Lachtaan

Až si vzpomenu, budu si muset úvod profilu doplnit o nejoblíbenější Večerníčky. Seriál Do pohádky tam bez debat musí patřit.

Pohádkový seriál, který v případech rozhádání hlavních hrdinů až moc tlačil na emoce, jinak byl ale nádherně stvořený.

LEGENDÁRNÍ seriál. Forman Šejtroček by si měl podat ruku s panem Krbcem. Kdybych teď skládal moje nejoblíbenější postavy z Večerníčků, zajisté by se mezi nimi objevovali oni dva.

Jako přírodopisný dokument z prostředí mnou milované Šumavy by Méďové i jemu podobní fungovali ještě o něco lépe, než formou rodinných seriálů. Ale ve vzpomínkách na mé dětství figurují pořád jako hezké zpestření dne.

Sice byl Tuláček chronologicky první, my se k němu dostali až později a na Vydrýska nebo třeba Méďy zkrátka neměl. Zpětně bych si raději pustil některý z původních Večerníčků, než kterékoli Chaloupkovo dílo.

Ty hrané Večerníčky už neskýtaly takové kouzlo, ale i pro nás konzervativní jedince dokázal Václav Chaloupek stvořit milá nekomplikovaná dobrodružství.

Večerníček, co zapříčinil, aby si celé Československo zapamatovalo jméno města Jičín. A také malebný název lesa Řáholce.

Když se řekne jméno Kajetán, celému národu se vybaví pan Tyl a naše hymna. Jen mně se díky klukům ušatým vybaví hroch Kajetán z jednoho z jejich nezapomenutelných dobrodružství.

Víla Amálka se stala neodbouratelným slovním spojením i pamětihodným seriálem pro nejmenší, já se ale raději odkláněl k trochu jiným pohádkám.

Pan Krbec a jeho strašidelní společníci v čele s kultovním Ruprechtem patří se svými příhodami mezi mou osobní topku mezi všemi viděnými Večerníčky. Vlastně paradoxně na všechny kousky, které mi nějakým způsobem naháněly hrůzu, vzpomínám nejraději.