L_O_U_S

Nápad ucházející, ale to provedení... Jedna velká propaganda VKV. Nechápu herce, jak se vůbec můžou chlubit, že v takové ptákovině hrají. (361.)

Přiznám se, že tohle mi opravdu nesedlo. Hlavně kvůli trapně hláškujícímu Hanákovi, Kaiserovu topornému mafiánovi a kvůli celkovému podivnému vyznění filmu. Ale najdou se tu i některé vtipné momenty, třeba Duškova cholerická režie v hollywoodských studiích. (360.)

Kladu si otázku, co vlastně udělali tvůrci tak bombastického, když sestříhali dialogy ze SPOLEČENSTVA PRSTENU a přidali postavu jednoho elfího dementa a princezny, na které ale v jednom záběru nějak záhadně zapomněli. No a ten smích v pozadí tomu taky moc nepřidává. Nechápu zdejší hodnocení. (359.)

U téhle soutěže jsem strávil mnoho hezkých chvil. Je tam kus té nostalgie, ale když od ní odhlédnete a podíváte se na soutěž objektivním okem, tak musíte říct, že se jedná o blábol. Neustálé plnění jedněch a týchž úkolů, senilní, špatně namaskovaný dědek a jeho moudra, dva trpaslíci... Ale má to spád a je to zábavné, takže tři hvězdy. (358.)

Po pár měsících jsme s přítelkyní vyrazili do kina a hned na nejlepší film loňského roku. Musím říct, že jsem čekal trochu více, i když jsem vlastně do poslední chvíle nevěděl, na co jdu. Brolin, Jones a Bardem hrají dobře a poslední jmenovaný se jako zabiják Chigurh s kyslíkovou bombou může zařadit i po bok legendárního Viktora-čističe. Nejlepší scéna: čekání na Chigurha v motelovém pokoji na lůžku. Příjemné nastříhání a narace. A pak mě taky zaujala hudba, která tady prakticky vůbec nebyla. Po třetím zhlédnutí pořád váhám s hodnocením, ale zatím asi nechám čtyři hvězdičky. (357.)

Nevím, zda je zhlédnutí jednoho dílu tohoto seriálu oprávněním k hodnocení, ale což. Na to, že se jedná o sitcom, bych čekal trochu (nebo spíš podstatně víc) srandy. Nevím, odkud ČT seriál okopírovala (točí se u nás vůbec ještě něco původního? - soutěže, šou, seriály...), ale uvádět poslední jméno herce v úvodních titulcích spolu s jeho rolí, přičemž u ostatních herců role chybí, tak tohle se u nás opravdu nehodí. (356.)

Na těchto seriálech mě snad ze všeho nejvíc štve ta drzá samozřejmost, s jakou produkují tvůrci další a další pokračování. (355.)

Existují dvě úrovně odpadu. Do jedné házím filmy a seriály, které za nic nestojí, ale přesto se na ně ještě dá dívat a člověk je v pokušení udělit aspoň tu hvězdičku. Pak jsou ale takové obludnosti, u kterých divák jen nevěřícně zírá a táže se po smyslu vlastní existence. BÁJEČNÍ A BOHATÍ patří spolu se skvosty jako TAK JDE ČAS do té druhé skupiny. Viděl jsem snad minutový úryvek z této neuvěřitelně roztahané sračky a i přesto se cítím oprávněn hodnotit. Nerozpoznal jsem nic, co by bébéčka odlišovalo od výše zmíněného konkurenta. (354.)

Neznám jiný seriál, který by si tolik vytíral zadek s hodnotami jako manželská láska, starost o děti, věrnost a úcta k jiným lidem. Každý díl je skrz naskrz prošpikován řadou sarkazmů, které si naprosto nekorektním způsobem dělají legraci z modelu vzorné americké rodinky. Zatímco v KROK ZA KROKEM se rodinní příslušníci dvacet minut škádlili a nakonec si padli do náruče, v ŽENATÝ SE ZÁVAZKY si všichni lezou na nervy po celou dobu stopáže. Za tohle patří celému štábu ohromný dík. Co mi ale opravdu leze krkem, je studiový potlesk, jekot a hučení, místy k nepřežití. (353.)

Abych řekl pravdu, tak česká muzikálová vlna na přelomu tisíciletí mě neoslovila ani náhodou. Tvrdí se: "O mrtvých jen dobře", ale já zastávám názor, že Svobodova hudba jeho posledního období opravdu za moc nestála. Nemyslím melodicky (některé melodie jsou chytlavé a hezké), ale z hlediska aranží. Ty laciné synťáky imitující smyčce, hoboje a cinkátka mi docela lezou krkem. Navíc neustálé opakování jedněch a týchž melodií. Takhle opravdu ne. (352.)