Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Akční

Recenze (87)

plakát

Anthropoid (2016) 

Před tím než začnu film opěvovat, musím načít kritiku. Film je točen americkou distribucí, tudíž nemůžeme očekávat extrémní vlastenecké body. Z historického hlediska je zde tisíce nepřesností, které bych tu mohla rozebírat klidně i do zítřka. Nicméně něco jen tak skousnout nedokáži. 1) 1938, dle Američanů, byla zabrána celá republika - ne, pouze Sudety. Protektorát vznikl až v roce 1939. Nicméně chápu, že film není určen pouze pro český "trh" a Američany tyto podrobnosti asi zajímat nebudou. Buďme vůbec rádi, že se do něčeho takového pustili. 2) Jozef Gabčík se píše se Z, páni Američani!!! 3) Šílené detaily, které ani nemá cenu rozebírat (Gabčíkova "vlastenecká" řeč: "Nikdy! Jsme Češi!", sebevražda Kubiše, kolaborantský hajný - v reálu hrdina, přítelkyně parašutistů se jmenovaly Anna Malinová a Liběna - ne Lenka a Marie ). Tyto výtky se zdají být malicherné, nicméně film opěvuje jednu z nejvýznamnějších českých, válečných operací. Takovéto hloupé chyby si páni autoři mohli odpustit. Ale opusťme historii. Co mě trochu zaráží je obsazení. Očividně začali Kubišem. Jamie Dornan se na roli vzhledově hodí. Zbytek obsazení mi přijde čistě náhodný. Což opět - není určeno jen pro Čechy, tudíž to zaráží ve výsledku jen zlomek diváků. I přes trochu zvláštní vzhledovou neshodu se herci opravdu snaží. Hrají po celý film velice věrohodně. Jediné, co mi trochu kazilo procitnutí, byla Gabčíkova povaha. Podle knih byl velmi vtipný sangvinik. Ve filmu byl spíše nedůvěřivý, útočný a až fanaticky šel za svým posláním, což trochu kontrastovalo s labilnější povahou filmového Kubiše. Opět nevím, nikde jsem o tom nečetla. Co se týče záporáků: Nemyslím si, že pro roli Heydricha byl vybrán špatný herec. Bohužel zde byl vidět přesně na 30 vteřin. Během filmu se dovídáme, že se jedná o strašného člověka, kterému se říká Řezník, nechává zabíjet Pražáky po tisících. Ale to je vše. Nic víc. Cizinci, dle mého, nemají šanci pochopit do hloubky smysl této operace. A vsadím se, že souhlasí s ostatními odbojáři (což mimochodem velice obdivuji všechny cizince, že pochopili souvislosti se skupinou Jindra atd... Není to zde výborně vysvětleno. Místy jsem se ztrácela i já.). Škoda.Tady asi končím s negativy. Musím říct, že i přesto, že jsem znala detaily operace, jsem u filmu seděla celá napjatá a se zadrženým dechem čekala, co se stane. Neviděla jsem Atentát, či Smrtihlav, tudíž nemohu srovnávat. Nicméně film, jako celek, se mi velice líbil a ráda se k němu vracím. Plus samozřejmě česká lokalita a čeští herci. Annu Geislerovou jsem nikdy nemusela, nicméně v této roli mi velice imponovala a celkem jsem si ji zde oblíbila. Což platí i o paní Mihulové. Film jsem viděla už dabovaný. Což, z jedné strany, jsem zklamaná - slyšet českou angličtinu (z úst Britů navíc) mě velice láká. Nicméně první filmová věta, pronesená Kubišem (Jamie Dornan): "Kde máš věci? Ku*va!" mi vždy zanechá úsměv na tváři. Celkově, když film shrnu, mi Anthropoid přirostl celkem k srdci. Pár detailů se vychytat mohlo, nicméně jako celek film působí velice dobře.

plakát

Legenda o Mulan (1998) 

Krásná Disney pohádka, ke které jsem se bohužel dostala teprve před dvěma lety. Neskutečně vtipná, zajímavá pohádka, která musí zaujmout naprosto všechny. I přesto, že je Mulan považována za Disney princeznu, pohádka se odehrává během války mezi Číňany a Huny. Mulan a kapitán, jehož jméno si bohužel nejsem schopna zapamatovat, jsou naprosto sympatičtí hrdinové. Nicméně já jsem se definitivně zamilovala do dráčka Muschu (doufám, že se jeho jméno takto píše...). Jeho vtipy mi způsobovaly křeče. Úžasné. Opravdu, takhle dlouho jsem se už nad pohádkou nenasmála. Krásná klasika, která musí potěšit snad každého.

plakát

Ledové království (2013) 

Ledové království mi k srdci nepřirostlo. Tolik na úvod. Zaprvé obecné nadšení z filmu mi film ještě víc znechutilo. Zadruhé mě zklamal příběh. Ledovou královnu už odmala zbožňuji. Je to neskutečně nádherná pohádka. Bylo pro mě tedy neskutečné zklamání, že Elsa není lstivá drsná záporačka, nýbrž stále depresivní, nostalgická a až příliš dramatická královna, která ani sama neví, co chce. Její sestra Anna je zase naopak permanentně v optimistické náladě až to diváka vede v podezření, zda-li netrpí nějakou vážnou chorobou. Kristoff - "princ - klaďas" mi už od začátku připadal nevýrazný, bez špetky elánu, což je trochu ironické, když se ocitá vedle šíleně optimistické Anny. Paradoxně mě zaujal princ, který se do Anny zamiloval. A on se z něho stal lotr... (začínám se podezřívat, že mě zaujmou vždy jen lotři... asi šestý smysl). Příběh prakticky o ničem. A jelikož jsem se těšila na zlou královnu, která zde nebyla, bylo to pro mne zklamáním. Hlavně, když si člověk uvědomí, že jediný záporák filmu, je ten princ (který se stane záporákem až na konci). Nicméně nehodlám brát iluze všem malým holčičkám, které si film zamilovaly. Ony zbožňují Annu, já zase Mulan, Růženku a Ariel...

plakát

Na vlásku (2010) 

Všude se oháním: "Disney pohádky jsou jako víno. Čím starší, tím lepší." V tomto případě je však toto tvrzení mylné. Na vlásku je krásná, nová pohádka s úžasným příběhem a horou vtipů, narážek a dvojsmyslů (což ocení spíše starší diváci). Zaujme jak malé děti, tak i dospělé diváky. Locika je krásná princezna na kterou je radost se koukat (opravdu přemýšlím nad změnou barvy vlasů...). Flynn Rychlík je naopak neobvyklý "princ", který však nenechá ani jednu divačku chladnou. Jeho humor a totální pasivita k typickému Disney zpěvu mě vždy dostává do kolen. K pohádce jsem si vytvořila krásné pouto a věřím (a doufám), že ho jen tak něco nepřetrhne.

plakát

Velká šestka (2014) 

Tomuto filmu jsem se dlouho vyhýbala. Všeobecný jásot a povyk mě od tohoto animáku odradil. Nicméně má francouzská známa se rozhodla, že s tím něco udělá a před dvěma lety mi tento film pustila (v AJ). A světe div se, nebylo to tak hrozné. Sice jsem z filmu odvařená nebyla, ale do koše bych ho taky nehodila. Až teď jsem se k filmu vrátila a kupodivu mě k sobě přitáhl. Nevím jestli to byl Baymax, nebo ... ne, byl to Baymax. Jeho nelze nemilovat. Právě on zvedá mé celkové hodnocení filmu, poněvadž pár věcí tento animák stahuje dolů. Začnu první faktickou chybou: smrt Tadashiho. Nepřijde mi, že bylo vhodné ho takto v animáku usmrtit. Jedná se přeci jenom o pohádku a dokonce i já jsem měla depresivní pocit až do konce. Nevím, jak to mohou děti pobrat tak, aby si bez pocitu smutku tento film užili. Další věc: mluva. Dobře, poupravím. Tento animák asi pro děti už nebude, hádám spíše pro adolescenty. Poněvadž pokud zohledním výrazy "hustý" a tak dále... více mi to na teenagery sedí. Co film trochu vylepšuje je skupina Fall Out Boys a jejich úžasný song Immortals. Celkově je film povedený, nicméně ten "šmrnc", nacházející se v starších Disney pohádkách, zde postrádám.

plakát

Není král jako král (2000) 

Můj první film v kině. Miluji ho. A to opravdu doslova. Jelikož se nejedná o princeznovskou "romantic" pohádku, tak se tvůrci mohli vyřádit. U filmu se vždy pořádně nasměji. Navíc dokonale zlá Isma mi vždy vyrve slzičku z oka. Nemohu si pomoci, ale čím starší, tím kvalitnější.

plakát

Deník Anne Frankové (2001) (TV film) 

Opravu dojemný, smutný a tragický film. K filmu jsem se dostala díky knížce, která ale končí asi v polovině filmu. Proto pro mě bylo příjemným a zároveň nepříjemným překvapením, že film pokračuje. První polovina filmu je naprosto shodná s obsahem knihy. Řeší se zde mezilidské vztahy, nicméně napětí či strach je zde nulový. Vše se obrací přibližně v polovině filmu a druhá půlka míchá všechny možné pocity diváka. Od znechucení, přes lítost, až po nenávist. Z filmu vyzařuje jakási autentičnost, až to diváka zamrazí. Když si pak divák spojí dvě a dvě a uvědomí si, že to se opravdu stalo, že Anna byla jen jedna z milionů, jde tu už o jisté ochrnutí smyslů. Po shlédnutí filmu se mi udělalo šíleně nevolno. Dusila jsem se slzami a opravdu mi nebylo nejlépe. I přesto, že film je perfektně natočen, nemám v plánu se na něj koukat frekventovaně - ten strašný pocit ve mně stále je a brání mi se odpoutat od reálného příběhu, který se stal předlohou tohoto filmu.

plakát

Milada (2017) 

Hned ze začátku řeknu, že film není rozhodně oscarovým snímkem. Nicméně hodnocení ostatních diváků mě lehce zaráží. Tolik odpadů a dvou hvězdiček si film rozhodně nezaslouží. Mně se film líbil. Herečka je strašně sympatická a Miladu Horákovou zahrála dobře (tedy já jsem aspoň spokojená byla). Spousta českých lokalit, českých herců. Bohužel byl film točen v angličtině a výsledný dabing je otřesný. Zní příšerně lacině, na druhou stranu, herci aspoň dabují sami sebe (což není samozřejmostí, bohužel). Nádherná hudba, která opravdu dojme. Příběh je i napínavý, nejde o obsah, ale o zpracování. Jediné, co bych filmu vytkla je chaotičnost. Scény se prolínají. Začne jedna, za pět minut skončí. Pak je další a vy nevíte, zda-li scéna navazuje, či nikoliv. Věřím dokonce, že spousta lidí mohla být zmatená. Například osud Masaryka byl málokým v kině pochopen. Ve filmu nebylo zmíněno, že jde o Masaryka, tudíž věřím, že spoustě lidem nedošlo, že vypadlý člověk z okna je Masaryk. Jedna věc je neinformovanost, druhá je však neposkytnutí informací. Film byl tím pádem trochu chaotický. Nicméně já historii mám ráda a i přesto, že jsem se donedávna o paní Horákovou blíže nezajímala, jsem se dozvěděla spoustu nových informací. Trochu mi film připomíná snímek Anna Franková, který je v přesně stejném nostalgickém směru natočen. S čistým svědomím dávám čtyři hvězdičky.

plakát

Vampire Academy (2014) 

Knihu jsem četla, i její pozdější díly. Na film jsem byla zvědavá. Klasika. Moje očekávání mě jako vždy podvedlo a zklamalo. Hlavní hrdinka Rose, mě nijak neoslovila. Její humor je dobře nasazen, sarkasmus je mé druhé jméno, proto ho zde velice oceňuji. Opravdu málokde se setkám s tímto úžasným typem humoru. Scénáristicky povedené, velice. Bohužel z hereččiných úst vyzněl sarkasmus lacině. Takže ve výsledku jsem jen tak z povinnosti zvedala levý koutek úst. Navíc její extrémně vzpurný náboj tento nedostatek nevylepšil. Hlavní postava chromozomu Y mě velice zklamala. Nejen, že absolutně se k Zoey nehodí, ale nijak ve filmu nevyniká. Nicméně plus k filmu - věkový rozdíl je zde opravdu vidět. Bohužel. Možná proto mezi nimi nebyla žádná chemie... nevím... hádám... Princezna naprosto nevýrazná postava, absolutně bez nějakého charakteru. Ředitelka školy - herečka šííííleně přehrává, až to trhá oční svaly. Takže ve výsledku mi zbyli jediní dva lidé, kteří mě relativně u filmu udrželi - Christian (šedé oči, sexy, v tmavém oblečení - ale bez sadistických vlastností) a nejlepší přítel Rose, jehož jméno mi v hlavě neutkvělo. Docela katastrofa. Co dalšího bylo katastrofálního, tak příběh obecně. V poslední době se setkávám s filmy, které se snaží z knihy zachytit sto procent. Bohužel ve výsledku film stojí za prd. Všeho moc škodí. Film je přeplněn, řekla bych dokonce i blbostmi. Zbytečnými blbostmi. Takže se vlastně díváte na tok filmových scén, které se vám v hlavě vůbec nespojí. Film je tím pádem neslaný, nemastný. Taková strašná kritika - tak proč 2 hvězdy, proč jsem nedala 1? Musím, byť trochu s odporem, konstatovat, že jsem se po celou dobu filmu smála. Ne, že by byl vtipný, ale tolik trapných scén a keců jsem už dlouho neviděla a neslyšela. Navíc, když jsem viděla žánr filmu - horor - to mně vyrvalo i slzičku z oka.

plakát

Ladíme! (2012) 

Novinka, která pohltila celý svět. Není se čemu divit. Jedná se o hudební, poutavý film. Přesto mám k němu jisté výtky. Ladíme je trochu "laděno" ke Glee. Nedivím se, že zde spousta lidí vidí mnoho společného. Nicméně Ladíme si mě získalo více jak populární Glee. Co se týče hereckých výkonů... tipuji, že se obsazení bralo podle pěveckých dispozic, ne kvůli hereckému talentu. Na druhou stranu jde tu přeci JEN o zpěv. Film netouží po oscarové nominaci. Je tudíž logické, že výkony jsou slabé (herecké), ale bohužel i scénář (za což herci nemohou). Film je zasazen do oblasti univerzity. Člověk nabývá dojmu, že na univerzitě jsou už dospělí lidé. V Bardenské univerzitě rozhodně ne. Celá škola se může potrhat, jen aby vytvořila co nejvíce zpívajících skupin. Máme tu tedy skupinu feťáků, retro styles, Bellas, které se chovají jako královny univerzity (nebýt nové krve asi bych umřela nudou ... nebo smíchy). A samozřejmě nesmím zapomenout na boy band, který mohl být vtipný, plný krásných mladých studentů... no a ono ne. Hlavní "singmajstr" je tak příšerně otravný, až to diváka bolí u srdce. Písničky fajn, jejich zpracování je super. Ale co se týče příběhu je to jedna velká bída.