FRANTACZ1

Stejně jako Star Trek: Vesmírná loď Voyager je i tento studnicí sociologie, psychologie, filozofie, a všemožných morálních dilemat, jak ohledně člověka, tak jiných tvorů a entit, včetně vesmírných jevů a anomálií, přičemž oba seriály se dokonale doplňují. Fascinuje samozřejmě i technická stránka.

Stejně jako Star Trek: Nová generace je i tento studnicí sociologie, psychologie, filozofie, a všemožných morálních dilemat, jak ohledně člověka, tak jiných tvorů a entit, včetně vesmírných jevů a anomálií, přičemž oba seriály se dokonale doplňují. Fascinuje samozřejmě i technická stránka.

Jak už i mnozí jiní zkomentovali - paralelní Matrix, jiný Počátek (Vnuknutí) aj...

SPOILERY: Zvláštní schopnost po otci, problém, a nakonec po několika nezdarech změny minulosti rozhodnutí: štěstí milované osoby je nade vše.

Ženy v pokušení a Muži v naději jsem trpěl několik minut, a i pak se mi chtělo zvracet. Román pro ženy jsem dokoukal s přetáčením, ale musel jsem to jít vydejchat. Tohle jsem dokoukal bez přetáčení, a dávám jednu hvězdičku za to... že to je menší odpad! než ty tři... WTF?

Ano, pro část odborné IT a internetové obce (ale pozor, film je z roku 2001, a podobně jako se zcela vysmívat tomu, jak je pojata Síť z roku 1995 je pro mě absurdní, tak je to podobné i tady) to může být zjednodušené a málo uvěřitelné, ale ve skutečnosti se to tak extrémně od reality neliší. Sice zápletka je trochu přitažená za vlasy, ale v rámci vlastní sebestřednosti či patentových zrůdností si do rovnice dosaďte jiné proměnné, a jste doma. Teď, včera nebo v blízké budoucnosti.

Asi to bude tak trochu jiný Star Trek, chtělo by se před shlédnutím říci. Ale těch odlišností je více než dost. Jiný začátek, jiný prostředek, jiný konec. Jiná technika, jiné možnosti, jiné morální hodnoty, jiné cíle, jiný čas, jiný prostor. Lidstvo nakročující k samozničení. Tentokrát ne ohledně nerespektování pravidel životního prostředí, nebo náboženství, ale ohledně vlastnoručně stvořené konkurence.

Klasika dětských let. Zápletka, prostředí, postavy, vše by bylo prakticky dokonalé, nebýt pár pro mě nestravitelných věcí. Jako třeba, že i v 25. století lidstvo zneužívá a zabíjí zvířata, byť některá jsou naopak už hodná lidské rovnosti, např. delfíni. Ovšem civilnost, uvěřitelnost a neochvějná účast na zrodu génia ve zcela nepředpokládaném malém českém městečku za účasti poněkud vyjevených a neustále objevujících návštěvníků, až na hranici pochopení mezi staletími, je úžasná.

Seriál z domova seniorů. Prý klišé na klišé ("takhle se přece moje babička / můj dědeček nechovají"), o ničem, o hloupostech, špatný scénář, špatné herecké výkony, špatné všechno. A přitom já už dlouho neviděl něco tak "normálního", ze života. Jistě, extrémně tolik takových domovů seniorů není (bohužel), a to už vůbec ne pro "běžné lidi", ale jestli se někomu nelíbí a zdá nesmyslný i např. ten kurz počítačů a Internetu, tak asi na žádném takovém nebyl. A i ukázání odpornosti chování páně podnikatelova nebo mrchy snachy ohledně p. Požára v celé své "kráse" je více než potřebné.

I když s hereckou průpravou, tancem nebo hudbou nemám odborně mnoho společného, a byť si mnozí stěžují právě jak na choreografickou, tak i hereckou a dialogovou stránku seriálu, tak mně se to líbilo. Se vzrůstajícími čísly dílů jsem sice nabýval skepsi, jestli se poslední části nezhroutí v nějakej nepoživačnej nesmysl, ale byl jsem celkem příjemně překvapen, že to drží mou laťku poživatelnosti až do konce (i když slepota Tomáše je fascinující, a Elišky mi bylo líto) - a otevřený konec mi tady naopak sedí. Taky jsme byli "mladý" :-)