GAVIN17

Vynikající dílo o chlapeckém dospívání, jedno z vůbec mezních v historii tohoto žánru, které bylo ve své době průkopnickým počinem i v liberální dánské kinematografii, od roku 2012 , kdy jsem ho viděl poprvé, můj nejoblíbenější film. Zaujal mne upřímným vylíčením chlapeckého přátelství zobrazeného tak, jaké opravdu bylo, bez vyumělkovaného a násilného pohledu, který by se mohl nabízet, takže divák má dojem, že příběh, na nějž se dívá je ryzí skutečností. Lasse Nielsen je autorem, který se dospíváním zabývá ve všech svých filmech - jen namátkou připomenu "La os vaere" či "Maske ku vi". Ten prvý je obrazem dětského společenství, které se ocitá v pustiněav mnohém připomíná slavný britský film "Pán much" z roku 1963. Film "Nejsi sám" je výborný i po stránce kamery a zdařile vykresluje dobovou atmosféru sedmdesátých let v Dánsku. ----Kim ve třinácti letech dozraje k prvnímu citu lásky, jež se zhmotní v přátelství, o němž jsme přesvědčeni, že bude již trvat "na věky." Je to příběh, který by se mohl odehrát dobře tak dnes jako před sto lety, protože přátelství je staré jako lidstvo samo a to chlapecké bývá často nejupřímnějším, nejnesobečtějším a nejryzejším vztahem, jaký lze mezi lidmi nalézti, mohu to potvrdit, jednak z osobních zkušeností i z dlouholeté praxe práce s mládeží, jíž se věnuji poslední léta i jako spisovatel... Proto můj hluboký obdiv k dílu a jednoznačně 5 hvězdiček

Tohle je srdeční záležitost. Od roku 1989 do roku 1995 můj nejoblíbenější film vůbec, ve videotéce číslo 4, získán nákupem přímo v ÚPF, když byl roku 1994 vyřazován z videotéky firmy.---- Zajímavý a originální příběh, který si mneihned získal svým silným poselstvím, humorem i velice zdařilým hereckým výkonem Barreta Oliverav titulní roli (Nekonečný příběh, Označené místo). Pamatuji se dobře, že od té doby jsem začal nenávidět americký militarismus, který se vejménu svých plánů neštítí ničeho, ani vraždy dítěte, když se mu nehodí do vojenských plánů. Na fimlmu mne alwe v první řadě zaujalo přátelství, jež je i mým hlavním smyslem života a proto jsem film tak intenzívně prožíval. Z filmařského hlediska žádne veledílo, ale dobře uděláno a dokáže udržet pozornost do posledních chvil. Vzhledem navýše uvedené nemůžu jinak než 5 hvvězdiček...

"Chlapec a pelikán" je vůbec jedním z prvních mých filmů ve videotéce, byl nahrán roku 1994 a na videokazetě je číslo 2. Od té doby je jedním z mých nejoblíbenějších filmů. Film zpracovává jednoduchý příběh Colina Thieleho, známého australského spisovatele pro mládež, který líčí podivuhodné přátelství desetiletého chlapce, který se ujme tří osiřelých pelikánů, jimž pytláci zastřelí matku. Za pomoci domorodého mladíka, který odmítá opustit území na jihu Austrálie, kde kdysi žil jeho kmen, vypiplá mláďata z nichž se stanou krásní ptáci. ale jsou to živí tvorové a ti potřebují svobodu...to uzná i Mike a pustí pelikány na svobodu. jeden z nich, pan Percival, se ale k chlapci vrátí.... Film působí na diváky všemi svými složkami. Obrazovou, zvukovou i dějovou, je to neotřelý příběh o němž do poslední chvíle nevíte, jak dopadne... Vynikající dílo o hledání místa ve společnosti, přátelství a základních hodnotách, které dělají člověka lidskou bytostí. Jednoznačně pět hvězdiček.

Část tohoto seríálu jsme měli možnost vidět i v České televizi - mne zaujaly a v mé filmotéce na VHS se nachází tyto tituly: "Psi a vlci" -- "Duhovka" -- "Milovat srdcem" --"Ze břehu na břeh" -- "Pokrevní bratři" -- "Cesta ke hvězdám" -- "Ruce pryč od naší školy" --"Slíbila jsi mi,mami"-. Seriál je zajímavý tím, že mladým divákům přibližuje různá místa Francie, od mořských pobřeží po horské krajiny a řeší v jednotlivých různé, často i velmi palčivé problémy, které trápí dnešní děti, a to nejen ty francouzské, jako je třeba rasová nesnášenlivost, chudoba, AIDS, homosexualita, rozvody rodičů, pokrytectví, týraání dětí a podobně. Viktor Novak téměř vždy urovná situaci tak, aby měl divák jistotu, že vždy se dá najít řešení, jen chtít a nebýt lhostejný. Myslím, že zdařilý seriál pro děti i dospívající...