí třináct hodnocení do dvou set, a tak se k těmto filmům vyjádřím zde. Nejdříve ale něco krátce k samotným festivalům.
Jeden svět je, jak jsem již zmínil, festival dokumentárních filmů. Jeho atmosféra je o něco více "komorní," to ale v tomto případě nemyslím tak, že by tam bylo málo lidí. Na promítání jsme museli přijít o docela dlouho dopředu, abychom se dostali k nějakým dobrým místům. Když odcházeli diváci předchozího filmu, tak v malinké vestibulu kina kina Světozor vznikla obrovská tlačenice lidí, kteří naopak chtěli dovnitř. To všechno jen proto, že se nedali koupit místenky. Zato na Febiu (oba filmy byli promítány v Cinestaru na Andělu) se ještě víc lidí vešlo naprosto komfortně. Personál obou festivalů byl příjemný, ale bylo vidět, že organizačně byl mnohem povedenější Febio fest.
A nyní bych přešel k hodnocení jednotlivých filmů.
The Bad Kids - Jeden svět: Dokument o speciální škole pro "nepovedené" děti, které vyrůstají ve špatných finannčních i psychických podmínkách. Musím uznat, že takto povedených dokumentů jsem moc neviděl. Asi tak dva celkem. Zajímavé proložení příběhů jednotlivých žáku s rozhovory s vyučujícími dělá z filmu záživné dílo. Film člověka také přiměje přemýšlet o tom, jak se asi studenti školy Black rock cítí.
A Monster Calls - Febio Fest: Emotivně silný příběh mladého šikanovaného chlapce, kterému umírá vlastní matka, je v tomto až skoro pohádkově ztvárněném filmu naprosto skvěle zaznamenám. Málo kdy se mi stane, že by mne film přímo dojal, ale tento to dokázal. Výborné zpracování, výborný příběh a skvělý scénárista. Patrick Ness děj filmu ale nevymyslel sám, byl pouze požádán aby jej dotvořil a vhodně zpracoval. S nápadem přišla Stobhan Dowd, žena postižená rakovinou stejně jako matka hlavního hrdiny. Umřela dřív, než stačila knihu dopsat.
La loi de la jungle - Febio Fest: Jednoduše blbost.Tato francouzská komedie z tropického prostředí má sice skvělou a vtipnou myšlenku, ale to zpracování bylo děsné. Ano, občas jsem se zasmál, ale proč se snažit za každou cenu do každé vteřiny nacpat laciný vtip a proč film zkazit zcela nesmyslným střihem? Konec konců, u takové frašky se asi není čemu divit. Ty dvě hvězdičky, které jsem mu dal, si film zaslouží, ale do kina na to nechoďte.