J.e.r.e.c

Překvápko číslo jedna: vůbec to není komentář k současné situaci v USA. Překvápko číslo dvě: jde vlastně o road movie, kdy se (v rámci možností) pohodové momenty střídají s momenty kurevsky napínavými až fyzicky nepříjemnými (nikdo mi nevymluví, že scéna s Jesse Plemonsem není silně inspirována jednou podobnou z Pulp Fiction), přičemž některé pasáže jsou svojí absurditou snad až přetažené, což jim ale nijak neubírá na síle. Fascinace novinářů násilím a jeho zachycováním zase připomene Slídila, ale v Civil War se těch vlivů míchá jako v melting potu a výsledkem je jeden z nejoriginálnějších mainstreamových filmů za posledních pár let. Že ho má na svědomí zrovna sci-fista Garland by mě nenapadlo ani ve snu. Silný zážitek. 77 %

Nekompromisně brutální násilí odkazuje k mým milovaným Raidům a sedla mi i videoherní stylizace. Kvalita bitek směrem ke konci uspokojivě roste a final fight je ultimátní řezničina s tím nejlepším možným bossem. To je všechno fajn, nelze však přehlížet zápory, které koukatelnost výrazně snižují. Nějaká ta rutinní rodinná traumata útočící prostřednictvím směšných emocí jsem vykryl vcelku snadno a dokončit levely s místy nanervylezoucím stupidním humorem (hlavně tím rádobysofistikovaným/pseudointelektuálním blábolením) se s trochou tréninku dalo taky. Ale co tam u všech vytrhaných aort dělá ta otravná holčička? Na děti v akčních filmech mám alergii a tenhle spratek na mě zaútočil ze zálohy tak nečekaně, že mi prostřední třetinu filmu pěkně znechutil. Osekat tyhle neduhy a z BKW se mohla stát kultovní krvavá řežba, takhle ji hážu do krabice s nápisem PsP (píčovina s potenciálem). 65 %

Fascinující příběh, který se překlopil do fascinujícího filmu. Historii Jesseho Jamese jsem neznal (škoda spoileroidního názvu) a sama o sobě by vystačila hned na několik hutných westernů, ale Dominik svoje dílo pojal jako paranoidní drama zabalené do těžce poetického (místy až malickovského) hávu protkaného dialogy s brutální angličtinou (že bych si musel dát české titulky místo anglických se mi stane tak 2x do roka). Koukám, že jsem asi jeden z mála, kdo byl od začátku na Fordově straně. Ne snad, že by to byl zrovna ryzí sympaťák, ale jeho postava je tragikomickým outsiderem, kterého ostatní buď přehlížejí, nebo z něj mají legraci, s čímž se dá ztotožnit přeci jen snáz, než s do sebe zahleděným krutým gaunerem Jessem. Jenomže to jsou jen nějaká základní východiska, která se v průběhu filmu mění stejně jako jeho (anti)hrdinové a výsledkem je pak v rámci žánru naprosto unikátní snímek a jedna z hrstky westernových klasik, co za posledních 20-30 let vznikla. 80 %