Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Akční
  • Drama

Recenze (2 537)

plakát

Stethoscope (2001) 

tak nějak mi uchází, co by mělo být na tomhle snímku tak zádumčivě temného a zvrhlého, respektive chápu, co měli autoři v úmyslu stvořit, ale spáchali jen hodně laciné amatérské porno s nepříliš atraktivními lidmi, politými divadelní krví. Toť vše. Jedinou stopu atmosféry zajišťuje hudební podklad, který je příjemně ambivalentně magořivý, nicméně jakmile se zjeví tváře protagonistů napatlané levným pudrem a plné zoufalého neherectví, jakoukoliv hudbu stejně přehluší hůrónský potlem smějícího se lachtana, takže z tohohle soudku taky nic. Zozšumněná kamera spíš otravuje, než aby tvořil tajemnou auru.

plakát

Démoni hrůzy (Kanibalové, upíři a satanisti) (2008) (seriál) 

Za prvé, tohle JE kvalitní dokument a mám dojem, že mnoho nekladných hodnocení se dá přičíst jen tomu, že hlavní téma plné odporných bytostí, zvrhlých kreatur a zavrženíhodných skutků působí brakově, šestákově a tak nějak nevhodně pro vysokou etiketu kvalitního dokumentu, jenže... Tohle je asi ideální způsob jak přiblížit k faktografickým údajům o různých vrazích et cetera, komentář se téměř nezastavuje, je tu minimum domněnek, ale fakta a čtyřicet minut na episodu je naplněno informacemi, byť informacemi z černé kroniky. Jistě, bylo by lepší, kdyby se krom brakového výčtu způsobu zohavení a úchylit dal prostor vědeckým komentářům nad přítomnými odchylkami, ale to už by bylo na zcela jiný druh dokumentu.

plakát

Tom a Jerry - Blues smutné kočky (1956) (epizoda) 

Tom si najde samičku, samička si najde jiného samečka. Jarry je odkopnut. Tom utrácí všechny peníze. Jiný sameček jich má víc. Tom podepisuje lichvářské půjčky. Tom podepisuje otroctví. Tom je v háji. Jarry je znovu odkopnut když se snaží pomoct. Tom chlastá. Tom ožralý a zklamaný životem sedí na kolejích. Jarry prožije de facto totéž a sedí oba ožralí na kolejích a houká vlak... Snad jediné episoda, kterou si pamatuju a už tehdy mi připadala zvláštní nerovnováha mezi melancholickým příběhem a vtípky podporované klasickou cartoonovitou hudbou

plakát

Appleseed (1988) 

A hele, že by konečně po dlouhých letech původní film, kde je originál horší remakeu? No, to bych se na novou verzi z roku 2003 musel kouknou znova a to se mi moc nechce.. Mám slabost pro cyber punk i pro filmová anime z druhé poloviny osmdesátých a první poloviny devadesátých let, takže by se mi podle všeho měl tenhle film líbit, jenže, bohužel, je hrozně béčkový a to ve všem, příběh je hovadina, postavy jsou hovadivé, dokonce ani pořádná atmosféra se bohužel nekoná, všechno je příliš barevné, všichni kyborgové nosí barevné košile a místo aby působili hrůzným dojmem chladného propojení ocele, počítačových obvodů a zbytků lidské mysli, působí prostě a jednoduše nijace, čímž myslím charakter i vizuál, krom čestné výjimky mechanického stříhání ušima. Tenhle film měl obrovskej potenciál, snaží se nakousnout spoustu věcí, je tu přítomná otázka lidství, UI, konspirace... Jenže nic z toho nejde ani trošku do hloubky, celek je jen něco mezi klasickým buddy movie a béčkovým anime. Žel, podprůměr.

plakát

Až k tobě domů (2014) (studentský film) 

Nemůžu si pomoct, ale tohle je filmařsky a řemeslně tak šedivé, až je to ubíjející i na těchle pár minutách, je tu sice snaha vytvořit pár jakože-uměleckejch záběrů (například snímání vodovodní kuchyňské baterie = art!), celé to působí hrozně strnule a sedělo by to leda tak (a tady bohužel nepáchám moc humoru) do polo-nekonečných odporností ala ordinace/cesty domů, kde je režisér jenom dalším řemeslníkem s významem osvětlovače. Děj je docela slušný, ale pointa není zrovna dobře vypracovaná, příště lépe, prosím, děkuji, od studentů z FAMO jsem totiž zvyklej na jinej standart.

plakát

Rakvičky a věnečky (2014) (studentský film) 

Ve jménu svaté inkvizice nezdeformovaného hodnocení jsem byl vyslán na tenhle film s tím, že mohu být zlý a zákeřný... No, ono bohužel pro mě, není k tomu moc důvodů, film je totiž v rámci studia druhého ročníku asi celkem ucházející, dějem i řemeslem, ovšem autorka má i mnohé neduhy, například je tenhle film černobílý a kamera byla vedená vzácně necitelně a bez kouska pochopení pro potřebu odlišné kompozice, v některých scénách je to bulev bijící. A vřele doporučuju vecpat tvorbu scénáře někomu, kdo nespáchá kostrbaté dialogy s dost podivnou auroelou nepřístupné, rozvrzané nepřístupnosti a tak nějak všeobecně působící jako představa angorského králíčka sešněrovaného rudým podvazkovým pásem. Ale furt je to práce druhého ročníku, je kam se posouvat.

plakát

Jak se vypořádat se smrtí (2002) (TV film) 

Jako fanda Pratchetta nemůžu jinak, ale takhle by to dopadlo, kdyby si Smrť přišel pro paní Bochánkovou a nechoval se jako náležitý gentleman, co může vlastní prsty použít místo kastanět. Krom téhle myšlenky? Tohle je fajn kraťas s typicky "evropskou" animací, kde sice není vizuálně nic zvláště výjimečného, za to je ale vše řemeslně zcela profesionální. O nějakém ději se tu moc nedá mluvit, ale u takhle krátkých filmů stavba na jediném nápadu stát bez problémů může.

plakát

Kjošinhei Tókjó ni arawaru (2012) 

Nad Tokiem se zhmotní obří humanoidní tentononc, chvilku se s výrazem čerstvě narozeného pabuvolátka zahledí na výškové stavby a pak začne Edo destruovat. A taky pak začne z chřtánu chrlit lasery a tak podobně. Pánové z Ghibli, kteří tohle, bůh ví proč, produkovali, se sice destrukci snaží schovat za slova tvářící se hluboce, ale... Stejně je to jenom o tom, jak padne k zemi co nejvíc mrakodrapů, mnohem lepší kontury ovšem tenhle "děj" získá, pokud divák přijme za pravdu teorii páně Ledzepfana. Animace je zajímavá, nepříliš kvalitní cgi zrůdnost terorizuje ploché domy pomocí animace, fyzických triků vybuchujících miniatur i něčeho, co vypadá jako vybuchující muffin s těstem v barvách fosforeskující duhy. PS: chápu, že tomuhle režisérovi dali nakonec zfilmovat hranej útok na titány, škoda, že dopadl tak takřka-odporně

plakát

Džinró (1999) 

Stát, kde po válečné porážce, kde bylo mimo jiné užito bomby, vytvářející velký hřib, zavládla podivná distopie, kde se stát snaží udržet řád a pořádek a proti němu vede odbojovou válku hned několik podzemních hnutí, které dokáží se státním aparátem úspěšně válčit a do toho všeho jeden z členů elitní policejní, polovojenské jednotky potká dívku, která nese v ruce tašku s náloží.... A pak někdo umře, někdo nevystřelí a rozjede se skvělý příběh zahalený do hutné atmosféry totální antiutopie, kde ani není jasné, která ze stran je v právu (a velké díky, že se to film ani nesnaží řešit) a kdo je za primární hajzly. Skvělá je i vizuální stránka, která, hlavně díky uniformám a bojovým oblekům, dává vzpomenout všem sc-fi alternativní reality odehrávající se v nacistickém německu (a celý nepojmenovaný stát působí jako špinavá verze kombinace třetí říše a císařství vycházejícího slunce). A hlavní dějová linka výborně parafrázující příběh o Karkulce je skvělá a díky hávu (výtvarně povedeného) anime působí docela exoticky, jen je obrovská škoda, že oba hlavní protagonisté jsou jen velmi špatně povahově prokresleny a přestože mezi nimi má vznikat cit, tak se na tváři Fuseho (onen člen spec. jednotky) za celý film snad ani na pikosekundu nezjeví úsměv, nejvtší úraz jinak skvělého filmu. I když, není tu ani jednu chapadlo, to by taky bodlo.

plakát

Labyrint (2015) (seriál) 

Obrovsky promarněná příležitost, Jirka Strach má řemeslo v malíku, hudba, scénář, herci... Většina řemesla je tu odvedena na výbornou, jen ten podělanej scénář, kterej dokáže i kvalitní náznaky atmosféry totálně vymknout z kloubů a pro jistotu i zlomit pár článků palců. Přitom základ děje je relativně ok, tajemno je tu hmatatelné, ale je tu hrozně moc zbytečných linií (vztah hl. postavy k dceři, vztah hlavní postavy k sexy slovenské vyšetřovatelce) a HLAVNĚ vyškrtat veškeré linie které nejsou pří,o společné s vyšetřováním, jsou neskutečné s***ky, bez napětí, plné nesmyslů a nudy, aneb čtyři díly sledování jak mladému páru někdo poštou posílá drahé mince, nebo jak farář chodí po kostele a má halušky. Ano, vážně, proč, sakrapes?! Kéž by se místo toho dal větší prostor pro parťáky Majera a Langmajera (malej majer, dlouhej majer, hehe) a dovedl bych si představit, jak jsou psychicky v háji z množících se mordů páchaných chorým tlamou. Obrovská škoda, vážně, závěr (byť překombinovaný a nepříliš zdařile) totiž ukazuje, že když se děj oholí na dřeň a jede se na plno, tak mohl být výsledek výborný, takhle je jen a pouze průměrný a to musím mhouřit bulvy.