Cornelius

Věděl jsem, že to bude slabé. Šel jsem do toho jen pro setkání s Johnem Cenou. Překvapil mne Juan Pablo Raba (diktátor), který uhrál to co měl a dal tomu malou drobnou třešničku na dort svou osobitostí. Rád jsem viděl Mortona Csokase, i když jeho záporák je jen pouhým stínem bývalých záporáků. / Ano, je to špatné, hloupé. Viděl jsem Johna a raději zapomenu, že jsem to viděl.

Melancholie, deprese, zmar, chaos. Tak si také občas užívám svět. Je možné, že být umělcem, tvůrcem, pak bych se snažil předat světu své vidění. Jako filmař bych vytvořil podobný film. Velmi osobitý, velmi subtilní. A těžko pochopitelný zbytku světa. / Být psychologem či psychiatrem, dala by se z toho vyseparovat konkrétní diagnoza. Tolik archetypů, tolik jinotajů, tolik výkřiků podvědomí. / Jsem rád, že jsem tento film viděl (jako doplněk portfolia), ale znovu nebudu mít chuť.

Jsem velmi rád, že jsem znovu viděl Armina Mueller-Stahla. Zamiloval jsem si ho jako německou verzi Majora Zemana - Neviditelné hledí. / Obdivuji Gretchen Mol v této roli za ukázku dvou různých úrovní člověka/ženy. Obě byly velmi uvěřitelné. / Obdivuji Vincenta D'Onofrio za další verzi záporáka. Správně odporného záporáka. / Pro mne přenositelná myšlenka: "Jsme jedinou realitou, která dokázala zprovoznit jinou realitu" / Možná to byl první film svého druhu. Možná ve své době byl vyjímečný. Dnes (pár dní před červnem 2024) už je to jen vzpomínka na to, co jsme obdivovali a překonali. Se shovívavým úsměvem lze shlédnout.

Film mi neukázal nic nového. Ničím mne nepřekvapil. To, že lidé jsou zahlceni vnitřními dialogy je zřejmé. To, že jsou plni sebeobviňování a sebesrážení, je také (bohužel) obvyklé. To, že andělé mohu toto zvrátit svou přítomností, prostým dotykem je (už?) obecně známé. To, že dětský pohled na svět je ten nejčistší a to jim umožňuje ty anděly vidět - co si budeme. Jako děti jsme toho viděli mnohem více než jako dospělí. /Co mne pobavilo, tak přítomnost Petera Falka a jeho historie. Jeho přístup, chování a vnitřní myšlenky - byly pro mne uvěřitelné. / Zajímavý byl pro mne také dobový pohled na Berlín. Na vzhled a atmosféru z obou stran zdi. / Poetičnost filmu poháněná opakujícími se verši degradovala poetičnost filmu. / Zajímavá byla pro mne scéna s přechodem anděla do barevného světa a brnění jako prvotní dar/výbava. / To, že andělé se zbavují svých křídel pro pozemské ženy bylo zpracované už ve filmu Město andělů. I antičtí bohové pro ně scházeli z Olympu. / Jsem rád, že jsem viděl tento film, ale časový odstup od jeho vzniku je příliš velký (37 let) aby to ve mě vzbudilo nadšení. Věřím tomu, že pokud by se ke mě dostal v době vzniku, zapůsobil by (asi) razantně jinak.

Tři nebo čtyři? Je to přeci perfektní film. Příběh plný tajemství, které však vypravěč vhodně předává divákům. Je to také perfektní téma. Jak se tvoří něco, co zde ještě nebylo? Vynikající herci, perfektně napsané role. Věřil jsem každému herci jeho part. Výprava vychytaná od stylu vázání kravat po dámské účesy. I Angeline Jolie jsem věřil její únavu ze života. Dokonce jsem pochopil, jak krutý je stav, kdy nemůžete nikomu věřit. Nikomu. Nikomu. / Excelentní film, který je dobré vidět (i přes svou délku), ale netoužím jej vidět znovu. / Přesvědčil jsem sám sebe. Čtyři jsou fajn.

Domov náš. Kde jsme doma? Opravdu doma? Kam se vracíme po této pouti? Kde se připravujeme na další pouť? Jak se domlouváme s těmi, kteří nás průběžně doprovázejí? Jak si vytváříme záměr/poslání pro další cestu? / Pokud nic jiného, tak jsem si z tohoto filmu odnesl znalost poděkování v portugalštině - muito obrigado. Tolikrát tam bylo použito. I nám(mě) v našem(mém) životě se ještě vejde do slovníku. / Jsem potěšen, že film s takovýmto tématem nebyl natočen jako amatérské undergroundové dílo, ale má své filmařské kvality. Téma filmu může být diskutabilní, forma filmu je na vysoké úrovni. / Je velmi zajímavé sledovat hodnocení u sci-fi filmů, upírská témata, horory. I tam je spousta neexistujících věcí/situací, avšak nikoho to nedráždí. Zde je to velmi osobní. Přijetí odpovědnosti za život (sebevražda nevhodným stravováním) či možnost znovuzrození je pro mnohé nepřijatelná. Paradoxně tak se často nehodnotí film, ale postoj k tématu.

Abychom přijali příběh za svůj, tak je třeba se propojit s některou postavou. Reálnou či imaginární. Ve filmu Casablanca je to propojení přímo archetypální. Propojení zhmotnil i Woody Allen ve filmu Zahraj to znovu, Same. Humphrey Bogart v roli Richarda Blaina je definicí cesty muže. Film je zmiňován na mnoha místech. Mimo jiné jde i o nejoblíbenější film Stevena Seagala, na který chodí rád do kina (Glimmer Man). Díky tomuto filmu jsem také poznal co to je, když se řekne krásná žena (Ingrid Bergman). A přátelství může vznikat v nejneobvyklejších situacích.

Už když se tento film točil, tak se proslýchalo, že to nebude přesně podle komiksu, ale bude to volná interpretace se zachováním ducha příběhu.A povedlo se. Je spousta filmů, které nám příležitostně servírují televize (vánoce a Sám doma…). Tento film si servíruji sám. Kdykoliv. Hlášky z filmu se nám staly součástí rodinného folklóru.Dávám 5*. Za jiskru, kterou to dokáže vyvolat, kdykoliv si jen vzpomenu.… a také pro ten její nosík… A jediný "správný " Asterix-m-i

Kouzlo filmu. Kouzlo divadla.Možná to je romantika, možná to je komedie. Rozhodně je to jinak ukázaný (pro mne potvrzující) běh života. Je jedno jak se to stane (spousta vodky a záměna osob na letišti), ale hlavní postava, nespokojená se svým životem, se dostane tam, kde má být. To, že se u toho objeví i láska (a dejme tomu odvržený milenec) je jen bonusem navíc.Příběh/film/vyprávění je jednoduché, prosté ale jímavé. Natolik, že ani nevnímáme délku filmu (192 minut!)Můj obdiv všem autorům, že dokázali vytvořit takové nadčasové dílo v tlaku požadavků strany a všelijakých schvalovacích procesů.