Saxos

Mír? HaHa. Průměrná minisérie z no-go mutlikulti area Marseille splňující jednoduchý scénář. Jedna místní banda, druhá naplavenina, pomsta, drogy, trochu okatého násilí, protinarkotické plné RobinHoudú i Houdek, pohybujících se hodně za hranou zákona, prostě klasika. Vyzdvihnout lze určitě france soundtrack. Škoda neobsazení nějakého rostomilého zvířatka, aby byla možnost někoho si oblíbit. Závěr: 50na50.

Ok. Poslední co dostal kulky do hlavy celkem soudružským způsobem. Ok. Pracovník oblíbené Stasi Ok. Zajímavý a neotřelý námět. Fuck. Zpracování, exteriéry i interiéry, herecký odpad, Lars cpal zadek i předek do kamery co mohl a chudák Luise po vzoru DDR neukázala ani špičku bradavečky. Fuck: hrál házenou a o tom co pro Stasi dělal jde jen polemizovat, skart je mocný. Závěr: 50na50.

Baba jedna tvrdohlavá, protivná. Závěr: doporučuji.

Ferryho koksově pohádkové béčko, jak zaláskovaný, vybil svoji rodnou bandu, odstěhoval se z Amstru na jih do boudičky na kolech a chtěl se stát občasným uživatelem extáze, při prodeji cukrové vaty na místních poutích. Závěr: 50na50.

Ta parta už měla po dvojce ukončit zachraňování světa. Jediným kladem je, že není zcela naplněn současný důležitý požadavek zařadit co nejvíc LGBTQIA+

Velmi málo novodobých komedií se mě líbilo. Závěr: doporučuji.

Česká soda 100%, tele-tele-telátko slabších pade a nádraží kousíček nad žumpou.

Opět obě strany nepochopili, že dle jejich vlastního názoru mají jen jednoho Alláha a Mohameda. Hrozně moc ukňouranýho patosu, příšerný dabing, o taktické stránce záchranné operace ani nemluvě. Závěr: nedoporučuji.

Nejze jinak. Král. Samozřejmě davná doba, ale to je super. Měli to v hlavě ještě srovnané. Teď by celý dokument narušilo 1087 vstupů odušuvnělých komentářů kdejakého criticosblba. EP byl velká odobnost. Dobroty k tomu? No a co. Nekontrolovatelná interakce s publikem, opět doby neznámý pojem, který dělal. Vokály co dostal, jen to nejlepší co i v sólu bylo. Závěr: doporučuji, jeden z mála velmi autentických dokumentů a lze závidět, kdo měl štěstí se zúčastnit. Úvahou zůstává možnost jistého překonání Copacabany 94, kdyby si brnknul místo Stewarta.

Slušný belgický pomníček, který bude za pár let promlčený. Závěr: doporučuji.